Hécourt, to je padesátka popisných čísel, dva obchody, dílna a jeden kostel. Sídlo s necelými třemi stovkami stálých obyvatel, ztracené v mapě normandském údolí Eure, se skutečně nedá považovat za metropoli. Přesto se sem vypravili pařížští architekti, aby tu provedli nečekanou realizaci. Chápat ji můžeme jako adaptaci venkovského domu a její „poměštění“. Ovšem v poměrně poetickém formátu, který dodával obydlí modernost, aniž by poškodil jeho rustikální charakter.
Architekti připouští, že volba klienta nepadla na Hécourt kvůli místním kvalitám, jako spíš nedostatkům. Jeho izolovanosti a určité zanedbanosti. Všechno je totiž otázkou perspektivy. A klient, který pět dní tráví v kanceláři a bytě v Paříži, je nesmírně rád za to, že v pátek vpodvečer může zmizet z města pryč.
Projekt, který si tu vysnil, prý ale netřeba chápat jako víkendové bydlení nebo chalupu. Je to prý plnohodnotný rodinný dům. Prozatím tedy ke strávení dvou až tří nocí do týdne, ale výhledově pak už nastálo. Klient si rovněž přál, aby obydlí disponovalo dostatečnou kapacitou, protože jej chce sdílet i se svými příbuznými, kteří si tu a tam chtějí od města odpočinout též.
Stoletý statek na kamenných základech přestavěli. Propojili prostor a mají moderní bydlení. Silné zdi pomáhají s regulací teploty
přečíst článekRodinné hnízdo na venkově
Dům měl tedy posloužit jako rodinné útočiště, prostor, pro setkávání s blízkými, zachovávající atmosféru klidu a soukromí. Umocnit to měl architektonický zážitek, který by mohl spojit praktickou a funkční modernu s oním okouzlujícím ospalým venkovským plátnem.
V rámci jednoho dvora na cihlovou zdí obehnaném pozemku se nacházely celkem tři objekty. Přesněji řečeno, jedna podlouhlá budova vlastního statku – zázemí po rodinu někdejšího hospodáře – a k němu náležící dvojice malých hospodářských budov. Objemy zástavby sledují mírný svah dolů ke vstupní cestě, a prolínají se s okolní vegetací, která zahrnuje buky, ořešáky, keře, živé ploty, řady tújí, ovocné stromy a rozlehlý trávník.
Minulost tu odrážela skladba materiálů i užité stavební techniky, typické pro region Normandie. Zdi a fasády z prokládaného kamene, střechy pokryté červenými plochými taškami, zinkové okapy a dřevěné překlady. To vše dotváří autentickou atmosféru, která si ale viděno realisticky říkala buď o rozsáhlou rekonstrukci, anebo demolici. V plánu naštěstí byla jen ta první varianta.
Ambicí projektu, kterého se chopil Emmanuel Guilloux ze Studio Guma, bylo dát těmto bývalým zemědělským prostorům šanci druhý život. S minimálními zásahy a minimálními náklady. „Chtěli jsme zachovat jejich materiálové a prostorové kvality spolu se sekvenčním uspořádáním prostor,“ vysvětluje architekt.
Rodinný dům na krásném místě měl to nejlepší už za sebou. Na jeho rekonstrukci spolupracovala dvě architektonická studia
přečíst článekTo také vystihuje, proč se tu změnilo tak málo. Výsledek rozvržení byl v podstatě diktován těmito existujícími prvky.
Architekt jen rozvíjel potenciál stávajících prostor, které se rozkládají jeden po druhém a poskytují plynulý přechod mezi sdílenými a soukromými oblastmi domu. Vnitřní členění je pak trochu pestřejší, protože každý prostor je usazen na jiné výškové úrovni, sledující tím topografii lokality. Kritickým momentem byla volba stavebních materiálů, která neměla kompromitovat onu „bukolickou“ atmosféru opravovaného domu.
