„Poté, co se v roce 2024 zastavil několik let trvající pokles spotřeby energií, loni nastal její nárůst. Spotřeba v loňském roce rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. „Rostla také výroba elektřiny i tepla. Současně se zvýšil tranzit plynu, jehož výnosy jdou podle nově nastavených pravidel regulace ve prospěch českých zákazníků.“
Elektřina
Čistá spotřeba elektřiny loni stoupla na 59 TWh, meziročně tak vzrostla o 1,8 %. Zdaleka nejvýraznější nárůst zaznamenaly domácnosti (+6,5 %), spotřeba rostla i u podnikatelů (+1,9 %). V kategorii velkoodběratelů na hladině vysokého napětí došlo oproti roku 2024 jen k nepatrné změně (+0,2 %). Naopak velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 2,9 % elektřiny méně.
Výroba elektřiny stoupla o 3,2 % a Česko i v loňském roce zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně stoupl z předloňských 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh.
Plyn
Spotřeba plynu narostla oproti roku 2024 dokonce o 6,5 %, celkově se jednalo o 7,2 mld. m3 (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu přispěly meziročně nižší teploty – zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 °C, loni to bylo o stupeň a půl méně. Proto pokud se spotřeba přepočte na dlouhodobý teplotní normál (8,7 °C), vzrostla jen o 0,5 %.
Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů – u domácností o 9,9 %, u podnikatelů pak o 9,3 %. U středních odběratelů došlo k nárůstu o 6,4 %, u velkoodběratelů o 3,4 %.
Tok plynu přes tuzemskou soustavu byl loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemské soustavy přiteklo 8,5 mld. m3 (meziročně +39,9 %), odteklo 1,3 mld. m3, tedy takřka čtyřikrát víc než v roce 2024. V zásobnících bylo na konci loňského roku 2,3 mld. m3 plynu, byly tak naplněny z 64,8 %.
Sdílet / hodnotit tento článek