REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vila je přehlídkou inspirace zahraniční architekturou. Těžko tipovat, odkud je

Většinou nebývá takový problém na první až druhý pohled přiřadit stavbu výrazného architektonického řešení k nějaké konkrétní lokalitě. Jenže projekt, letos řešený studiem Steiner Architecture, je dočista jiný případ. Rodinný dům vilkovitého typu se prostě brání nějakému klasickému zařazení, respektive nabízí těch možností správného zařazení opravdu hodně.
foto: Florian Holzherr

Jsou tu zřetelně přítomny odvozené rysy, z nichž by se dalo usuzovat přinejmenším na inspiraci dílem Franka Lloya Wrighta. Dům je totiž docela dost podobný na jeho Westcott i DeRhodes House, které jsou nápadné vylehčeným dřevěným patrem, usazeným na robustních základech. Takže bychom nejspíš u této stavby tipovali jako lokalitu USA. Věc se komplikuje, pokud by pro nás bylo určující právě ono patro, dřevěná nástavba s typický lamelami celostěnných okenic. Připomíná to řešení pro buď tropy, řekněme Kostariku, anebo něco inspirovaného Zemí vycházejícího slunce. Díváme se tedy na objekt z Japonska? Ne.

Odpověď na hádanku

Skuteční fajnšmekři světové architektury se pak zdroji inspirace formy, ale ne však ke správné lokaci stavby, přiblíží nejvíc. V kostce, na níž je usazen jehlan pravidelné valbové střechy, rozpoznají repliku „Lázeňského domu z Trentonu“, za níž stojí jeden z opravdu zásadních hybatelů architektury, Louis Kahn, ve spolupráci s Anne Tyngovou. Jako rozšiřující zajímavost se vyplatí zmínit, že onen slavný Lázeňský dům, zařazený od roku 1984 i do registru Národního registru historických míst v USA, svému názvu navzdory nestojí v Trentonu ale v Ewingu, a není ani lázeňským domem. Ale to už je jen drobnost.

Foto: Florian Holzherr

Nicméně jde o na samu podstatu věci očesané řešení jednoduchých čtvercových místností, prostorů vytvořených betonovými tvárnicemi, které obklopují otevřené atrium, kryté/zakončené obdélníkovým jehlanem. A to, na co tady koukáme, vypadá nápadně podobně. Nacházíme se tedy přeci jen někde ve Státech? Ne. Konec her a napínání. Fantazii probouzející podivnost rodinné vilky, na níž pro její nezařaditelnost s nedůvěrou hledíme, se totiž nachází v Rakousku. Nedaleko od nás. V populárním letovisku Zell am See. Objekt, který nezapře silné vlivy z opačných konců věta, si pokojně sedí v alpském údolí.

Netradiční fúze stylů

Orientálně japonské prvky, strohost linií a vyváženost materiálu Lloyda Wrighta, forma vykreslená Louisem Kahnem – to vše tu překvapivě funguje a dává smysl. Nejen esteticky, ale i prakticky. Je to dům, který se za zdroje své inspirace nestydí a honosí se jimi.  Velkoryse se rozprostírá na široké parcele, kterou uzavírají až svahy zasněžené hor. Hraje si s lehkými dřevěnými zástěnami, které působí jako přirozený rozšiřující stupeň jemnosti řemeslného zpracování. Roste z masivu robustních stěn v přízemí, a přitom nepůsobí nepřiměřeně. A byť v sobě nese fúzi rozmanitých stylů, pořád si nějak zázračně zachovává integritu s původní alpskou architekturou.

Foto: Florian Holzherr

Flo Oberschneider a Ferdi Porsche, šéfarchitekti Steiner Architecture, si tu skutečně vyhráli. Jejich ambicí bylo vytvořit takové bydlení, novostavbu, která by skutečně z definice odpovídala termínu „komplexní“. A proto si vzpomněli na Louise Kahna, který svou syrovou jednoduchostí pro interiér definoval prostory obslužné a obsluhující. Vyšli z uspořádání, které svým slavným Lázeňským domem v roce 1955 načrtl. Proto má dům pyramidální valbovou střechu na čtvercové základně a tomuto plánu odpovídá i rozvržení přízemí, včetně středního nádvoří, jež odpovídá otvoru v pravidelné střeše.

