REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Chcete pokácet sousedův strom v blízkosti hranice pozemku? Bude záležet, kdy byl vysazen

Se vstupem do období vegetačního klidu se množí dotazy, kdy a kdo může požadovat po sousedovi pokácení dřevin, které jsou zasazeny v těsné blízkosti společné hranice v případě, že stromy omezují nebo narušují výkon vlastnického práva nad míru přiměřenou místním poměrům. Jak je to s možností pokácet sousedův strom?
Zdroj: Adobe Stock -  visualpower

I když se článek věnuje tomu, kdo se může a jak domoci pokácení dřevin souseda, které jsou zasazeny v těsné blízkosti společné hranice a omezují nebo narušují výkon vlastnického práva nad míru přiměřenou místním poměrům, ráda bych motivovala čtenáře k tomu, aby se nejprve snažili se sousedy dohodnout a najít řešení, které bude přívětivé jak pro vlastníka emisí zatíženého pozemku, tak pro přírodu. Ne vždy je potřeba radikální řez, někdy stačí jen změna postoje, i když někdy ani to opravdu nestačí. Pak je dobré znát svá práva i možnosti, jak je hájit soudní cestou.

Dnes je již všeobecně známo, že nový občanský zákoník v § 1017 založil pravidlo souseda zdržet se sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice („Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle plné výšky 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“) a také možnost požadovat až odstranění stromu v případě splnění zákonných předpokladů.

Z dotazů je patrné, že sousedé se mnohdy milně domnívají, že toto pravidlo platí pro všechny stejně. Ale pozor, není tomu tak. Jak ukazuje judikatura, v rámci uvedených nároků je rozhodující doba výsadby těchto dřevin.

S ohledem na jistou nepravou retroaktivitu nového občanského zákoníku v praxi vyvstala otázka, kdy, v jakých případech je možné požadovat v rámci ochrany vlastnického práva až odstranění stromu. V této souvislosti bych ráda upozornila na judikát nejvyššího soudu 22 Cdo 5259/2015 ze dne 27.6.2017 k možnosti odstranění stromů podle § 1017 odst.1 OZ osázených před 1. 1. 2014. Soud dospěl k závěru, že pokud půjde o jednání, které bylo dokončeno před 1. 1. 2014 (osázení  stromů), tedy v době, kdy tehdejší právní úprava neobsahovala obdobné ustanovení § 1017, není možné u něj počítat s tím, že v případě, že stromy budou vysazeny v určité vzdálenosti od hranice, vznikne  nárok souseda na jejich odstranění, opírající se o ustanovení o sousedském právu.

Nároky spojené s úpravou obsažené v zákoně 40/1964 občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 se omezovaly na možnost domáhat se ochrany prostřednictvím imisní sousedské žaloby, kterou ale nebylo možno domáhat se aktivního chování, nebylo umožněno domáhat se uložení povinnosti k odstranění zdroje rušení nebo obtěžování.

Skutkovým znakem § 1017 je sázení stromů, s nímž je spjat právní následek spočívající v nároku souseda na odstranění stromu. Pokud ten okamžik nastal před účinností NOZ, jedná se o skutek, který nemůže být podroben právním následkům, které jsou stanoveny novým právem.

U výsadby v blízkosti společné hranice vysázené před 1. 1. 2014 může vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§1013).  

Ano, na stromy vysazené před 1. 1. 2014 není možný přímý nárok prostřednictvím žaloby na odstranění dle § 1017 ale úplně bez „šance“ soused zůstat nemusí. Není totiž vyloučeno, že v případě úspěchu negatorní žaloby (požadavku na zdržení se chování, jednání) může soused v konečném důsledku odstranění stromu také dosáhnout.

JUDr. Petra Adámková, Ph.D

Lektorka, pedagožka, konzultantka s orientací na stavební právo, nový občanský zákoník a jeho vliv na povolování staveb a smluvní vztahy ve výstavbě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Sousedé a zákony

Zdroj: AdobeStock, Jemang

Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?

Sjezd na pozemek nelze zřídit, kde se vám zlíbí. Nelze se například připojit z účelové komunikace na silnici I. třídy. Připojení se na komunikaci musí odpovídat požadavkům na rozhled pro bezpečné vyjíždění automobilů. Je přitom rozdíl, zda vyjíždíte na komunikaci v zastavěném nebo nezastavěném území, roli hraje i…

Zdroj: AdobeStock - Nito

Zájemci o mobilní domek se mýlí v zákoně. I dům na kolech často potřebuje souhlas stavebního úřadu

Výrobky plnící funkci stavby, mezi které patří i mobilní domy, stavební zákon považuje za stavbu a je nerozhodné, že nejsou pevně spojené se zemí základem nebo mají kola a můžete je přesouvat z místa na místo. Ano, čtete dobře, stavbou může být i věc movitá. Mobilní dům musí proto splnit i všechny technické parametry…

Zdroj: AdobeStock - Mario

Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd

Vyhlídli jste si vysněné místo k bydlení, ke stavbě rodinného domu či rekreační chaty? Před koupí si dobře ověřte nejen právní stav pozemku, sítě v dosahu ale i přístupovou cestu. Z přístupové cesty budete zřizovat sjezd na pozemek. Sjezd ale nelze zřídit kdekoli, přístupové cesty musí splňovat požadavky dané…

Praha, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia.com, m-sur

Praha chce ve stavebním zákonu ponechat obcím právo územního plánování

Vedení Prahy chce prosadit do novely stavebního zákona, aby obcím zůstalo právo rozhodovat o územním plánování, mohly si vytvořit své stavební předpisy nebo aby mohly dokončit rozdělané územní plány. Požadavky město shrnulo do tzv. Čtyř městských artikul, které novinářům představili primátor Zdeněk Hřib (Piráti),…

REKLAMA