Kostel, tedy spíše katedrála Saemoonan, byl založena roku 1887. Což z něj činí nejstarší křesťanský svatostánek v celé Jižní Koreji. A časy, které tato kongregace za dobu své existence prožila, rozhodně nepatřily k nejklidnějším. Však byla také původní objekt celkem šestkrát přestavován. Posedmé, a snad již naposledy, byly rozsáhlé stavební úpravy zahájeny v roce 2014 a skončily teprve předloni. Proč k nim muselo dojít? Jednak proto, že se ze Soulu, kde stojí, mezitím stala desetimilionová metropole. Jejíž životní tempo už dávno přesahuje rámec, v němž by prostý kostel mohl zůstat součástí všeobecné kontemplace a rozjímání ve své někdejší původní podobě. A také proto, že aby se více přiblížil původnímu pojetí víry.
Moderní kostel z velkoměsta se vrací ke kořenům víry Zdroj: Juneyoung Lim
Zadání v duchovním rozměru
Architekti, v týmu zastoupeném atelierem SDG (Seoinn Design Group) a Lee Eunseokem, se museli vypořádat s netradičním zadáním. Které jim ve své podstatě sice ponechávalo volnou ruku při vlastním návrhu, ale vymezenou čtveřicí kritérií. Prvním bylo, že nová podoba starého svatostánku Saemoonan musí odrážet historickou podstatu chrámu. To, že i když se stane novým a moderním, nemění nic na tom, že je nejstarší v celé Koreji. A že je „matkou všech protestantských chrámů v zemi“. Druhým bodem byla otázka žádaného symbolismu. Představení církve si žádali projekt, který by se prezentoval jako „otevřená náruč“ a současně „brána nebes“. Stavba to měla svým vyzněním ztělesňovat.
Třetí přání se vázalo na technické provedení osvětlení/nasvícení objektu, jež ale mělo svou duchovní sféru. Tím byla „práce se světlem a prezentace Krista“. Ne jako nedůstojného majáku, ale spíše prosté svíce. A do závěrečné čtveřice pak přispěl požadavek na začlenění vody a vodního prostranství do interiéru či exteriéru. Místa, upomínajícího na otázku a význam křtu, a současně vody jako živlu harmonického, očišťujícího a uklidňujícího. Dá se tedy říct, že požadavky investora byly sice ve svém výčtu volné, ale zato víc než specifické ohledně provedení. Architekti si našli svou cestu, a skrze dispozičního efektu podstupující budovy s masivním čelem vytvořili onen požadovaný aspekt všeobjímající náruče.
Místo, které je tu pro každého
Konvenční hranol kostelní věž tu byl nahrazen jemně zakřiveným efektem (metaforicky vyjadřujícím milosrdenství Boží), který je otevřený do nebe. Vnější fasáda se obešla bez nadbytečných ornamentálních struktur a zdobnosti, a ponechala monumentální dojem bez abstraktních výrazů. Pro vytvoření slavnostní prostorové atmosféry vylo využito pomoci společné dlouhé chodby, navazující na nový prostor pro pravidelné bohoslužby. Se sníženou rovinou kaple, rozbíhající se sálem ve tvaru vějíře, jež podporuje dynamickou účast mezi věřícími. Výrazně odlišná typologie svatostánku nahrává modernímu designu, jež přináleží k dynamické metropoli, ale přitom si uchovává svou vlastní tvář a poukazuje na to, že je „jinou“, unikátní stavbou. A to v kontextu Soulu i celé Koreje.
Nechybí jezírko v interiéru, rozlehlý vstupní portál. Překvapivě je tu i veřejnosti přístupná vyhlídková plošina, jež nabízí nevšední výhled na celé město. I v tom je prý novodobá role kostela: nabízet pohled na svět okolo a umožnit vnímat prostor z nadhledu. Saemoonan si zakládá na tom, že je otevřený všem. Lidem, kteří už víru našli, i těm, kteří ji teprve hledají.
Název projektu: | Saemoonan Church |
Lokalizace: | Jongno-gu, Soul, Jižní Korea |
Architektonické studio: | Lee Eunseok, Seoinn Design Group |
Vedoucí projektu: | Dongkyu Choi, Eunseok Lee |
Strukturální inženýring: | The Naeun Structural Engineering Co.Ltd. |
Dodavatel stavby: | CJ Engineering & Construction |
Stavební dozor a řízení: | HanmiGlobal Co.LTD |
Užitná plocha: | 4219 m2 |
Realizace: | 2019 |
Sdílet / hodnotit tento článek