Aby staré souznělo s novým
Materiálová paleta se při rekonstrukci opírala o beton – ten barevně ladí s původním kamenem – ale je vůči němu kontrastní svou texturou. Dále se tu pracovalo s ocelí a lakovaným hliníkem. I jejich textury jemně kontrastují s minerální esencí původní struktury, zatímco jejich barevné tóny harmonicky odpovídají podkladu. Tento přístup umožňuje zavedení modernosti, aniž by došlo k ohrožení typického vzhledu budovy.
Bez betonu i bez plastů. Stavěli z použitých cihel, místního dřeva a hlíny. Z materiálů z druhé ruky postavili krásné bydlení
přečíst článekProzradíme předem, že pokud jde o finance, náklady na celou realizaci se vyšplhaly na 240 000 eur. V přepočtu je to okolo šesti milionů korun. Pokud vás z té sumy jímá hrůza, dopřejte si francouzské uklidnění. Na tamní poměry je to velmi laciné řešení a Hécourt slouží jako příklad cenově příhodně dostupné rekonstrukce.
Rozpočet přitom „padl“ jen třetinou na řešení exteriéru a úprav hrubé stavby a střechy, dvě třetiny nákladů se pojily s úpravami interiéru. Který rozhodně oplývá nevšedními kvalitami, minimálně tedy ve srovnání s tím, co je k Hécourt běžně k vidění.
Společné prostory jsou rozděleny na dvě části. Kuchyň propojená s jídelnou je umístěná v bývalé kůlně. Slouží jako centrální obytný prostor, kde se protínají různé proudy a nabízí výhledy do vnitřních i venkovních prostor. Kuchyně s nápadně vysokým stropem se může pochlubit fascinujícím napojením na bezprostřední okolí domu, dvora. Otevírá se na kamennou terasu na jihovýchodní straně a do zahrady na severozápadní straně.
Napůl uvnitř a napůl venku se tak vytváří souvislé propojení mezi dvěma částmi pozemku. V létě tato oblast splývá s přírodou a stává se křižovatkou vnějšího a vnitřního dění domácnosti. V zimě je místnost prohřívána ranním sluncem a poskytuje pohodlné zázemí, mile otevřené okolní přírodě.
Barokní areál stále žije. Funkce měnil od zájezdního hostince přes keramičku až k zážitkové turistice
přečíst článekDokonalé propojení
Obývací pokoj se nachází v bývalé stáji, kde v přízemí byli ustájeni koně, a v prvním patře byla stohována sláma. Tato typologie, o dost méně otevřená exteriéru, dala architektovi možnost poskytnout z interiéru intimnější zážitek, a více se zaměřit na vnitřní prostor.
Přízemí je soustředěno kolem centrálního krbu. Tento prostor pro relaxaci a je prosvětlen dvojicí velkých oken, které rámují malebné výhledy do krajiny a zachycují měkké světlo svítání a soumraku. Dřevěná podlaha v první úrovni byla částečně odstraněna – její stav už záchranu vcelku neumožňoval – ale vzniklo tím profilem oddělené mezipatro, poskytující prostor společenským a rodinným aktivitám pod střechou.
Další ložnice jsou umístěny ve spodní části stavby, té v sestupu stavby ze svahu nejnižší. Stávající zdi, trámy a dokonce krby byly zachovány, spolu s dalšími otvory. Pokoje jsou přitom otevřené do zahrady, aniž by ztrácely něco z pocitu soukromí. Venkovskou pohodu přitom umocňují tradiční vertikální okna.
Mohlo by se přitom na první pohled zdát, že tu vlastně architekt udělal málo. A jistě, šlo by udělat víc. Ale nosnou myšlenkou tu bylo provedení s minimálními zásahy (a vstřícným rozpočtem). V rámci toho se jeví rekonstruovaný dům v Hécourtu jako velmi úspěšný projekt.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Hécourt House |
| Typ projektu: | rekonstrukce zemědělského stavení, rodinný dům |
| Architektonické studio: | Studio Guma |
| Lokalizace: | Hécourt, Gourna en Bray, Normandie, Francie |
| Vedoucí architekti: | Emmanuel Guilloux |
| Dodavatel stavby: | Focus |
| Klient: | soukromý investor |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Původní stavba – užitná plocha: | 240 m2 |
| Parcela: | 1 300 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek