Oproti dřívějším dobám má dnes člověk situaci výrazně jednodušší. Jednak lze vše potřebné jednoduše koupit v téměř kterémkoli obchodě, který má sortiment pro drobné stavebnictví, jednak existují specializované prodejny barev a laků případně přímo dodavatelé okenních barev.
Výhodou je, že na okna prakticky kteréhokoliv výrobce lze použít barev od libovolného jiného výrobce, neboť tyto produkty se zakládají prakticky na stejné bázi. Zde se možná neshodnu zcela s míněním specializovaných dodavatelů barev pro výrobce oken; nicméně praxe ukazuje, že tomu tak skutečně je a pro opravy či obnovy povrchové úpravy není nutno používat stejnou značku, jaká byla použita při výrobě.
Brusné houbičky
Běžné balení barvy pro opravy laku
Případy, kdy je původní lak pouze matný, začíná hrubnout, ale tvoří souvislou plochu
Původní lak je nutno jemně zbrousit, což zároveň zajistí odmaštění a zbavení povrchu nečistot. Na broušení lze s výhodou použít speciální brusné houbičky, které zajistí i ošetření koutů a drážek.
Na zbroušený povrch se nanáší lazurovací nebo krycí lak podle toho, jaká povrchová úprava je původně provedena.
Poruchy laku na členící příčce a křídle
Poruchy laku na venkovním falcu křídla
Laky jsou k dostání nejčastěji v kilovém balení. Jedná se o tixotropní barvy (je-li vrstva po nanesení štětcem v klidu, vzhledem ke své viskozitě se struktura slije do jednolité vrstvy).
Velmi důležité je, aby při ručním nanášení barvy na povrch byl používán štětec speciálně k tomu určený. Vyznačuje se tím, že má speciálně upravené štětiny tak, aby bylo usnadněno ukládání barevného pigmentu na podklad.
Případy, kdy je původní lak je porušený, dřevěný podklad je nechráněný
Pokud je míra údržby zanedbána do té míry, že povrchová úprava již není celistvá, vyskytují se místa, kde je podklad bez laku případně dochází k zamodrání nebo dokonce začernání dřeva, nezbývá, než provést radikální opravný zásah. Příklady viz následující obrázky.
Zbroušený podklad je nutno zbavit prachu a jiných nečistot a dřevo napustit penetračním roztokem, který dřevo ochrání před dalším modráním a různými potenciálními škůdci. Podobně jako laky, je k dostání tento napouštěcí roztok v běžném balení v plechovkách. Nátěr je nutno aplikovat důsledně i do všech spár a nechat jej zaschnout.
Příklad základního nátěru
Příklad prostředku k vyplnění otevřených spár
Je nutno důsledně utěsnit veškeré spáry a místa, kde by mohlo být odkryto tzv. čelní dřevo, neboť tudy se posléze dostává do dřeva vlhkost s veškerými negativními účinky. K tomu se používá různých vyplňovacích hmot. Ty se nejčastěji dají identifikovat pod německým názvem „Fugenfüller“ (vyplňovač spár) nebo „plastischer Kitt“ (plastický nebo elastický kyt). Aplikuje se po zaschnutí napouštěcího nátěru a před finálním nátěrem je nutno jej nechat zcela zaschnout.
Typický detail, který je vhodné ošetřit vyplňovačem spár. Pokud není čelo členící lišty dokonale utěsněno, dojde postupem času ke vzlínání vlhkosti do dřeva lišty a opětovné poruše povrchové úpravy.
Srovnání různých oken před opravou (1, 3) a poté (2, 4).
V případě, že k poruše barvy došlo lokálně, je úplně správný postup takový, že se provede vyrovnání tmelem s následným přebroušením. Faktem však je, že tento postup velmi prodlouží čas nutný k opravě. Pokud není tedy nárok na estetický vzhled oprav enormní, je možno tento krok vynechat. Záleží na individuálním posouzení.
Detailní pohled na opravenou historizující okapnici
Pro finální povrchovou úpravu je vhodné zvolit nepatrně tmavší odstín barvy než byl původní. Není to podmínkou, nicméně při opravě lakem původní barvy může dojít k větší či menší barevné nejednotnosti způsobené tím, že někde bude původní lak ponechán a někde byl odstraněn až na dřevěný podklad. Tomu se volbou tmavšího odstínu zabrání a povrch se sjednotí.
Sdílet / hodnotit tento článek