Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak se starat o pasivní dům? Zkušenosti z Bílých Karpat

Malebná vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, která je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství: Pasivní domy, kořenová čistírna, štěpková výtopna pro domácnosti. Jak se v obci provoz osvědčil?

Hostětínskými skvosty jsou především kořenová čistírna odpadních vod, štěpková výtopna, na níž jsou napojeny téměř všechny domácnosti v obci, dále restaurovaná sušírna ovoce, moštárna a také úsporné veřejné osvětlení. Nechybí ani seminární centrum postavené jako pasivní dům, kde je na čelní straně fasády umístěn kolektor. „V letošním roce se zde objevila určitá netěsnost. Očekáváme proto vyšší účet za elektřinu na ohřev teplé vody, protože máme v létě zvýšený provoz a mnoho klientů i z citlivých skupin (děti s hendikepem), a tudíž i velkou spotřebu teplé vody. Elektřinu samozřejmě kupujeme obnovitelnou (Nanoenergies),“ vysvětluje na úvod naše průvodkyně Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Pasivní dům je třeba udržovat

Budova je dílem renomovaného rakouského architekta Georga W. Reinberga, je plně saturována z obnovitelných zdrojů energií, má celkově nižší spotřebu tepla, než je v našich končinách běžné, udržet ji ale v takovémto standardu není vůbec snadné. Problémem je podle slov ředitelky hlavně proměnlivý počet uživatelů, členitost a celková orientace budovy.

Foto zdroj: ZO ČSOP Veronica

Pro úplnost je třeba uvést, že centrum tvoří tři budovy: přednášková místnost s kanceláří v patře, což je budova se sedlovou střechou, dále dvoupodlažní ubytovací objekt jednoduchého tvaru se zelenou plochou střechou a jednopodlažní podlouhlý objekt, kde se nachází kuchyně. Přední část centra je z betonu, zadní trakt z cihel. Západní zeď a střecha ubytovacího traktu má izolaci ze slámy.  

„Logickou odpovědí byla pro nás lehká dřevěná konstrukce vyplněná tepelně izolačním materiálem. Chtěli jsme ji použít i v zadním traktu, ale narazili jsme na předpisy pro ubytovací zařízení ohledně blízkosti sousedních budov. Konstrukce z jiných, než ohnivzdorných materiálů zde nebyla přístupná,“ upřesňuje ředitelka.

Základní údaje o stavbě

plocha zastavěná objektem: 483 m2
část seminární: 276 m2
část ubytovací: 207 m2
obestavěný prostor: 3 585 m2
užitná plocha: 713 m2
plocha školicího sálu: 85,5 m2
plocha pro kanceláře: 58 m2
plocha pro ubytování: 265,9 m2

Foto zdroj: ZO ČSOP Veronica

Tepelná izolace slámou

Z výkladu se dále podrobněji dozvídáme o tepelné izolaci a technikách práce se slámou. K izolování se použily objemné balíky slámy, z nichž se odlupovaly vrstvy, které se přikládaly ke stěně a oddělovaly svislými vrstvami papíru.   

„Izolace zde má plochu asi dvě stě metrů čtverečních. Lze říci, že díky úsporám na ceně materiálu vyjde při profesionální práci izolace ze slámy levněji než izolace ze standardních materiálů. Je ale třeba dbát na důkladné vzduchové oddělení oněch alespoň tří vrstev slámy a jejich dobré stlačení. Musí ji provádět profesionálové. Jen tehdy bude slaměná izolace ekvivalentní izolací z materiálů dražších,“ vysvětluje Yvonna Gaillyová a ukazuje na příkladnou slaměnou izolační vrstvu.

Vnitřní klima a úspory energie

Jako velmi přívětivé pro vnitřní klima se kromě jiného jeví i hliněné omítky na cihlových zdech (vyrovnávají výkyvy vlhkosti vzduchu), kde nebyly maltovány svislé spáry. Je patrné, že obtížným místem byly hlavně přechody z omítek na stropní trámy, které procházejí cihelným zdivem. Na vzduchotěsnost obálky to ale podle slov ředitelky nemělo přímý vliv. Podstatnou hodnotou jsou v tomto případě i kvalitní dveře a okna s trojitým zasklením. K zaskleným plochám patří kromě foyer i fasádní kolektor na průčelí budovy. Teplo pro vytápění a ohřev pitné vody pochází z obecní výtopy a ze dvou velkých kolektorů – z již zmíněného fasádního a také z kolektoru na střeše přilehlé moštárny. Ke splachování a umývání podlah se využívá dešťová voda. Velká pozornost je zde věnována i materiálům a vybavení budov. Díky úsporám energií, vody, ekologicky šetrným výrobkům a spotřebičům a také biopotravinám získalo Centrum Veronica Hostětín certifikát Ekologicky šetrná služba v kategorii ubytovacích zařízení.  

