Poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá; zatímco ve špičkách může být proudu nedostatek, jindy je naopak zájem o něj tak malý, že tepelné elektrárny, které nelze jen tak vypnout, pracují bez většího užitku. Protože dosud nikdo nepřišel na způsob, jak elektřinu ve větším množství skladovat, využívají se k vyrovnávání zmíněných výkyvů přečerpávací elektrárny. V době, kdy je proudu přebytek, fungují jako pumpy a vytlačují vodu do vysoko položených nádrží. V případě nutnosti naopak vodu pouštějí přes turbíny dolů a pomáhají krýt zvýšenou poptávku.
Jak uvádí encyklopedie Přehrady Čech, Moravy a Slezska, první výkonná přečerpávací elektrárna v českých zemích byla zřízena těsně po druhé světové válce na Vltavě ve Štěchovicích. V 70. letech minulého století vyrostlo podobné dílo i u Dalešic na řece Jihlavě, a další o dvě dekády později poblíž Koutů nad Desnou v Jeseníkách.
Výstavba posledně zmíněné elektrárny, známé jako Dlouhé Stráně, byla zahájena v květnu 1978. Jen krátce poté však došlo k útlumu stavební činnosti, protože mezi odborníky dlouho nepanovala shoda na jejím technickém uspořádání. Teprve v roce 1987 se práce na elektrárně rozjely naplno, a dokončeny byly o devět let později. Náklady na její vybudování dosáhly asi 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V prvních deseti letech do sítě dodala 2672,716 GWh energie.
© jonnysek - fotolia.com
Elektrárna stojí na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Aby ráz okolní krajiny byl co možná nejméně narušen, je většina provozních objektů umístěna pod zem. Týká se to i 50 metrů vysokého sálu s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. Pro srovnání - vodní elektrárna Orlík s největší přehradní nádrží v ČR podle objemu (716 milionů m3) disponuje výkonem "pouhých" 4 x 91 MW, tedy 364 MW.
Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Z hlediska návštěvníků je ale mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 532,7 metru. Zdvojené potrubí, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.
Dlouhé Stráně však nejsou pouze unikátním stavebně-technickým dílem. Neobvyklý zážitek, jakým je pohled z hráze na vrcholu hory, si každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků Jeseníků. Ti si mohou při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny a vyjet k hornímu umělému jezeru. Na své si přijdou nejenom pěší turisté či cyklisté, ale nově i milovníci kolečkových bruslí.
Produkce vodní elektrárny stále stoupá. Zatímco v roce 2011 vyrobila přes 400 milionů KWh, o dva roky později již téměř 480 milionů kWh a loni více než 550 milionů KWh.
Sdílet / hodnotit tento článek