Biologický filtr kořenové čistírny odpadních vod u chalupy na Vysočině pokrývá sníh, z něhož tu a tam vykukují trsy rostlin. Malebný záhon, který je zde k vidění v letních měsících, zůstává nyní ukrytý pod bílou vrstvou, v kořenovém poli však nadále probíhají procesy, jež umožňují čistit odpadní vodu z objektu. „Kořenová čistírna funguje i v zimě,“ potvrzuje majitelka Zuzana a vysvětluje, proč navzdory nízkým teplotám zůstává funkčnost KČOV zachována: „Bakteriální procesy vydávají teplo, což znamená, že ani za třeskutých mrazů, které na Vysočině často míváme, nepřestává probíhat recirkulace v kořenovém filtru. Může se sice stát, že klesne-li rtuť teploměru pod nulu, vznikne ledová krusta. Pod ní však procesy stále probíhají, takže se nemůže stát, že by kořenový filtr zamrznul,“ sdílí Zuzana své zkušenosti.
Mechanické předčištění zajišťuje speciální čtyřkomorový septik
Rodina Klímových si kořenovou čistírnu pořídila u rekreačního objektu, aby odpadní vodou vyprodukovanou v chalupě nebyl kontaminován místní potok, do kterého přečištěná voda z kořenovky ústí. Z chalupy proto vede odpadní voda potrubím do čtyřkomorového septiku o velikosti 4 kubíky, kde probíhá mechanické předčištění. Prostupy mezi komorami jsou speciálně upravené tak, aby zde byla dlouhá doba zdržení, až desetkrát delší než v klasickém septiku. Kal z tohoto septiku stačí vyvézt pouze jednou ročně a lze jej i kompostovat. Není proto nutné řešit přístup k septiku v případě, že zahrada zapadá sněhem. Vyvezení kalu bez problému počká, až přijdou teplejší měsíce.
V pulzní šachtě voda nezamrzá
Protože na zahradě rodiny Klímových není ideální gravitační spád, směřuje voda ze septiku do přečerpávací šachty, odkud je čerpána do pulzní šachty. Prostřednictvím pulzního mechanismu, takzvaného pulzátoru, je následně voda v pulzech vedena z pulzní šachty na kořenový filtr, po němž se díky perforovanému potrubí rovnoměrně rozdistribuuje. „Můžete se podívat, jak vypadá pulzní šachta v zimě. Vidíte, že ani zde voda nezamrzá,“ odkrývá Zuzana víko pulzní šachty, kde se mísí předčištěná odpadní voda z anaerobního separátoru a zároveň sem natéká i vyčištěná voda z kořenového filtru. „Tato vyčištěná voda z kořenového filtru je už téměř k nerozeznání od dešťové vody. Je stejně průzračná a nezapáchá,“ nabírá majitelka kořenové čistírny tekutinu do průhledné sklenice, aby názorně ukázala výsledný efekt čištění. Díky stálému toku vody v pulzní šachtě voda nezamrzá ani během mínusových teplot.
Kořenovky čistí odpadní vodu i v rakouských horských chatách
Důkazy, že kořenové čistírny fungují ve všech ročních obdobích bez ohledu na počasí, můžeme nalézt i za hranicemi České republiky. Tento typ čistíren odpadních vod se nachází například i v severských zemích, jako je Norsko, či v alpských vysokohorských oblastech. „Kořenovka opravdu funguje bez problému i v zimě, ať už je mráz či sníh. Náš systém je převzatý z Rakouska, kde se běžně používá i ve velkých nadmořských výškách kolem 2 500 metrů nad mořem. Dokonce jde o jediný čisticí systém, který se v rakouských horách u chat s nárazovým provozem v přírodě používá. V nárazovém provozu funguje bez jakýchkoliv výkyvů, narozdíl od aktivačních čističek, které naopak nárazový provoz nezvládají,“ uvádí odborník Michal Šperling ze sdružení Kořenovky.cz, který se výstavbou kořenových čistíren zabývá již více než 15 let.