Základní údaje dle měření v prvním roce provozu

Potřeba tepla na vytápění: 16,5 kWh/(m2a)
Netěsnost: n50 = 0,7 h-1
Součinitel prostupu tepla U:
*obvodová stěna ubytovací části omítnutá: 0,13 W/(m2K)
*obvodová stěna ubytovací části obložená dřevem: 0,12 W/(m2K)
*obvodová stěna seminární části: 0,13 W/(m2K)
*vodorovná střecha: 0,9 W/(m2K)
*sedlová střecha: 0,11 W/(m2K)
*podlaha: 0,23 W/(m2K)
*okna otevíravá (dřevěný rám s polyuretanem zvenku chráněný hliníkem): 0,56 W/(m2K)
*fixní zasklení: 0,8 W/(m2K)

Foto zdroj: ZO ČSOP Veronica

Nová měření a vizualizace provozních stavů  

„Naší poslední novinkou je měření a vizualizace řady provozních stavů, které zavedl a pečuje o ně kolega Petr Kucka. Jsme na to velmi hrdí, a hlavně rychle poznáme, pokud nám zde něco nefunguje. Rovněž máme už několik let vypočtenou minimální uhlíkovou stopu. To, co nám ještě zbývá ošetřit, jsou provozní dopravy benzínovým/naftovým autem, protože sídlíme v malé vesnici a za veškerými nákupy a službami musíme dojíždět. O elektromobilu zatím jenom sníme. Bylo by to báječné, protože na sousední moštárně máme FV elektrárnu,“ podotýká Yvonna Gaillyová a nabízí konkrétní měření a výsledky. 

Z porovnání normalizovaných indikátorů (uhlíková stopa na 1 zaměstnance či na m2 ploch) vyplývá, že v Centru Veronika zanechávají sedminásobně (první indikátor) a osminásobně (druhý indikátor) nižší stopu, než činí průměr dosud analyzovaných veřejných institucí. I přes tyto hodnoty ale neusínají na vavřínech. Chtějí podle slov ředitelky Gaillyové zpracovat plán na další snižování emisí skleníkových plynů a uvažovat o snížení na nulu a dosažení uhlíkové neutrality. Mezi další smělé plány patří například zřízení hvězdárny na ploché střeše, další zkrášlování zahrady, akumulace dešťové vody, kompostovací záchody a samozřejmě také posílení FV instalace.

Aktuální výsledky měření (zde)

Foto zdroj: ZO ČSOP Veronica

Použité stavební postupy a technologie

*izolace z minerální vlny a konvekčně oddělených vrstev slámy
*masivní nosná konstrukce – beton, cihly minimalizované tloušťky zajišťující statiku
*základy tepelně oddělené od podloží speciálním polystyrenem  
*systém větrání se získáváním tepla z odcházejícího vzduchu
*okna s prostupem tepla menším, než je 0,8 W/m2.K
*velmi dobrá těsnost ověřená při stavbě zkouškou
*solární ohřev vody
*dotápění z obecní biomasové výtopny
*využití dešťové vody
*zelená střecha
*využití ekologických stavebních materiálů, například omítky z nepálené hlíny, nepálené cihly
*pozornost byla věnována i výběru materiálů pro vybavení – požadavek FSC certifikace pro vybavení pokojů, podlahy z přírodního linolea, kaseinové nátěry hliněných omítek

Investor a uživatel stavby: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Veronica
Architektonický návrh: architekt Georg W. Reinberg
Generální projektant: Ing. Ivo Stolek
Projekt vytápění a vzduchotechniky: Ing. Michal Havlíček
Dodavatel stavby: Skanska CZ, a.s., divize Technologie
Výstavba byla zahájena v březnu 2006, kolaudována v září 2006 a provoz byl zahájen v listopadu 2006. Projekt s názvem Obec Hostětín jako model udržitelného regionálního rozvoje získal Národní cenu v soutěži ENERGY GLOBE AWARDS.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA