Projekt ukazuje moderní ekologickou architekturu v dramatickém, převážně horském prostředí. Patří sem například významný hotel Svart ve Svartisenu, návštěvnické centrum na souostroví Špicberky, muzejní čtvrť v Bolzanu nebo slavná Opera pro Oslo – budova připomínající ledovou kru potápějící se do fjordu, která byla jednou z pěti oceněných staveb, jež získaly v roce 2009 cenu za architekturu Mies van der Rohe Award.
„Tyto stavby dokládají, že i moderní architektura může být jedním z prostředků, jak zmírnit dopady klimatických změn. Preferujeme promyšlená inovativní řešení, jež jsou šetrná k přírodě – architektura musí na Zemi vytvářet lepší životní prostředí pro všechny bez rozdílu,“ říká spoluzakladatel norského studia Snøhetta Kjetil Trædal Thorsen a představuje kromě staveb i ateliér, který již více než 30 let navrhuje jedny z nejvýznamnějších veřejných a kulturních projektů na světě.
Foto: Galerie Jaroslava Fragnera
Ikona všech architektů a designérů
Ateliér zahájil sérii úspěchů již v roce 1989 soutěžním projektem na novou knihovnu v Alexandrii v Egyptě, proslavil se budovou Národní opery a baletu v Oslu (Operahuset) či Národním památníkem 11. září v New Yorku (National September 11 Memorial & Museum). Navrhuje architekturu, krajinářskou architekturu, interiéry, ale také produktový a grafický design. Po celou dobu od svého vzniku si uchovává vlastní transdisciplinární přístup, což dokazuje dlouhá řada realizací, kde jsou krajina a architektura od nejranější možné fáze vždy v souladu.
„V současné době jsme zapojeni do celé řady projektů v Evropě, Asii, Oceánii a Americe. Globální práce nám přináší cenný kulturní i ekonomický přehled a vytváří podmínky pro neustále se rozvíjející schopnosti a znalosti ateliéru. Zaměstnáváme 280 lidí, a kromě kanceláře v Oslu sídlí studia také v Paříži, Innsbrucku, New Yorku, Hong Kongu, Adelaide a San Francisku,“ podotýká Kjetil Trædal Thorsen, ukazuje díla dokončená v uplynulém desetiletí, budovy Powerhouse Kjørbo a Powerhouse Montessori, a připomíná, že studio bude i nadále projektovat jen uhlíkově negativní budovy. „Naše stavby vygenerují za dobu své životnosti více energie, než stihnou spotřebovat. Hodláme se plně soustředit na budování uhlíkově neutrálního produktového portfolia a do dvaceti let dosáhneme uhlíkové neutrality u všech projektů,“ dodává.
Foto: Galerie Jaroslava Fragnera
Spolupráce s českými architekty
Ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta dále představil dlouhodobou spolupráci s norským ateliérem. Uvedl, že poprvé galerie prezentovala architektonické projekty studia Snøhetta v roce 2009, a to u příležitosti výstavy představující českého architekta Martina Roubíka (1949–2008), který patřil k širšímu okruhu zakladatelů tohoto ateliéru.
„Budova Opery byla především vnímána jako skulptura, jako ikona nově se proměňujících bývalých doků. Stala se symbolem konverze této industriální lokality, která se za jedno desetiletí proměnila v laboratoř architektury a urbanismu. Opera má však i další rozměr: svou topografií a morfologií započala transformaci tohoto brownfieldu v plnohodnotný veřejný prostor. Kulturní svatostánek jako evangelium transformace sdíleného prostoru. Projekty Snøhetty byly od té doby zastoupeny hned v několika našich výstavách, které se snaží o diskurz o ekologické, zelené či udržitelné architektuře – Zelená Architektura.CZ, Estetika udržitelné architektury, průvodci po udržitelné architektuře v Praze či českých a slovenských horách a v projektech Artscape Norway, Artscape Iceland a nebo výstava uvedená spolu s obsáhlým katalogem minulý rok Udržitelná architektura za polárním kruhem,“ doplnil výklad ředitel Galerie Jaroslava Fragnera a slíbil více takovýchto projektů.
Foto: Galerie Jaroslava Fragnera
Bohatý program výstavy a konference
Výstava umožňuje české veřejnosti seznámit se se současným uvažováním o tématu udržitelnosti z pozice země, která je v celosvětovém měřítku významnou inspirací, jak využívat architekturu jako nástroj udržení kvalitního života na planetě. Galerie Jaroslava Fragnera doplnila instalaci o některé další realizace; jedná se například o typologie aktivních domů, staveb, jež generují více energie, než potřebují pro svůj provoz, a tím výrazně minimalizují dopady na životní prostředí. Součástí výstavy je také prezentace soutěžního projektu na přestavbu nádraží v Brně, na němž Snøhetta spolupracovala s Thorton Tomasetti, Civitas a českým 4ct.
Výstava byla zahájena 26. srpna u příležitosti konání konference The European Association for Architectural Education za osobní účasti krajinářské architektky Jenny B. Osuldsen, jedné z ředitelek a partnerů kanceláře. Přednášela zde také Jette C. Hopp, vedoucí týmu pro stavbu muzea Dharhan v Saúdské Arábii a Norské národní opery v Oslu, vedla též hlavní mezinárodní projekt se zaměřením na udržitelnost: Astana Expo 2017 Future Energy v Kazachstánu, Lingkong Soho Shanghai, Elbtower v Hamburku, v Norsku pak v Norsku inovativní environmentální projekty jako Powerhouse One Trondheim a Powerhouse Kjørbo Sandvika, což je první energeticky pozitivní budova na světě.
Sdílet / hodnotit tento článek