Expozice věnovaná kráse rámařského řemesla je vůbec první velkou výstavou tohoto druhu u nás. Její autor, galerista a sběratel Tomáš Hejtmánek, na ni vybral nejcennější a nejhezčí kusy ze své rozsáhlé sbírky.
Historické rámy a bohatě zdobená zrcadla z dílen starých mistrů doplní i dvě digitální díla NFT neboli nezaměnitelné tokeny: Magna Mutatio Mount Lico (2022) Kryštofa Brůhy a Studený oheň (2022) Michala Škapy. Vedle toho pak Jan Sládečko s Lukášem Dřevjaným vytvořili přímo pro výstavu objekt „digitálního zrcadla“.
Jedno ze zátiší na výstavě umění rámu v arthouse hejtmánek foto: rene volfik
Návštěvníci budou moci obdivovat také historický nábytek, lustry a další ukázky řezbářského umění. Milovníky krásy potěší i instalace zahrnující důmyslně naaranžované květiny: z tvarů rostlin a květů čerpali totiž rámaři svou vůbec nejčastější inspiraci. Součástí expozice budou také umělecké předměty nabízené v Arthousu v rámci nejbližší online aukce. Návštěva výstavy Umění rámu je zároveň jedinečnou příležitostí k prohlídce celého Arthousu. Ten patří i se svou zahradou k nejkrásnějším vilám v Praze.
Nádhera zanikajícího řemesla
„Cílem výstavy je přiblížit veřejnosti nádheru i význam rámařského řemesla od renesance až po ukázky moderních rámů do 50. let minulého století,“ vysvětluje Tomáš Hejtmánek. Ten sbírání rámů propadl už v sedmnácti letech. Tehdy, počátkem 90. let, koupil ještě jako student svůj vůbec první historický rám. „Jde o veliký renesanční rám vytvořený okolo roku 1500. Vlastnil ho Josef Kotrba, restaurátor a věhlasný rámař. Jeho ateliér jsem tehdy často navštěvoval, abych se mu mohl dívat pod ruce,“ vzpomíná Hejtmánek na svůj první vzácný úlovek. „Na výstavě jde o největší kus nacházející se na galerii v ateliéru. Poznáte ho i tak, že jako jediný nebude v prodeji. Nemůžu přece prodat něco, čím všechno začalo,“ vysvětluje sběratel.
Arthouse Hejtmánek vedený Tomášem Hejtmánkem patří k nejkrásnějším vilám v Praze foto: rene volfik
Vedle rámů Josefa Kotrby a jeho bratrů, kteří ve své dílně vytvářeli rámy na míru pro díla Františka Muziky, Jana Baucha nebo Oty Janečka, výstava představí i dílo nejslavnějšího českého rámaře Jindřicha Ecka, potomka z rodu řezbářů a intarzistů působících v Čechách už od 17. století. „Pokud máte doma rám označený na zadní straně signaturou Eck, jde nejspíš o vysoce kvalitní práci z této rodinné dílny,“ vysvětluje Hejtmánek, sám později restaurátor a vystudovaný akademický malíř.
Rámy a zrcadla z celé Evropy
Výstava nabídne i mnoho překrásných, bohatě zdobených rámů z doby baroka. Svoje kouzlo však mají i černo-zlaté rámy empírové ozdobené cínovými aplikacemi. Solidně a méně okázale se rámovalo v období biedermeieru. Secese vynikala efektními ornamenty, moderna přinesla střízlivé a geometrické rámy. „Mnoho historických rámů i zrcadel na výstavě pochází z Itálie a Španělska. K zemím se silnou rámařskou tradicí patří ale i Holandsko, Francie, Německo a Anglie. A ve výčtu důležitých míst z hlediska historie rámů nesmí chybět ani celá rakousko-uherská monarchie,“ říká Hejtmánek.