Jenže ve Steiner Architecture nechtěli jen oživovat obraz postmoderny. „Základna domu se musela umět vyrovnat s primitivními silami, kterým by originální vznosný Kahnův dům neodolal,“ prozrazují architekti. Zima v Alpách netoleruje excesy a nedomyšlenosti, a proto se projektový záměr rozšířil o nezbytnou robustnost přízemních stěn, tak aby odolaly metrům sněhové nadílky. Mají podobu betonových monolitických bloků o šířce 50 centimetrů.

Foto: Florian Holzherr

Galerie pod Alpami

Monolitický, ale s udržitelným nádechem: běžně se beton v alpském regionu spoléhá na dvouvrstvé schéma, mezi něž se vkládá izolační materiál. Tady ale dům využívá izolační beton, kde je přímo ve stavební směsi rozptýlen opětovně použitý, recyklovaný materiál pro tepelnou izolaci. S trochou nadsázky se tak dá říct, že přízemí je tedy vystavěno z izolace. Nezřejmou výhodou pak je, že jednou bude možné tuto nerozborně vypadající hmotu po demolici semlít a znovu použít na izolaci. „A protože jsme se masivem zdí v přízemí zbavili tradiční izolační vrstvy, mohou být okenní a dveřní rámy volně umístěny v rámci odhalených otvorů“ doplňují architekti.

Takto silné stěny pochopitelně působí kategorickým dojmem stability. „A na takto vyjádřenou rigidní tuhost pak design s oblibou hledá protipóly,“ vypráví architekti. Tím se otevřel prostor pro inspiraci Frankem Lloydem a celá „litanie strategií“, jež měly vyvážit málomluvný leštěný beton uvnitř. A samozřejmě - jestliže základna vzhlíží ke Kahnovi, dřevěné první patro hledí na Dálný východ.

Jemné okenice vyvažují těžký beton pod nimi a poskytují pohled ven, který se výrazně liší od pohledu z přízemí. A když se okenice - v horkých letních dnech  - vyklopí, může být otevřenost prvního patra téměř absolutní. Od pokročilého designu pochopitelně není oproštěn ani interiér. Svěží žlutý závěs v suterénu, barevné záclony v přízemí, veselý koberec v chodbě nad ním, koupelny pokryté pestrobarevnými dlaždicemi a voděodolný závěs, který obepíná garáž. K tomu je třeba ještě přičíst členění všech tří úrovní: bílé, ocelové, točité schodiště, co nejtenčí, zdůrazňující tóny, které člověk sotva zaznamená v chladných betonových stěnách.

Výsledkem je obtížně zařaditelná novostavba, rodinná vilka na břehu alpského jezera, která své neobvyklosti navzdory působí docela přirozeným dojmem. Je symetrická, kompaktní, komplexní. Je galerií stylů postmoderní architektury. Ale přitom není expresivní a přidržuje se toho, co by vypadalo dobře ve Státech, v Japonsku – a sluší i pod Alpami.

Údaje o projektu

Název projektu: House on Lake Zell
Typ projektu: rodinná vila, novostavba
Architektonické studio: Steiner Architecture
Lokalizace: Zel lam See, Rakousko
Vedoucí projektu: Flo Oberschneider, Ferdi Porsche
Spolupráce: Max Sandner
Dodavatel stavby: Herzog Bau Gmbh
Inženýring stavby: Quercraft Gmbh
Izolační beton: Ingenieurbüro Rothbacher Gmbh
Stavební dozor: Lautner Bauconsulting Gmbh
Dodavatelé materiálu: Artemide, Bisazza, Viabizzuno, FLOS
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2022
Užitná plocha: 450 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

foto: Stijn Bollaert

Dům s kloboukem v srdci září denním světlem

Diagonální propojení místností v přízemí, zřídkavé stinné kouty zpestřující jásavé barvy. A světlo? To sem proudí ze stran i z výšky patra. Co střecha? Ta dělá dům… Dům, který je velmi povedený zevnitř, díky ní vypadá poněkud netradičně.

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA