Na počátku nové studie, která vznikla v rámci dlouhodobého programu Strategie AV21, byla zdánlivě prostá otázka: „Nárůst cen energií a zvýšení příspěvku na bydlení: Pomohlo to?“ Lednové opatření vlády Petra Fialy vedlo ke zvýšení příspěvku na bydlení a spolu s růstem cen energií rozšířilo počet domácností s nárokem na příspěvek. Byla tato pomoc účinná? Byla dostatečně prezentována? Neodrazuje příliš složitá administrativa od žádostí o příspěvek? Analýza je založená na unikátních datech z dotazníkového šetření společnosti PAQ Research, na němž spolupracuje IDEA při CERGE-EI s podporou Akademie věd ČR. Analyzována byla data ze dvou vln šetření: vlnu, která proběhla v listopadu 2021 (před navýšením normativů) a vlnu z dubna 2022 (po navýšení normativu). Datová sada čítá 1 472 respondentů.
Kdo má vlastně nárok na příspěvek?
Od podzimu roku 2021 rostou ceny energií, a tudíž i bydlení tak, že se řada domácností dostává do existenčních potíží. V reakci nato česká vláda rozhodla o zvýšení normativů (zákonem stanovené průměrné náklady na bydlení) u příspěvku na bydlení, čímž se zvýšila maximální možná čerpaná částka příspěvku. V důsledku rostoucích cen energií vzrostl i počet domácností s nárokem na příspěvek. Studie IDEA při CERGE -EI přesvědčivě ukazuje, že ačkoli se počet domácností, které příspěvek na bydlení čerpaly, zvýšil, jejich podíl na všech domácnostech s nárokem se naopak snížil. Příspěvek na bydlení totiž zdaleka nečerpají všichni, kdo na něj mají nárok.
„Většina domácností o příspěvku ví, ale mnohé o něm mají špatné informace a chybně usuzují, že na příspěvek nárok nemají. Pro některé také nepředstavuje dostatečnou sumu, a to i přes navýšení. Pravděpodobně je odrazuje i velká administrativní náročnost žádosti,“ vysvětluje důvody nedostatečného čerpání příspěvku spoluautor studie Filip Pertold.
Nárok na příspěvek a čerpání příspěvku před a po zvýšení normativu
Pokryje příspěvek nároky domácnosti?
Zvyšování normativu mělo kompenzovat domácnostem vyšší náklady na bydlení. Tento cíl se však podařilo splnit jen částečně. Studie dokládá, že ačkoli se zvýšení normativu v mnoha domácnostech do výše příspěvku promítlo, nárůst výdajů na bydlení to zdaleka nepokrylo. Například u domácností, kterým podíl výdajů na bydlení v čistém příjmu vzrostl o 15procentních bodů, navýšený příspěvek v průměru nenahradil ani pětinu takto zvýšených výdajů.
Nárok na příspěvek a čerpání příspěvku, podle ekonomické aktivity
S větším podílem důchodců?
Nejpočetnější skupinu mezi domácnostmi, které mají nárok na příspěvek, i těmi, co příspěvek čerpají, tvoří důchodci. Z analýzy vyplývá, že podíl důchodců, kteří mají na příspěvek nárok, ve sledovaném období nijak výrazně nevzrostl. Na rozdíl od ostatních demografických skupin však na zvýšení normativu reagovali nejaktivněji a začali ho čerpat ve větší míře. A to i přes relativně složitou administrativní zátěž.
„Zjištění poukazují na dlouhodobý nepoměr mezi nárokem na příspěvek na bydlení a jeho skutečným čerpáním. Řešením by bylo zvýšení informovanosti ohledně podmínek nároku, výrazné snížení administrativy spojené s žádostí o příspěvek a navýšení normativu tak, aby lépe odpovídal rostoucím cenám energií,“ shrnuje razantně doporučení plynoucí ze studie její spoluautor Petr Pleticha.
Studie vznikla ve spolupráci s PAQ Research a s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21. Celý text a více grafů zde
Sdílet / hodnotit tento článek