Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen ČKAIT) s Českou komorou architektů (dále jen ČKA) a Svazem měst a obcí České republiky, řešila tuto problematiku na semináři. Po vyhodnocení dvouletého období užití zákona o veřejných zakázkách v praxi s jediným kritériem nejnižší cena všechny tři organizace spojuje obava z narůstajících rizik, které vedou k nekvalitní projektové dokumentaci stavby a následně k uživatelsky nehospodárným a problematickým realizacím staveb. Obě komory zároveň kritizují zcela neodborný proces zadávání veřejných zakázek, jenž nemůže přinést kvalitní výsledek a efektivní vynaložení svěřených finančních prostředků. Na druhé straně pak stojí veřejní zadavatelé z oblasti státní správy a samosprávy, kteří jsou současným systémem mnohdy nuceni k tomu, aby sáhli po nejnižší nabídce, neboť v opačném případě riskují trestní stíhání.
Řešením této situace je přitom stanovení jasných pravidel odborníky z oblasti plánování a výstavby, která příslušnému úředníkovi zodpovědnému za veřejné investice budou sloužit jako podklad při zadávání veřejné zakázky. Obě komory nabízejí zpracování tohoto manuálu, který by měl obsahovat především definování rozsahu a obtížnosti projektových a stavebních prací a zároveň i jejich časovou a finanční náročnost. Všechny tyto atributy se podílejí na rozpoznání dobře sestavené nabídky účastníků výběrového řízení na veřejnou zakázku a dokážou včas odhalit na první dojem výhodnou nabídku, která však později naroste o hrozivé vícenáklady, které mnohdy převyšují i samotnou původní cenu celé realizace. V případě neblaze proslulé zakázky na brněnský justiční areál stavba nakonec stála 2,5× více, než se původně plánovalo. Nárůst zde představuje neuvěřitelných 250 %.
Na druhé straně je v současné době preferován názor – zejména skupinami ekonomů a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) – že jediným kritériem hodnocení veřejné zakázky musí být nejnižší cena. Nikdo z těchto ekonomů si však neuvědomuje přímou úměru ceny a kvality produktu, zároveň by si však nikdy nekoupili indické nebo čínské auto s nejnižší cenou. Proč? Protože tato nízká cena odpovídá nízké kvalitě výrobku.
Cena za projekt podle honorářového řádu?
Sazebníky poplatků pro projektanty jsou v České republice předmětem diskuze od začátku 90. let. Přitom již před 200 lety byly stanoveny zásady platné dodnes – závislost honoráře projektanta na nákladech stavby a jeho degresivní růst. Pro potřeby stavebníků a projektantů byl proto v roce 2002 podle vzoru našich německých kolegů vydán honorářový řád, na jehož vzniku se podílela Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI) a Česká komora architektů (ČKA). Jeho používání však svým rozhodnutím zakázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
V českém stavebnictví chybí standardy výkonů. Víceméně každý řidič ví, kolik stojí benzin nebo nafta. Každý má povědomost o tom, kolik stojí základní potraviny. Částky, které ve vztahu k ceně stavby jsou neporovnatelné. Ale když se rozhodne stavebník, že začne stavět, chybí mu jakékoliv informace a znalosti. Přitom kvalitní projektová dokumentace rozhodne o kvalitě stavby na mnoho let, zejména z pohledu následného užívání. Stavebník obejde a zeptá se několika projektantů a dostane nabídky lišící se až o desítky procent. U veřejné zakázky se vypíše soutěž. Přihlásí se mnoho uchazečů a rozdíly v nabídce jdou opět do desítek procent.
Vzhledem k tomu, že neexistuje závazné pravidlo pro tvorbu honoráře, je úroveň poskytovaných služeb velmi rozlišná. Odpovídá samozřejmě výši honoráře, stejně jako je tomu i u řady jiných služeb. Nikoho asi nepřekvapí, že v čtyřhvězdičkovém hotelu zaplatí vyšší cenu, než v turistické noclehárně. V případě projektové dokumentace se ovšem investor často diví, že za honorář ve výši 1 % z ceny realizovaného díla nedostane kvalitní produkt. Ten ale ani nemůže obdržet, protože kvalitní práce nemůže být levná, stojí čas, vzdělání, zázemí, úsilí.
Pro kvalitní příklady nemusíme daleko
Příkladem by nám mohla být spolupráce našich německých kolegů s příslušnými úředníky státní správy a s politiky v Německu. V pořadí již 6. novela honorářového řádu pro architekty a inženýry (HOAI) nabyla platnosti 18. srpna 2009. Modernizovaný HOAI je reakcí na diskuze vedené v Německu v 70. letech, které se zabývaly ochranou veřejných zájmů, ochranou spotřebitele, zájmem veřejnosti na profesních výkonech nezávislých projektantů a jejich chápání významu svého profesního stavu. Definuje zákonné cenové právo a je závazný pro všechny, kdo zadávají či vykonávají projektové práce.
Volí veřejní zadavatelé nejnižší cenu z obavy?
Nesnadnou úlohu mají i samotní zadavatelé, kteří jsou často nuceni k výběru nejnižší nabídky, jinak mohou být za veřejné zakázky na projektové služby a stavební práce kriminalizováni. Připravovaný nový zákon o veřejných zakázkách, respektující nové evropské zadávací směrnice, který by měl platit od 1. 1. 2016; již upouští od hodnocení nabídek jen podle nejnižší ceny. Tuto možnost dává i současně platný zákon; nikdo si ale nedovolí vybrat nabídku s vyšší než nejnižší cenou. A ten, kdo se odváží dát přednost kvalitě a nesáhnout po podhodnocené nabídce, se pak vystavuje riziku, že skončí u soudu, jak to ostatně dokládá nedávná kauza starosty západočeského Krásna Miroslava Kirejeva.
Sdílet / hodnotit tento článek