ESTAV.cz se ptá...
Jak na vás tehdy kostel působil?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Opravdu silně. Na mnoha místech byly stopy po zatékání, někde byly opadané omítky, v některých místech bylo dvacet centimetrů mrtvých holubů, bylo vidět, že tam kdysi rostly i břízky. Vybavení kostela bylo zčásti poničeno, rozebráno, část zůstala v depozitáři, ale nikdo neměl úplně přehled o tom, kde co vlastně je.
ESTAV.cz se ptá...
Věděl jste hned, co s prostorem budete chtít udělat?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Vůbec. Byl to dlouhý proces, během kterého jsme studovali historii piaristů i dějiny samotného místa, konzultovali s historiky, ale také hledali nové významy pro kostel v dnešní době. Práce architekta nespočívala v tomto případě v nějakých velkých zásazích, ale v myšlence, co s tak velkým a unikátním prostorem udělat.
ESTAV.cz se ptá...
Proč jste se nakonec rozhodli udělat z kostela multifunkční prostor?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Aby tento kostel v budoucnu fungoval a už neměl sklony chátrat, bylo zapotřebí, aby se stal prostorem otevřeným kultu i kultuře. Jedině tak si může udržet svou životaschopnost. Jde do značné míry o obnovenou funkci sakrální, k ní jsou ale přidány další. Jejich vrstevnatost pak vlévá do stavby život. Piaristé, kteří zde do roku 1950 působili, jsou školský řád, jejichž posláním byla péče o mládež a její vzdělání. V kostele se tedy v minulosti hrálo divadlo, produkovala hudba a svým způsobem i učilo. Duchovní náboj z kostela ale ani přes dlouhou dobu mlčení nevyprchal, kostel bude mít i nadále převážně sakrální charakter.
ESTAV.cz se ptá...
Máte spoustu zkušeností s výstavbou i rekonstrukcí řady sakrálních budov. Jak se lišila práce na kostele Nalezení svatého Kříže od vašich dalších realizací? Jak jste celý projekt vnímal, byla to pro vás výzva?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Projekt se lišil od ostatních svým procesem – jednak to je jediný kostel, na kterém jsem pracoval a je ve vlastnictví státu a svěřené péči Národního památkového ústavu, a jednak byl financován z evropských dotací. Obě tyto věci měly velký vliv na celý průběh, především z hlediska času. Ten opravdu nebyl krátký.
Pak je značný rozdíl mezi prací na novém kostele a rekonstrukcí starého. V současné době pracujeme např. na novém kostele v Brně - Lesné, kde jsem vyhrál dvakrát architektonickou soutěž. Tam daleko více mohu řešit téma současné liturgie. Právě ona má velký vliv na podobu a uspořádání prostoru kostela. To je u rekonstrukcí omezené.
Návštěvníci budou moci zhlédnout stálou expozici sakrálního umění diecéze i další výstavy
ESTAV.cz se ptá...
Jaký máte vztah k církvi?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Jsem křesťan. Konkrétně se hlásím k římskokatolické církvi. Katolická znamená všeobecná nebo univerzální, tedy otevřená všem lidem. Právě pro toto si církev cením. Obsahuje v sobě vice názorových platforem a hlavně radostnou zprávu pro každého o smysluplnosti života. Ač se to z dnešního zvláštně pluralitního pohledu nezdá, právě církev a křesťanství je kolébkou naší evropské civilizace, o středoevropské ani nemluvě.
ESTAV.cz se ptá...
Kdy vás prvně oslovila myšlenka, že byste se chtěl věnovat sakrální architektuře?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Nevím to úplně přesně, ale první myšlenky o tom, jak má vypadat kostel, se mi míhaly hlavou v dospívání. Měl takový podélný tvar se světlem a velkým kosým oknem v závěru, v podlaze vedl středem kostela dřevěný trám, který se ošlapával. Myslím, že měl znázorňovat něco jako cestu k věčnému životu. To bylo ještě před sametovou revolucí, kdy stavět kostel vůbec nebylo možné.
Pak si uvědomuji až svůj diplomní projekt, což byl klášter na sídliště Lesná v Brně. Byla to neuvěřitelně intenzivní práce, jejíž myšlenkové pozadí a promýšlění architektury mi dalo dobrý základ do budoucna.
ESTAV.cz se ptá...
V čem se liší proces navrhování sakrálních, respektive profánních staveb?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Pokud má člověk v sobě touhu tvořit, je úplně jedno, jestli navrhuje kostel nebo židli. Princip je podobný. Důležitý je zájem, důvěra a intuice. Já jsem se v počátcích své tvorby spoléhal na jakousi rozumovou spekulaci, racionální odůvodnění toho, jak má dům vypadat. Čím jsem starší, tím více dám na intuici. A také na zážitky a prožitky, které mě inspirují ze všeho nejvíc.
ESTAV.cz se ptá...
Jak velký tvůrčí prostor má architekt při navrhování sakrálních staveb a nakolik je svázán liturgickými pravidly?
Marek Jan Štěpán, architekt, odpovídá ...
Staré kostely jsou většinou pod památkovou ochranou, ale novostavba poskytuje architektovi poměrně velkou tvůrčí svobodu. Samozřejmě hraje roli symbolika architektury a liturgické uspořádání kostela, například poloha obětního stolu, rozmístění lavic kolem něj a podobně, ale nejdůležitější je, aby se architekt s klientem, což je v případě kostela farnost, názorově protnul. V současné době existuje několik naprosto odlišných názorových proudů, jak má kostel vypadat, takže výsledné řešení opravdu záleží na postoji konkrétní farnosti.
Marek Jan Štěpán
Moravský architekt. Inspiruje se tradicí i modernismem, ve svých projektech rozvíjí archetypální pojetí architektury. Zaměřuje se na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí, které řeší komplexně. Navrhuje i další občanské a obytné stavby, Věnuje se pedagogické a teoretické činnosti. Stavby MJŠ získaly mnohá ocenění.
Sdílet / hodnotit tento článek