Vysílač, který se budoval sedm let, stojí v Mahlerových sadech na rozhraní Žižkova a Vinohrad na místě starého židovského hřbitova. Konstrukce se skládá ze tří ocelových tubusů, které nesou celkem devět kabin. V nejvyšším patře je umístěna vysílací technika. Celá stavba má hmotnost 12.000 tun. Ve výšce 93 metrů jsou tři vyhlídkové plošiny, z nichž mohou návštěvníci za příznivého počasí dohlédnout až do vzdálenosti 100 kilometrů. Ve výšce 66 metrů je umístěna restaurace.
Stavba vzbuzovala od počátku rozdílné reakce - někomu se líbí štíhlé tvary věže, oceňují i vyhlídku a restauraci, kritici ale považují vysílač za nevhodný zásah do pražského panoramatu. "Estetická stránka nebyla pro tehdejší zadavatele prakticky vůbec důležitá. Brali to jen jako slupku pro mnohem důležitější techniku a nutili nás do obyčejného železobetonového komínu s kabinou," vzpomínal na vznik projektu v roce 1984 architekt Václav Aulický.
V průběhu let si Pražané na siluetu "rakety připravené ke startu" víceméně zvykli, po věži dnes lezou mimina výtvarníka Davida Černého. Historii věže a televizního vysílání i překážky a kontroverze, které stavbu vysílače provázely, popsal Václav Aulický v knize Žižkovská věž.
Sdílet / hodnotit tento článek