Nejlepší řešení je to, které můžete v budoucnu změnit. Dům v Matadepera ukazuje chytré řešení
Foto: José Hevia
Sen mladého páru z Barcelony o cenově dostupném bydlení na venkově procházel určitým vývojem. Nejprve ale ty dobré zprávy. K dispozici měli, z rodinného dědictví, pozemek – stavební parcelu – o rozloze 600 metrů čtverečních. Foto: José Hevia
Pozemek se nacházel v klidné venkovské oblasti, nedaleko obce Matadapera. Řekněme v podhůří katalánských hor. Ale sám o sobě byl rovinatý, v neexponované pozici. Foto: José Hevia
A ty méně dobré zprávy? Například to, že součástí pozemku byly zachovány pozůstatky předchozí stavby rodinného domu, ruiny, které bylo třeba vyčistit. Foto: José Hevia
Do uspořádání nové stavby na pozemku pak promlouvala i blízkost dvou sousedních staveb. Proto bylo třeba nový dům navrhnout tak, aby se obyvatelé nemuseli omezovat z hlediska soukromí. Foto: José Hevia
I když tedy měli k dispozici vlastí pozemek, což je rozhodně výhodou, neměli úplně volnou ruku v tom, kde na něj nechají dům postavit. Ten hlavní zádrhel byl ale ještě jeden. Foto: José Hevia
Ani to, že máte k dispozici vlastní pozemek, ještě neznamená, že byste měli přehršel zdrojů na vlastí stavbu. Mladý pár se musel ve svých plánech na vlastní bydlení držet docela při zemi. Foto: José Hevia
A právě v tom aspektu úspornosti, šetrnosti plánování, vynikla naplno invence Alventosa Morell Arquitectes. Kteří proces návrhu vedli s až obdivuhodným pochopením pro své klienty a jejich rozpočet. Foto: José Hevia
V krátkosti, asi nikdo, kdo začíná bydlet ve svém, neoplývá penězi navíc. Ale po letech bydlení ve vlastním se dá očekávat zlepšení finanční situace, a dříve rozpočtem omezené bydlení může začít vadit. Foto: José Hevia
Dům GJ House je tedy navržen tak, aby vznikl nenákladně a sloužil k obývání hned, s tím, že do budoucna se může dále měnit, rozvíjet, rozšiřovat a vylepšovat. Foto: José Hevia
Nedá se chápat, jako hrubá stavba. Snad jen poněkud hrubé a neotesané bydlení. Které se může dál vylepšovat a růst spolu se svými majiteli. Foto: José Hevia
Základní koncepce vychází z devíti identických strukturálních modulů, které jsou uspořádány podélně podél ose východ-západ a posunuty vůči sobě tak, aby byly zachovány existující stromy na pozemku. Foto: José Hevia
Tímto krokem se maximalizoval počet místností s orientací na jih a zároveň se zvýšila anonymita vůči sousedním stavbám. Modulární uspořádání umožňuje, že interiér lze vnímat buď jako volný otevřený prostor, nebo jako sérii oddělených zón. Foto: José Hevia
Zároveň není problém zóny a funkce místnosti proměnit, rozšířit, adaptovat. Řešení, k němuž se uchýlili obyvatelé loni, tak mohou za pár let pozměnit. Foto: José Hevia
Architekti navrhli dům jako modulární systém s cílem zajistit soukromí, klimatickou kontrolu i flexibilitu pro budoucí změny užití. V srdci domu se nachází modul, který je vyvýšený nad ostatní části, což zlepšuje solární zisk v zimě i průřezovou ventilaci v létě. Foto: José Hevia
Dům je organizován v jedné úrovni, bez schodů mezi jednotlivými moduly, což usnadňuje budoucí adaptaci. Je to jednoduché řešení poměrně složité situace, které plně odpovídá zadání obyvatel. Foto: José Hevia
Sdílet na Facebooku Sdílet na Pinterestu
1 / 16
REKLAMA