Lyžařské muzeum se dočkalo důstojného rozšíření. Vstupní hala připomíná historické momenty
Norský Skimuseet v Oslu je nejstarší lyžařské muzeum na světě. Jeho počátky sahají až do roku 1923. A to byl ten hlavní důvod, proč ke stému výročí navrhla architektonická kancelář Snøhetta novou přístavbu a venkovní vstup do muzea. Foto: Thomas Ekström
Přístavba a nový vstup do areálu těsně navazují na další legendární místo, skokanský můstek Holmenkollen. Foto: Thomas Ekström
Když byl skokanský můstek po poslední modernizaci v roce 2010 znovu otevřen, zůstalo lyžařské muzeum částečně zakryto novou rozsáhlou stavbou, a ztratilo své izolované postavení vedle hlavní atrakce. To se teď opět mění. Foto: Thomas Ekström
Demontáží třetiny objemu budovy pod konstrukcí skokanského můstku, otevřením výhledu a zřízením nové přístavby a vchodu je nyní muzeum přístupnější a má zřetelnější vlastní identitu. Foto: Thomas Ekström
Zásadní pro architekty bylo, aby nový vstup do muzea vynikl nad stávající stavbou a vyvedl ji ze stínu skokanského můstku. Foto: Thomas Ekström
Protože samotný můstek a související budovy se vyznačují tvrdými povrchy, jako je beton, ocel, kámen v tmavých barvách, bylo prý přirozené novou přístavbou kontrastovat s prvky měkčích a teplejších povrchů. Foto: Thomas Ekström
Novou fasádu tvoří pětimetrová skleněná stěna částečně obložená závěsem z norských borových prken - celkem 1207 kusů - inspirovaných původním materiálem na lyže. Foto: Thomas Ekström
Skladbu doprovází tradiční dřevěný plot skigard. Obklad podélně navazuje na fasádu, na obou koncích vyčnívá, navádí návštěvníky ke vstupu do muzea a zároveň vytváří před-prostor prosvětlený z jihu. Foto: Thomas Ekström
Organický tvar propouští světlo dovnitř i ven, dodává budově jedinečnou identitu a vytváří vizuální filtr mezi budovami. Před vchodem se odsune obložení a odhalí se vstupní dveře, s dynamicky vlnitým tvarem pohybu. Foto: Thomas Ekström
Masivní betonové sloupy podpírající skokanský můstek jsou pochopitelně vidět uvnitř nové přístavby. Doplňují je glulamové rámy, sloužící jako hlavní konstrukce nové budovy. Stávají se tak přímým styčným bodem mezi stávajícími tvrdými a novými měkčími materiály. Foto: Thomas Ekström
Hustota dřevěných latí fasády je na severním konci budovy zvýšena, takže ony lamely fungují jako sluneční clona. Když je slunce venku, denní světlo proniká skrz fasádu a vrhá stíny na břidlicovou podlahu uvnitř, zatímco večer je tento efekt prosvětlení obrácený. Foto: Thomas Ekström
Vzhledem k tomu, že prostor muzea je vyhlouben ve skalách, se stěnami z betonu a břidlicovou podlahou, je interiér nastaven tak, aby s tím kontrastoval. Evokuje spíše útulnou chatu. Foto: Thomas Ekström
Výběr materiálů je omezen na minimum, barvy nábytku ladí s tradicemi norského lyžařského života. Motivy jsou klasické, červené anoraky, zelený smrkový les a všudypřítomný bílý sníh. Foto: Thomas Ekström
Pevný interiér a barové stoly jsou postaveny z borovicové překližky s povrchem z červeného linolea. Čalouněné židle a dlouhá pohovka jsou potaženy norskými vlněnými textiliemi. Foto: Thomas Ekström
Stoly jsou ručně vyrobeny ze surového borovicového dřeva z lesa v okolí Holmenkollenu. Svítidla navazují na pohyb obložení skrz prosklenou fasádu na sever a jsou rovněž speciálně navržena. Foto: Thomas Ekström
V nové kavárně přímo pod skokanským můstkem, která vede k venkovní jídelně s výhledem na město, je interiér inspirován barvami 50. let, což je pocta původnímu skokanskému můstku a zimním olympijským hrám v Oslu v roce 1952. Foto: Thomas Ekström
Modro-tyrkysová barevná paleta vychází z předlohy starých plakátů z olympijských her. Textilií potažená zadní strana pohovky slouží jako akustická plocha a předvádí různé modré barvy, od ledové, téměř bílé zimní oblohy až po sytou půlnoční námořnickou. Foto: Thomas Ekström
Sdílet na Facebooku Sdílet na Pinterestu
1 / 17
REKLAMA