Kořenová čistírna čistí vodu z celé obce. Vypadá krásně a voda z ní je lepší než v potoce
přečíst článekČistotu vody dokládají provedené chemické rozbory odpadní vody, které by měl majitel čistírny pravidelně provádět. Sledují se při nich zejména hodnoty CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku, kde je legislativní limit 150), BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku s legislativním limitem 40 u KČOV do 10 ekvivalentních obyvatel), N-NH4 (amoniakální dusík s limitem 20 u KČOV do 10 ekvivalentních obyvatel) a NL (nerozpuštěné látky s limitem 30). „Majitelé námi postavených kořenových čistíren, kteří si nechali v zimních měsících tyto rozbory zpracovat, dokládají, že jejich voda splňuje i v tomto ročním období tyto zákonem stanovené limity s velkou rezervou. Výsledné hodnoty jsou dokonce několikanásobně nižší než emisní standardy pro odpadní vody vypouštěné z jednotlivých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci,“ dodává Michal Šperling.
Kořenové čistírně odpadních vod nevadí přerušení provozu ani výkyvy v zatížení
Chalupa rodiny Klímových je obvykle obývána čtyřmi obyvateli, ale nezřídka sem přijíždí až 12 lidí současně. Právě nárazový provoz byl dalším z důvodů, proč se rozhodli čistit odpadní vodu prostřednictvím kořenové čistírny, která čistí odpadní vodu stejně dobře i v případě přerušovaného využití a nevadí jí ani výkyvy v zatížení. „K tomuto typu provozu je kořenová čistírna vhodnější než klasická mechanicko-biologická čistírna, která když objekt není dlouho využíván, nepracuje, jak má. Proto jsme se rozhodli pro tuto variantu,“ vysvětluje Zuzana Klímová. „Velikost kořenového filtru naší čistírny odpovídá 2 m2 na ekvivalentního obyvatele, mocnost filtru je zhruba 1 metr,“ doplňuje.
Jak připravit kořenovou čistírnu na zimu?
Před zimou je vhodné na kořenovém filtru posekat srpem či kosou vzrostlou vegetaci. Tyto nadzemní části rostlin nechte ležet na místě, čímž vytvoříte izolační vrstvu, která chrání kořenové pole před mrazem. V předjaří či na jaře je pak možné tyto odumřelé staré rostliny odnést a zkompostovat. Ani v případě, že rostliny neposečete, nemusíte mít však žádné obavy. „Letos jsem nestihla posekat před prvním sněhem, takže rostliny zůstaly vzrostlé,“ přiznává Zuzana Klímová. „Jak vidíte, vykukují ze sněhové peřiny kyprej, kosatce či chrastice. Přesto kořenová čistírna funguje, jak má. Rostliny posekám až v předjaří, aby mohly vyrůst nové výhonky,“ dodává.
Kořenová čistírna v zimě funguje i bez rostlin
I když se na konci sezóny odstraní nadzemní část rostlin, kořenový systém zůstává stále ve štěrkové náplni filtru a na jaře se kořenové pole opět zazelená. Navíc rostliny mají při odbourávání znečišťujících látek pouze doplňkovou funkci. Ačkoliv se čistírně říká „kořenová“, ve skutečnosti se o většinu čištění starají bakterie žijící v bakteriálním šlemu na povrchu štěrku. Čistírna tedy může spolehlivě fungovat i zcela bez rostlin – ačkoliv s nimi je samozřejmě o poznání estetičtější, zejména ve vegetačním období, kdy se kořenová čistírna proměňuje v rozkvetlý záhon.
VIDEO: Kořenová čistírna odpadních vod pro rodinný dům. Jak funguje a jak ji realizovat?
přečíst článekPřečištěnou vodu lze dále využít
Michal Šperling připouští, že v zimě se mírně zhoršuje funkce bakterií, na druhou stranu se však zase v tomto období při čištění uplatňuje funkce kyslíku, jehož koncentrace ve vodě je oproti teplým obdobím zvýšená. Výsledkem je, že vytékající voda dle rozborů s přehledem splňuje legislativou dané limity ve všech ročních obdobích. Přečištěnou vodu lze vypustit buď do blízké vodoteče či zasakovacího objektu, anebo ji nadále využít. Často se jako součást systému kořenových čistíren budují také akumulační jímky, kde se přečištěná voda shromažďuje. Je možné ji posléze využívat pro zálivku zahrady anebo ji čerpat zpět do domu a například s ní splachovat toalety. Díky recyklačnímu systému lze ušetřit 30 % až 50 % spotřeby pitné vody.
Sdílet / hodnotit tento článek