Sousedé a zákony

Kdo je můj soused?

Zní to jako zvláštní otázka? Pro právníka nikoli. Zákon totiž pojem soused nezná, zná pouze pojem ze stavebního zákona: účastník řízení. Z pohledu výkladu práva je soused každá osoba, která má s vaším pozemkem společnou hranici.

Stavební úpravy pozemku a využití sousedova pozemku pro opravy

Zákon pamatuje především na ohrožení pozemku souseda. Jedná se o:

• zákaz úprav pozemku, kterými by sousední pozemek ztratil náležitou oporu
• úprava stavby proti stékání vody, padání sněhu či ledu na sousední pozemek
• nebránění přítoku vody pro spodní sousedův pozemek
• nezřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice

Pokud již stavba na hranici pozemku stojí, nebo ji zde musíme z důvodů stavební situace postavit, musíme žádat o výjimku. Lze se i bránit postavení stavby sousedem na hranici našeho pozemku, ochranu poskytuje občanský zákoník i stavební zákon.

Obecně zákony upřednostňují umístění staveb v minimálních odstupech od hranice pozemku, jelikož pak nedochází ke komplikacím, kdy je nutné využít sousedův pozemek k úpravě nemovitosti. To lze, ale může to být komplikované, soused může bránit přístupu na svůj pozemek. Majitel objektu je zcela v právu, pokud se jedná o zajištění havarijního stavu.

Pokud se ale jedná o běžnou údržbu, může být situace složitější. Pokud vám soused nechce umožnit vstup na jeho pozemek za účelem provedení stavebních úprav, kterými je třeba zajistit a udržet stavbu v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování či aby se prodloužila její uživatelnost, máte možnost obrátit buď na stavební úřad, nebo na soud.

Oprávněný pak ale musí dodržovat například pravidlo uvedení sousedova pozemku do původního stavu, soused také může žádat nájem za zábor pozemku.

Souhlas souseda se stavbou

Pro je stavebníka výhodou, pokud si pro realizaci svého stavebního záměru obstará kvalifikovaný souhlas souseda se stavbou. Tento mu umožní levněji a rychleji získat oprávnění k umístění či realizaci stavby, navíc bez strachu z možnosti podání odvolání ze strany souseda. Souhlas souseda, resp. vlastníka sousedního pozemku či stavby, je výhodou, ale není nutným předpokladem pro umístění či realizaci stavby nebo její změny.

Pro Souhlas s ohlášenou stavbou je forma upravena v § 105 odst.1 písm. f), kde je třeba doložit k návrhu „souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemeni k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn“ a to tak, že „souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu“

Pozor však, souhlas souseda se stavbou lze i odvolat, avšak jen po omezenou dobu.

Stromy a keře na hranici pozemku – jak řešit spory

Porosty na hranicích pozemků nebo v jejích těsné blízkosti jsou často příčinou svárů mezi sousedy, zejména pokud stromy jsou vysoké, zastiňují ve větší míře sousední pozemky či je díky svému staří ohrožují. Občanský zákoník nově upravuje zvláštní režim pro stromy v blízkosti společných hranic pozemků různých vlastníků, kdy upravuje problematiku:

• odstranění přesahujících větví a kořenů sousedním vlastníkem
• odstranění přesahujících částí jiných rostlin
• omezení výsadbu či odstranění stromů

Lze donutit souseda pokácet strom, který je na jeho pozemku ale ohrožuje vaši nemovitost? Pokud se se sousedem na jejich prořezání či pokácení nedomluvíte, je dobré vědět, že existuje řešení, například v institutu havarijního kácení.

Čí je plot na hranici pozemku

U plotů je zpravidla jasné, kdo je jejich vlastníkem, i když u těch, které jsou někde od nepaměti přímo na hranici pozemku, může být složité vlastníka určit. Kde vlastnické právo jasné není, platí vyvratitelná právní domněnka, že plot je společný.