Změny byly nezbytné. Reagují na průzkumy a analýzy akutních požadavků a potřeb uživatelů digitalizace stavebního řízení (DSŘ), včetně takzvané GAP analýzy, která popisuje rozdíly mezi stávajícími systémy DSŘ a kýženým cílovým stavem. Zohledňují (kromě jiných) i níže uvedený průzkum odrážející nespokojenost především z řad samospráv. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) se pokouší společně s dalšími organizacemi a Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV ČR) řešit také neutěšený stav v oblasti sociálního bydlení – dlouho čekávaný zákon o podpoře bydlení nabývá účinnosti 1. 1. 2026. Aktuálně od 1. srpna 2025 dále nabývá účinnosti novela stavebního zákona (č. 87/2025 Sb. a č. 223/2025 Sb., zákona č. 283/2021 Sb.), která reaguje na zjištěné nedostatky a přináší zásadní změny zejména pro drobné a jednoduché stavby. Stavební úřady kromě jiného upustí od požadavku praxe při zaměstnávání úředníků, rozšíří se okruh přijatelných oborů, kterými splní požadovanou kvalifikaci.
Přehled nejdůležitějších změn od 1. srpna 2025, které přináší novela
MMR ČR si od nastíněných změn slibuje především zrychlení a zjednodušení stavebního řízení a průběžné vylepšování stávajícího systému DSŘ dle nových legislativních požadavků a procesních úkonů daných novelou stavebního zákona. Na svých internetových stránkách uvádí výčet nejdůležitějších změn platných od 1. srpna 2025 a dále odkazuje na celé znění zákona č. 87/2025 Sb. a č. 223/2025 Sb., zákona č. 283/2021 Sb..
- Rozšiřuje se výčet jednoduchých staveb – například studny, domovní čistírny odpadních vod, některé přípojky – pro které již nebude vyžadována povinnost kolaudace a zpracování dokumentace pro provádění stavby. Bude stačit povolení stavebního úřadu.
- Drobné stavby nesplňující požadavek na odstupové vzdálenosti budou nově považovány za jednoduché stavby. Bude pro ně tedy vyžadována pouze dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, a povolení stavebního úřadu. Nebude již nutná projektová dokumentace ani dokumentace pro provádění stavby a kolaudace.
- Limit pro malé fotovoltaické elektrárny v kategorii drobné stavby se zvyšuje z 50 kW na 100 kW, tyto stavby nebudou vyžadovat povolení stavebního úřadu. U jednoduchých staveb se limit zvyšuje na 250 kW.
- Limit 100 kW platí i pro instalace fotovoltaické elektrárny na střeše stavby. Pokud budou splněny ostatní bezpečnostní požadavky, nebude ani zde nutné povolení stavebního úřadu.
- Poplatek za povolení studní nebo domovních čistíren odpadních vod klesá z původních 10 000 Kč na 5 000 Kč.
*Novela zákona obsahuje rovněž některá opatření, která vstoupí v platnost v letech 2026 až 2030. Od roku 2027 budou muset nebytové budovy s více než deseti parkovacími místy nabídnout alespoň jeden nabíjecí bod pro elektromobily. Od roku 2030 se pak u vybraných velkých objektů zavede povinnost instalace inteligentních systémů pro řízení vytápění, chlazení a osvětlení. Novinka se dotkne hlavně novostaveb a budov, které procházejí významnou renovací.
Digitalizace stavebního řízení očima zástupců měst a obcí
Podle letošního červnového průzkumu společnosti CEEC Research, do něhož se zapojilo 961 respondentů z řad samospráv, považuje 65 % zástupců měst, obcí a krajů současný stav digitalizace za problematický. Pouze pětina respondentů negativní dopady nepociťuje. Z průzkumu rovněž vyplývá, že digitalizace stavebního řízení v praxi stále nefunguje podle očekávání. Na škále od 0 (zcela nefunkční) do 10 (plně funkční) udělili zástupci měst systému průměrnou známku 3,40.
„Po loňském nepovedeném spuštění digitálního stavebního řízení bylo do systému zapracováno takzvané bypassové řešení – provizorní propojení nových a starých procesů. Ani tento přístup však problémy nevyřešil, jak potvrdili respondenti v dotazníku. Průměrná známka 3,40 z deseti jasně ukazuje, že funkčnost systému je vnímaná jako nedostatečná. Většina samospráv hodnotí digitální stavební řízení spíše negativně,“ uvedl v komentáři Michal Vacek, ředitel CEEC Research, který výsledky šetření prezentoval na MMR ČR.