Rámy obrazu a zrcadel sbírá Tomáš Hejtmánek už od svých sedmnácti let foto: rene volfik
Výstava Umění rámu tak nabízí i možnost potěšit se pohledem na krásné, v dnešní době už pomalu zanikající řemeslo. A prostřednictvím digitálních děl nahlédnout do budoucnosti, kdy umění bude existovat možná už jen virtuálně. „Staří rámaři byli často napůl sochaři a ti nejlepší vkládali do svých děl i mnoho výtvarné invence. Dobře zvolený rám dá plátnu nebo grafice ještě víc vyniknout, nevhodná adjustace jim naopak ublíží. Historický rám navíc může v interiéru fungovat i jako samostatný umělecký objekt. Je proto nesmírná škoda, že tak užitečné rámařské řemeslo pomalu mizí, “ je přesvědčen Hejtmánek.
Na rámování obrazů se často podílela celá řada profesí. „Pevnou kostru dělal truhlář, zdobené vnitřky byly dílem řezbáře nebo se odlévaly do forem. Zlaté plátky na rám nanášel pozlacovač, kovové ozdoby dodával kovolitec. Důležité byly i opravy, v ideálním případě provedené znalcem restaurátorských technik. Na jednom rámu tak mohla pracovat celá plejáda šikovných lidí,“ líčí Hejtmánek. Ten rámy dříve i navrhoval a dodnes je umí vyrobit.
Dílo magna mutatio mount lico v podobě nft vystaí v arthouse Hejtmánek Kryštof Brůha foto: archiv ah
Umění rámu. 9.9.- 16.10. 2022, Arthouse Hejtmánek, Goetheho 17/2, Praha 6 – Bubeneč. Otevřeno po-ne 11-18 hodin, základní vstupné 100 korun, snížené 50 korun, rodinné 150 korun.
Víte, že…
- některé rámy nebo zrcadla vystavené v Arthouse Hejtmánek lze pořídit už za několik tisíc korun, jiné mohou stát i desetitisíce? Nejdražším exponátem je více než dvoumetrový francouzský manýristický rám nabízený za 550.000 korun: jde o raritní kousek, který v minulosti pravděpodobně zdobil významné šlechtické sídlo.
- nejčastější chybou, které se lidé při rámování uměleckých děl dopouštějí, je, že se zbavují původního rámu? Obvykle proto, že je poškozený. „Téměř každý defekt rámu se dá restaurovat, stačí si nechat poradit, jestli to stojí zato. Umělecké dílo bude mít větší hodnotu a bude i lépe vypadat ve svém původním rámu, než když se ho pokusíte zasadit do něčeho novějšího,“ radí Tomáš Hejtmánek.
- díla nabídnutá do aukce musí Tomáš Hejtmánek velmi často znovu přerámovat? „Pokud někdo přinese zajímavé dílo v nevhodném rámu, nemohu je v aukci nabídnout, protože špatnou adjustací přichází o část své hodnoty,“ vysvětluje.
- leštění zlacených rámů se provádí achátem?
- výstavy věnované obrazovým rámům pořádala už mnohá světová muzea a galerie? Takto zaměřené výstavy proběhly například v amsterdamském Rijksmuseu v roce 1984, v Chicago Institute of Art v roce 1986, New Yorském Metropolitním muzeu v roce 1990 a londýnských The National Portrait Gallery (1996) a The National Gallery (2015).
- jedno z nejvýše vydražených vyřezávaných starožitných zrcadel bylo v aukční síni Christie’s prodáno za bezmála 1.600.000 dolarů? Odhadní cena přitom činila 250 až 400 tisíc dolarů.
- běžnou praxí je dnes rámování pomocí průmyslově vyráběných lišt, kde si rámeček i paspartu vybíráte podle vzorníku? „Pokud chcete vyrobit originální rám na zakázku, většina rámařství na to už není zařízena. Možná budou mít ale na skladě nějaký historický rám a mohou ho seříznout, aby jimi vaše dílo znovu přerámovali,“ radí Tomáš Hejtmánek.
- od 19. století byl častěji dřevěný rám zhotovován v kombinaci s rámařskou masou? Rámařskou masu z klihu a křídy stačilo otisknout do předem vytvarovaných forem. Takto vyrobené rámy jsou těžší a křehčí.
- galerie specializované pouze na rámy se nacházejí v Londýně, Vídni, Paříži nebo v Římě? Rámy se draží i na některých zahraničních specializovaných aukcích. „V zahraničí se ceny špičkových starožitných rámů a zrcadel pohybují v cenové kategorii od desítek až po stovky tisíc eur,“ říká Hejtmánek.
Sdílet / hodnotit tento článek