Londýnský Chevron House stojí v západní části města, ve čtvrti s pověstí kreativního a tvůrčího prostředí. Ačkoliv na první pohled může působit jako originální designový hotel či výstřední bar, jedná se o soukromý byt, ve kterém přesně podle svých snů žije mladá rodina. Dům v edwardiánském stylu pochází z počátku dvacátého století. Současný majitel, sběratel moderního britského umění, toužil zachovat historickou atmosféru, ale zároveň vytvořit něco nečekaného a jedinečného. Ke spolupráci na uskutečnění svých představ oslovil londýnské architektonické studio Andy Martin Architects, které již ve městě dokázalo oživit mnohé soukromé rezidence i restaurace a bary. „V zadání byly dva klíčové body, na kterých majitel trval, a sice použití širokého spektra výrazných barev a vytvoření prostředí, do kterého bude moci bez problémů a nenásilně umístit svou sbírku uměleckých děl,“ objasňuje architekt Andy Martin.
I v propojeném prostoru si každý najde svou oázu klidu a soukromí.
Moderně v historické skořápce
Nechali se inspirovat elegantní architekturou třípodlažního domu, z něhož v první fázi odstranili většinu vnitřních zdí a dělicích příček. Dali tak vzniknout zcela novému, otevřenému prostoru v původní historické skořápce. Zůstaly také dobové římsy, které byly zpočátku kompromisem, který si ale ve finále majitelé i architekti velmi oblíbili. Celé přízemí tak tvoří jedna místnost, propojená velkými skleněnými dveřmi s veřejným prostorem. Kuchyně navazuje na jídelní část i obývací pokoj a přechází dále do zahrady, ze které čerpá přirozené denní světlo. Jednotlivé zóny nejsou odděleny klasickými stěnami ani dveřmi, ale pouze odlišnými barvami, materiály a případně úrovněmi podlahy.
Barevné prolínání
Podmínka použití pestrých barev byla pro architekta velkou výzvou. „Většinou s tolika barvami nepracuji, vlastně je obecně příliš nepoužívám a ani u tohoto prostoru jsem si jimi zpočátku nebyl jistý. Bylo to ale přání klienta, které respektuji, a tak jsem začal experimentovat. S výsledkem jsme nakonec spokojení všichni,“ dodává k tomu. Andy Martin vybral deset odstínů a majitel ná- sledně určil, kde který použijí. Výsledné spektrum přechází od zářivě rudé přes kanárkově žlutou až po uklidňující modrou a zelenou. S pestrými tóny na nábytku pak kontrastují stěny a stropyvymalované zastřeně bílou barvou, které se tak staly skvělým podkladem pro majitelovu uměleckou sbírku.
Ve druhém a třetím patře si celá rodina užívá pohodlí a soukromí svých ložnic. Je jich tu celkem pět a navzájem se prolínají se třemi koupelnami. Hlavní ložnice je čistě bílá s dřevěnou podlahou, dominuje jí ale purpurová šatna, která v jednoduše zařízené místnosti vykouzlila odlehčenou atmosféru. O tom, že barvy mají v tomto domě důležitou roli, pak přesvědčují i všechny koupelny, v nichž dlažba hraje tóny červené, modré, limetkově zelené i citronově žluté.
Sdílet / hodnotit tento článek