Komunitní centrum skutečně postavené komunitou dostalo moderní kabát. Odráží identitu hrdé vesnice
Je v tom kus historie. Kulturní a komunitní centrum ve Staré Fužině bylo postaveno v roce 1983, z vlastních zdrojů obyvatel obce a širší místní komunity. Foto: Miran Kambic
Bylo to mimořádné vyjádření kolektivní odpovědnosti: lidé dobrovolně věnovali část svých osobních příjmů, ale i svůj čas, práci a znalosti, aby vytvořili prostor pro kulturní, společenský a veřejný život obce. Foto: Miran Kambic
Jejich snaha o založení vlastního kulturního centra, kam až paměť sahá, se táhne až do let po druhé světové válce, kdy byl v bývalém panském sídle Zoisů zřízen provizorní sál s pódiem. Foto: Miran Kambic
Po desetiletích, kdy tato potřeba zůstala nezodpovězena, vzala obec iniciativu do vlastních rukou a vytvořila potřebnou infrastrukturu. Foto: Miran Kambic
Budova tedy od samého počátku byla více než jen veřejným zařízením: byla hmotným vyjádřením místní identity, solidarity a sdílené paměti. Foto: Miran Kambic
O více než čtyři desetiletí později, téměř půl století po její výstavbě, rekonstrukce pod vedením studia OFIS arhitekti pokračuje v tomto příběhu. Foto: Miran Kambic
Projekt není jen rekonstrukcí budovy, ale novým zasazením kulturního centra do současného života. Je založen na přesvědčení, že místo musí zůstat otevřenou platformou pro komunitu: místem pro setkávání, tvorbu, práci, učení a propojování generací. Foto: Miran Kambic
Důležitou součástí rekonstrukce je začlenění Galerie a Pamětní místnosti Valentina Hodnika (1896–1935), malíře Bohinjských hor a jednoho z klíčových umělců spojených se Starou Fužinou. Jeho dílo je hluboce zakořeněno v kulturní paměti oblasti. Foto: Miran Kambic
Galerie proto není koncipována jako izolovaný muzejní program, ale jako nedílná součást kulturního centra. Tímto způsobem se umělecké dědictví stává součástí každodenního života komunity a jedním ze základů současné kulturní identity místa. Foto: Miran Kambic
Program obnovené budovy kombinuje víceúčelový sál, galerijní prostory, coworkingové kanceláře, místnosti pro místní komunitu, prostory pro lovecký spolek a podpůrné servisní prostory. Foto: Miran Kambic
Tato rozmanitost využití umožňuje, aby budova zůstala aktivní po celý rok a sloužila různým skupinám uživatelů – od místních obyvatel až po zahraniční návštěvníky Bohinje. Foto: Miran Kambic
Rekonstrukce přesahuje samotnou budovu a pokračuje do veřejného prostoru. Nové kryté pódium například umožňuje pořádání venkovních akcí. Foto: Miran Kambic
Zatímco obnovený vstup na trh, prostor pro bankomaty – které potřebují všichni – a kryté posezení pomáhají formovat nové centrum vesnického života. Velmi přirozeným způsobem. Foto: Miran Kambic
Myšlenku „dát lidem to, co skutečně potřebují“ tu ztělesňuje mnohé. Celá oblast okolo komunitního centra se nově proměňuje v náměstí pro setkání, kulturní akce a každodenní využití. Foto: Miran Kambic
Architektonický výraz je propojen s místní stavební tradicí. Fasáda je vyrobena ze smrkového dřeva, ošetřeného technikou vypalování a chráněného přírodními oleji. Foto: Miran Kambic
To umožňuje materiálu postupné a rovnoměrné stárnutí a integraci nových zásahů do stávající struktury budovy. Foto: Miran Kambic
Dřevěný plášť není jen fasádou, ale také vrstvou, která vypovídá o čase, povětrnostních vlivech a vztahu mezi architekturou a krajinou. Foto: Miran Kambic
Projekt se také zabývá biodiverzitou. Integrované květináče pro místní vegetaci a hnízdní budky pro ptáky reinterpretují bohatou tradici dřevěných prvků a dekorací. Foto: Miran Kambic
Interiér definují přírodní materiály, zejména světle kartáčované dřevo, vybrané pro svou odolnost, hmatovou kvalitu a schopnost vytvořit teplou atmosféru. Foto: Miran Kambic
Víceúčelový sál s dřevěnou podlahou podporuje širokou škálu aktivit – od kulturních akcí a veřejných setkání až po cvičení, tanec, jógu a další rekreační programy. Foto: Miran Kambic
Dříve nevyužívané podkroví bylo proměněno v coworkingový prostor s výhledem na okolní hory. Foto: Miran Kambic
Tento nový program reaguje na současné způsoby práce a nabízí mladým obyvatelům a místním uživatelům kvalitní pracovní prostředí v jejich vlastní vesnici. Foto: Miran Kambic
Kulturní centrum tak získává novou roli: stává se infrastrukturou pro budoucnost, propojuje dědictví, komunitu a nové formy života. Foto: Janez Martinic
Rekonstrukce Kulturního a komunitního centra ve Staré Fužině je tedy nejen architektonickým zásahem, ale také pokračováním dlouhého příběhu místní iniciativy. Foto: Janez Martinic
Stejně jako byla výstavba budovy v roce 1983 vyjádřením kolektivní péče o vesnici, její obnova potvrzuje, že kulturní centrum zůstává ústředním prostorem sdílené identity, veřejného života a komunity ve Staré Fužině. Foto: Janez Martinic
Sdílet na Facebooku Sdílet na Pinterestu
1 / 25
REKLAMA