Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Na Open House Praha jsme šli za zábavou, architekturou i historií

V rámci festivalu Open House Praha jsme navštívili několik budov a prostorů po celé Praze. V tomto článku se s vámi podělíme o naše zážitky z redakční návštěvy. Dnes se podíváme na prohlídku třech budov. Novou scénu národního divadla, Černínský palác, Kramářovu vilu a Desfourský palác. Festival Open House Praha nabídl návštěvníkům možnost nahlédnout do různých architektonických stylů a období. Jak probíhal festival a co všechno jsme se během něj dozvěděli?
Zdroj: Petra Gutterová

Festival Open House Praha

Festival Open House Praha je jedním z největších pražských svátků městské architektury. V letošním roce jsme mohli v rámci festivalu navštívit zdarma 109 běžně nedostupných budov, objektů a areálů ve dnech 20. a 21. května 2023. Součástí festivalu bylo také představení některých významných architektů, jejichž výročí si letos připomínáme – 100 let od narození Karla Pragera, architekta Antonína Viktora Barvitia, který by letos oslavil 200 let nebo Věry Machoninové, která v září oslaví životní jubileum. Těmto osobnostem byl věnován doprovodný program, který byl zahájen již v pondělí 15. května.

Pozor. Ještě do zítra 24. května můžete zasílat fotografie do fotosoutěže:

Festivalem návštěvníky provázeli dobrovolníci, kteří byli velmi profesionální a trpěliví. Před otevřenými objekty se i někde tvořily hodinové fronty a nebylo lehké udržet přítomné v klidu. Těmto lidem patří jistě velký dík. V rámci dvou dní nebylo možné projít všechny otevřené objekty, a proto vám nabízíme výběr čtyř, které nás nejvíce zaujaly.

Nová scéna Národního divadla, zdroj: Petra Gutterová

Nová scéna Národního divadla

V roce 1959 byla vypsána architektonická soutěž na využití prostor vedle Národního divadla. Tuto soutěž vyhrál návrh kolektivu Bohuslava Fuchce, který nebyl realizován, protože Bohuslav Fuchs zemřel v roce 1972 a kolektiv od realizace odstoupil. Projekt převzal Pavel Kupka, který navrhl finální podobu nové scény – provozní budova divadla, restaurační budova a budova se společenským sálem. Stavba již byla v plném proudu, ale bohužel i tato podoba nebyla finální, protože město Praha, jehož měla být poslední budova, stavbu zamítlo. Byla vypsána nová soutěž, které se účastnili Zdeněk Kuna, Karel Prager a Josef Svoboda.

Podmínkou bylo zachování původního data otevření, tedy méně než dva roky.

Soutěž vyhrál Karel Prager, který vytvořil brutalistickou budovu, která zaujme na první pohled. Dominantní budova je postavena na masivních pilířích a je obložena 4.306 skleněnými bloky, jeden váží okolo 40 kg. Nová scéna byla otevřena v roce 1983 a jako první byl uveden Strakonický dudák s přenosem v TV. V roce 2021 byla vyhlášena kulturní památkou. Všechny budovy jsou spolu propojené podzemím. Dominantou interiéru je zelený mramor dovezený z Chile od Fidela Castra. Při vstupu zaujme unikátní klíčový systém, který byl stejně jako informační systém navržen speciálně pro tuto budovu a je do dnešního dne plně funkční.

Nová scéna Národního divadla Zdroj: Petra Gutterová

Další zajímavostí jsou nástěnky ve tvaru nové scény nebo původní technologie z roku 1983. V budově je nákladní výtah, který převáží kulisy z pátého podlaží suterénu na jeviště. Jedna cesta trvá 20 minut, je tedy velmi náročné měnit scénu a vzhledem ke stáří výtahu může být jeho provoz zásadní pro uvádění nové scény. V jevišti je od počátku špatná akustika a odmítla zde účinkovat činohra a balet. Tedy od roku 1984 zde byl pouze soubor Laterna magika. Aktuálně zde již vystupují všechny soubory a problém s akustikou byl vyřešen mikrofony. Hlediště má celkem 400 míst.

Nová scéna nutně potřebuje vzhledem ke svému stáří rekonstrukci, o které se již hovoří 15 let, ale zatím o její realizaci nebylo rozhodnuto. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem s možností focení.

Černínský palác Zdroj: Petra Gutterová

Černínský palác – sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR

Černínský palác si jako velkolepý barokní palác nechal postavit císařský velvyslanec, hrabě Jan Černín z Chudenic v roce 1696. Na jeho vzniku se podílel italský architekt Francesco Caratti nebo malíř Václav Vavřinec Reiner. Hlavní průčelí budovy má délku 140 metrů, výška je členěna na monumentální podnož, dvě patra a horní polopatro. Jako rezidence sloužil palác do druhé poloviny 18. století a pak chátral. Později zde byl špitál, skladitě chemie, obrazárna nebo chudinské byty. V roce 1851 byl zničen veškerý interiér, protože prostory byly přebudovány na kasárna.