„Při přípravě nového řešení digitalizace stavebního řízení mají přednost potřeby a požadavky jeho koncových uživatelů – jen tak můžeme zajistit, že se nebude opakovat situace z července minulého roku. Proto jsme na ministerstvu zřídili širokou pracovní skupinu, kde mají své zastoupení velké i malé stavební úřady, obce a komory architektů nebo projektantů. Spolupracovat s nimi budeme během celého procesu od vytvoření zadávací dokumentace přes vývoj informačních systémů, jejich testování až po školení uživatelů,“ obhajoval nové postupy ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Studie dále zaznamenává, že aktuální podoba DSŘ zásadně zpožďuje klíčové projekty a brzdí rozvoj území. Pozitivně je vnímáno pouze zřízení hybridního režimu, který kombinuje papírové a digitální formy řízení. Nicméně podle zástupců veřejné sféry by toto mělo být pouze dočasné řešení, které by měl co nejdříve nahradit funkční digitální systém. Za nejpotřebnější formu podpory považují úředníci především srozumitelnou metodiku krok za krokem následovanou praktickým školením. Často se objevuje i požadavek na možnost testování systému nanečisto či na posílení personálních kapacit.
„Výsledky průzkumu jasně ukazují, že se náběh nového stavebního zákona a související digitalizace velmi nepovedly. A to poškozuje ekonomiku, brzdí rozvoj země a jen dále prohlubuje bytovou krizi. Tratí na tom úplně všichni – stát přichází o desítky miliard na daních, firmám to zásadně komplikuje jejich byznys a lidem to podstatně prodražuje bydlení,“ podotýká Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group.
Kritický je i Robert Špalek, předseda ČKAIT: „Pokud je digitalizace stavebního řízení takto negativně hodnocena na úrovni samospráv, které byly v posledním roce zapojeny do procesu nápravy více než my, umíte si představit, s jakými problémy se potýkají autorizované osoby. Zaregistrovali jsme pozitivní odezvu na takzvaný bypass na straně stavebních úřadů ve vybraných obcích, což je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků. Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další. Takže pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu a smutné vysvědčení celého procesu digitalizace…“
Sociální bydlení v Česku nabírá po změnách podmínek konečně tempo
Pokud byly předchozí snahy exekutivy o řešení dané situace spíše negativní, v oblasti sociálního bydlení se vykročilo dle respondentů správným směrem. Zákon o podpoře bydlení (č. 175/2025 Sb.) s účinností od 1. ledna 2026 znamená dlouho očekáváné legislativní ukotvení nástrojů z praxe, které dlouhodobě fungují hlavně díky obcím, neziskovým organizacím a nejrůznějším aktérům v sociální oblasti.
„Podstatné je především to, že opatření, která zákon o podpoře bydlení přináší, se zaměřují jak na lidi, kteří už o bydlení přišli a potřebují pomoc v jeho nalezení, tak na lidi, kterým problémy s bydlením teprve hrozí. Zákon není napsaný jen pro lidi v nouzi, ale přinese poradenství a pomoc pro širší společnost,“ uvádějí zástupci projektu nazvaného Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR při MPSV ČR a chválí také aktuální změny v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), kde byly dosud u dotací cílovými skupinami hlavně lidé bez přístřeší, obyvatelé azylových domů, osoby v nevyhovujících podmínkách nebo bez právního titulu k užívání bytu, osoby opouštějící institucionální péči nebo migranti a uprchlíci. Velká část nájemců nyní nebude muset splňovat podmínku bytové nouze, stačí aby nepatřili mezi 40 % obyvatel s nejvyšším příjem.
„Zájem o projekty sociálního bydlení se loni zvýšil poté, co jsme o pětinu zvýšili pokrytí přímých nákladů na projekt. Nově bude kromě již zmíněného stačit, aby alespoň pětinu bytů obsadily domácnosti splňující podmínku bytové nouze, zbytek bude možné obsazovat podle příjmů. U projektů v režimu veřejné podpory bude možné stanovit nájemné až na 60 % tržní ceny. Okruh žadatelů z řad neziskových organizací se také rozšiřuje – nově stačí kratší praxe s poskytováním sociálního bydlení,“ dodal na závěr Rostislav Mazal, ředitel Řídicího orgánu IROP s tím, že další výzvy na projekty sociálního bydlení jsou otevřené do února 2026. MMR ČR vyzývá obce a neziskové organizace, aby využily možnosti financování a zapojily se do zlepšování podmínek nejen pro lidi v bytové nouzi.
Doporučená literatura a zdroje:
- Novela stavebního zákona (novely č. 87/2025 Sb. a č. 223/2025 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. stavebního zákona) platná od 1. 8. 2025 (k prostudování zde a zde)
- Návrh nového řešení Digitalizace stavebního řízení: Manažerské shrnutí: 11. 7. 2025 (k prostudování zde)
- Průzkumy a analýzy MMR ČR, včetně GAP analýzy (k prostudování zde)
- Průzkum CEER Research červen 2025: Digitalizace stavebního řízení (k prostudování zde)
- Zákon č. 175/2025 Sb. Zákon o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení) s účinností od 1. 1. 2026 (k prostudování zde)
- Inciativa MPSV ČR Sociální bydlení (k prostudování zde)
Sdílet / hodnotit tento článek