Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh budovy Filharmonie Vltava vyhlásily hlavní město Praha a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha). Záměr a zadání bylo v tomto případě jasné, byť rozhodně ne snadné.
Navržený objem nové filharmonie měl vytvořit jasně rozpoznatelný obraz s vlastní novou identitou, ale přitom měl být dobře začleněn do složité topografie vltavského nábřeží. Jako když chcete něco úplně nového a vizuálně strhujícího, ale přitom nechcete, aby to působilo vůči okolí rušivě. Objekt neměl být izolovaným ostrovem kultury, ale měl se stát širší a vyhledávanou součástí města, dominantou, jež překračuje svůj význam a je ku prospěchu všem.
Finalisté a vítěz
Soutěže podobného rozsahu nejsou v Praze ani Česku obvyklé, což dokládá i obsáhlý seznam účastníků. Celkem se se svými návrhy přihlásilo 115 týmů z 25 zemí, s tím, že k účasti bylo předem přizváno také pět renomovaných ateliérů. Odborná porota vybrala do nejužšího výběru 19 finalistů (příjemné bylo, že tu bylo zastoupeno hned několik českých věhlasných architektů) a udělila pět cen.
V soupisce finalistů se vyplatí zmínit pozoruhodný bělostný geometricky vrstvený útes, s nímž si španělská architektonická kancelář Barozzi Veiga (ve spolupráci s Atelierem M1) vydobyla 2. místo, nebo 3. místo a návrh slovinských Bevk Perović Arhitekti (fluidní splývavá skleněná fasáda halící kubický objem stavby). Zbytnělé duté balvany, nabízející dómy pro hudbu, nabídl Petr Hájek a na 5. místě se prosadil „plošný“ návrh společnosti Snøhetta.
Porota rozhodně neměla snadnou práci, protože se mezi 19 finalisty sešlo 19 opravdu originálních návrhů, a prakticky každý disponoval zjevnými kvalitami.
Byly tu skulpturální a neobvyklé návrhy, kompaktnější i rozevřená pojetí, budovy zahalené do stuh, vykroužené do organických tvarů, evokující amfiteátr. Nedá se říct, že i přes svou nezvyklost by některý z finálních návrhů Praze a nábřeží Vltavy neslušel. Ale vítěz může být jen jeden, a tím se stal projekt Bjarke Ingels Group – BIG.
Nejen budova, ale i okolí
Předsedající odborné poroty, Michal Sedláček, k tomu dodává: „Pro výběr návrhu bylo třeba zohlednit mnoho aspektů. Místo pro filharmonii v současné době komplikuje možnost setkávání lidí, místo aby ji podporovalo. Proto byl kladen důraz nejen na architekturu a provoz budovy, ale také na řešení veřejných prostranství v okolí.“
Tím také vítězný projekt zabodoval: nepracuje pouze s budovou jako takovou, ale přináší také nápadité řešení veřejného prostoru. BIG navržený koncertní sál se má stát ústředním bodem města a posílit pověst Prahy jako evropské kulturní metropole. Návštěvníci jsou do něj zváni, ba přímo magneticky přitahováni, aby sledovali meandrující řadu náměstí propojených šikmými střechami, které je zavedou z břehu řeky na střechu a slibují výhled na historické centrum Prahy.
Filharmonie Vltava se tak má stát pulzujícím centrem života ve Vltavské ulici: východně od budovy se bude rozprostírat nový městský park, na jižní straně se otevře přístup k vodě, na západní straně vznikne náměstí a na severu bude výhled na novou čtvrť Bubny-Zátory. Přičemž samotná budova bude přístupná ze všech směrů a úrovní.
Přispěje k tomu střídavý tvar střech, jejichž rohy se buď snižují, nebo zvedají - a vytvářejí tak mnohaúrovňová spojení. Stupňovitá forma umožní lidem vystoupat na vrchol, aniž by museli vstupovat do budovy. Rozmístění podpůrných kolonád dodává stavbě rytmus, který prý bude evokovat vyladěný zvuk orchestrů. Spodní strany těchto konstrukcí jsou obloženy dřevěným pláštěm (ze Šumavy, kde se rodí Vltava). Rozvolněný povrch střech má vybízet ke konání dalších kulturních akcí, klidně i pod širým nebem.
Nová dominanta Prahy
Prostory místa jsou navrženy tak, aby se přizpůsobily široké škále akcí, od odvážných stylů současné hudby až po divadelní představení a digitální výstavy. Budova je také koncipována tak, aby maximálně využila svůj potenciál pro externí využití a rozšířila vzdělávací programy orchestrů směrem k širší veřejnosti.
Vítězný návrh počítá s výstavbou tří sálů – hlavní koncertní pro 1800 diváků (Vltava), menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst (Praha) a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob (Holešovice). Sedadla pražského sálu, budou uspořádaná jako šupiny šišky obrácené naruby - mají za cíl optimalizovat výhled pro každého diváka. Teplé dřevěné interiéry budou navozovat pocit intimity a přispívat k vyrovnané akustice.
V navržené budově by měly sídlit dva orchestry – Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK (jejich představitelé měli možnost se k podobě návrhů během soutěže vyjádřit), a také hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Počítá se i s provozním zázemím, a několika kavárnami a restauracemi.
Teď nezbývá, než se těšit a trpělivě vyčkávat.
Údaje o projektu
Název projektu: | VLTAVA Philhrarmonic Hall |
Typ projektu: | návrh nové kulturní instituce |
Architektonické studio: | BIG - Bjarke Ingels Group |
Lokalizace: | Bubny – Zátory, Praha, Česko |
Vedoucí projektu: | Bjarke Ingels, Brian Yang |
Vedoucí týmu: | Shane Dalke |
Projektový manažer: | Luca Nicoletti |
Projektový tým: | Sarkis Sarkisyan, Giulia Orlando, Matthew Oravec, Giulia Vanni, Jan Magasanik, Jeremias Sas Iros, Jonathan Chester, Khaled Magdy Zaki Ahmed Elfeky, Sorcha Burke, Clara Elma Margareta Karlsson, Mads Primdahl Rokkjær, Ondrej Slunecko, Tania-Cristina Farcas, Polina Galantseva, Yanis Amasri Sierra, Paula Madrid |
Krajinářský návrh: | Giulia Frittoli, Eleanor Gibson, Jialin Liang |
Spolupráce: | Theatre Projects & Nagata Acoustic, Buro Happold, AED, ETC (T, Systematica, Front, Mozses |
Klient: | Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy |
Zastavěná plocha: | 49 715 m2 |
Projektová fáze: | 18.5 2022 – vyhlášení soutěže návrhů |
Realizace, finalizace: | pravděpodobně do 2032 |
Odhadované náklady: | 6 miliard korun |
Sdílet / hodnotit tento článek