Po vzniku ČSR byla budova přestavěna podle plánů Pavla Janáka a byl přidán rozsáhlý administrativní komplex, tzv. Janákova přístavba – ukázka českého funkcionalismu a palác se stal sídlem Ministerstva zahraničních věcí ČSR, které však během druhé světové války zaniklo a sídlil zde říšský protektor a státní sekretář pro Čechy a Moravu. Od konce války do dnešního dne palác používá Ministerstvo zahraničních věcí. Zajímavostí Černínského paláce je jeho poloha. Pohledem z okna lze snadno zjistit, že se nachází výše než Pražský hrad, a právě tento požadavek byl zásadní při hledání vhodného pozemku a celého vzhledu samotného paláce. Součástí Černínského paláce je kromě reprezentačních prostor ministerstva také byt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, který zde zemřel za dosud neobjasněných okolností, pádem z okna dne 10. 3. 1948.

Černínský palác Zdroj: Petra Gutterová

V bytě je možné shlédnout pracovnu, kde jsou zbraně Jana Masaryka a hodiny, které mu byly dovezeny z Londýna nebo původní rádio, které dle informací je plně funkční, ale neodpovídá již nynějším parametrům a nelze na něj naladit již žádný kanál. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky bez průvodce s možností focení. Průvodci byly v každé místnosti prohlídkového okruhu vždy ochotně připraveni zodpovídat dotazy návštěvníků. Nebylo možné si nevšimnout, že bohužel nejčastější otázkou bylo, kde je okno, z kterého spadl Jan Masaryk. Je to škoda, protože tento velkolepý palác může nabídnou mnohé jiné zajímavosti a je opravdu velmi impozantní. Součástí prohlídky je také zahrada.

Kramářova vila

Reprezentační sídlo prvního předsedy vlády samostatného Československa Karla Kramáře vzniklo na devatenácté baště pražského opevnění v blízkosti Hradčan. Vilu navrhl architekt Fridrich Ohmann a z několika variant byla vybrána stavba – jednopatrový dům s mansardovou střechou s novobarokními prvky, která byla dokončena v květnu 1915. Jižní fasádu, situovanou k Rudolfinu, člení rizalit s přesunutým balkonem, na jehož zábradlí se nachází Kramářovo motto: Pravdou třeba proti všem a podle Ohmannových návrhu byla fasáda ozdobena reliéfy českého lva, křižníku na moři a ruského medvěda. Na výsledné podobě vily má nemalou zásluhu manželka Karla Kramáře paní Naděžda, která byla velmi ctižádostivá a trochu náladová a prosadila zde značný ruský vliv v samotném designu vily. Proto je zřejmě uváděna jako Vila Naděždy a Karla Kramářových.

Kramářova vila Zdroj: Petra Gutterová

Prostředky na výstavbu vily byly z pozůstalosti otce Petra Kramáře, který byl zednický mistr a zanechal po sobě značný majetek, aby se jeho syn Karel nemusel obávat o obživu. Karel Kramář vystudoval práva a byl uznávaným a vlivným politikem. Na politickou scénu vstoupil již v roce 1890. Týden po nastěhování manželů Kramářových do vily, zde byl JUDr. Karla Kramář zatčen a převezen do Vídně, a zde byl souzen pro velezradu, za kterou byl i odsouzen k trestu smrti provazem. K výkonu trestu nebylo přistoupeno a byl změněn na 20 let vězení. Z této doby si Kramář odseděl 25 měsíců a byl amnestován. Do vlasti se vrátil jako národní hrdina. Jako národní mučedník se stal předsedou nejvyšší domácí politické instituce Národního výrobu a po 28. říjnu 1918 stanul v čele vlády. Ve funkci premiéra vydržel pouze do roku 1919. Měl osobní i profesní spory s Eduardem Benešem, které se promítly do samotného vztahu s prvním Československým prezidentem T. G. Masarykem. Díky těmto sporům se začalo Kramářově vile říkat Vzdorohrad, tedy jako vzdor proti hradu. Kramářova vila je jako reprezentační prostor předsedy vlády využívaná do dnes. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem bez možnosti focení.

Desfourský palác

Pozdně klasicistický palác, stojící v sousedství Masarykova nádraží a v těsné blízkosti Florentina, byl postaven v letech 1845–1847 podle návrhu Josefa Krannera jako sídlo hraběte Františka Vincence Desfours-Walderode. Budova se honosí velmi cennými výtvarně i řemeslně vybavenými interiéry, ze kterých se zachovaly nástropní malby, trojramenné visuté mramorové schodiště nebo mozaikové parketové podlahy.

Desfourský palác Zdroj: Petra Gutterová

Od roku 1958 je palác památkově chráněný. V roce 1983 bylo kvůli sousední budově vydavatelství a nakladatelství Rudé právo zbouráno západní křídlo s pavlačemi. Od roku 1995 je vlastníkem paláce hl. město Praha. V červenci 2020 Rada hl. m. Prahy odsouhlasila převedení paláce do správy Muzea hl. města Prahy, které chce palác kompletně rekonstruovat v nový výstavní prostor a sídlo instituce. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem s možností focení.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Dům plný paradoxů. Ateliér Jana Laudy vznikl kvůli jedné soše a měl být zbourán kvůli olympiádě v Praze

Na první pohled nenápadný, při bližším zkoumání plný zajímavých detailů. Atelier, který vznikl kvůli jedné soše, ale shodou náhod nebo štěstí funguje dodnes. Dům obklopený zelení a sochami se sportovní tématikou. To vše lze říci o budově sochařského atelieru Jana Laudy v Pražské Libni. Historie domu je…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA