Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

MŽP předložilo novelu zákona, která zasáhne domácnosti, výrobce i státní kasu. Úřad vlády, ministerstva i instituce jsou proti

MŽP přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší včetně ustanovení, že od 2025 nebude možné uvádět na trh v ČR kotle na pevná fosilní paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW. To se týká i kombinovaných kotlů na uhlí a biopaliva. Mohou se ale vozit ze zahraničí. Proti je Úřad vlády, MPO, MF i další významné instituce. Zákaz prodeje kotlů na uhlí by postihl 300 tisíc domácností, české výrobce i prodejce.
Zdroj: Fotolia.com - anubiscz
Zdroj: Fotolia.com - anubiscz

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhlo zařadit do připravované novely zákona č. 201/2012 Sb. O ochraně ovzduší (dále jen zákon) ustanovení o tom, že od 1. 1. 2025 nebude možné uvádět na trh v ČR kotle na pevná fosilní paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW. Nicméně nadále by bylo možné uvádět kotle této kategorie do provozu v případě, že byly uvedeny na trh v zahraničí a spalovat v nich uhlí. Oponentům MŽP vadí jak sociální dopady, tak porušení předpisů EU o volném pohybu zboží. Ve hře je 300 tisíc českých domácností, kombinované kotle na uhlí a biopaliva i diskriminace domácích výrobců a prodejců.

Asociace podniků topenářské techniky APTT je jasné, že doba spalování uhlí v malých zdrojích tepla se pomalu blíží ke konci, nicméně k omezení spalování uhlí především sociálně nejslabšími spoluobčany je nutné přistupovat systematicky a citlivě. Nelze měnit pravidla prakticky ze dne na den, navíc se zjevným porušováním pravidel jednotného trhu EU, který je garantován Smlouvou o fungování EU,“ říká výkonný ředitel APTT Ing. Zdeněk Lyčka.

500 připomínek a řada institucí proti

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení. V červnu proběhlo první kolo vypořádání připomínek, které k navrhovanému znění zákona zaslala jednotlivá ministerstva a další oslovené dotčené organizace (připomínkovatelé). Sešlo se celkem 500 připomínek, mezi nimiž významně rezonovalo téma navrhovaného zákazu prodeje kotlů na uhlí o jmenovitém příkonu do 300 kW od roku 2025. Proti zákazu se postavilo hned šest významných institucí, v čele v Úřadem vlády České republiky (ÚVČR), dále Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Hospodářská komora (HKČR), Sdružení místních samospráv (SMSČR) a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů (KZPS), Asociace podniků topenářské techniky (APTT).

Problémy technické, ekonomické i sociální

V současnosti uhlí jako hlavní palivo pro vytápění využívá stále téměř 300 tisíc českých domácností, z nichž velká část jsou rodiny sociálně slabé, které nemají z technických či ekonomických důvodů prozatím jinou alternativu k vytápění. Podle připomínkovatelů však nejsou v „Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)“, které MŽP k připravované novele zákona vypracovalo, sociální dopady zákazu prodeje kotlů na uhlí vůbec uvedeny, nebo jsou bagatelizovány (viz připomínka MF).

Podle MPO a HKČR by zákaz prodeje kotlů na uhlí znamenal nepřípustné omezení uvádění výrobků na trh, které není v souladu s předpisy EU. Nadále by totiž bylo možné si kotel na uhlí zakoupit v zahraničí, dovést jej do ČR a zde jej zprovoznit. Obě instituce zpochybnily výklad MŽP, podle kterého by zákaz prodeje nebyl v rozporu s unijními pravidly o volném pohybu zboží.

Dopady

  • Návrh se týká pouze oblasti uvádění na trh. Lze se proto domnívat, že výrobky uvedené na trh v jiném členském státě mohou být následně dovezeny do ČR a uvedeny zde do provozu. Zákaz prodeje kotlů na uhlí přinutil české výrobce své kotle prodávat prostřednictvím svých zahraničních partnerů, čímž by státní rozpočet přišel ročně až o několik stovek milionů korun za neodvedené DPH.
  • Spalování uhlí v českých domácnostech (řádově 1 mil. tun ročně) se podílí na celkových emisích CO2 přibližně jedním procentem! Takže i okamžité ukončení spalování uhlí maloodběrateli by se na celkových emisích CO2 prakticky neprojevilo.
  • Není uvedeno, jak a čím bude tedy nahrazen výpadek možnosti používat fosilní palivo, aniž by bylo třeba kompenzovat ceny energií ze státního rozpočtu a zároveň, aby pořízení takového zdroje vytápění nebylo pro domácnosti likvidační. Tyto údaje zcela chybí a Ministerstvo financí požadujeme jejich doplnění.

Detaily k tématu v článcích na TZB-info:

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Vytápění domu a zdroje tepla

Zdroj: Buderus, kotel Logamax

Zákaz prodeje samostatných plynových kotlů od roku 2029 nebude

Podle návrhu novely nařízení o ekodesignu z roku 2023 mělo být od roku 2029 možné uvádět na jednotný trh EU pouze zdroje tepla, jejichž sezónní energetická účinnost by byla vyšší jak 115 %. Tuto podmínku by nesplnily ani nejúčinnější kondenzační plynové kotle a tak by vlastně zavedla od…

Zdroj: Adobestock – Marketlan

Energetický expres: innogy od února zlevní plyn zákazníkům bez fixace

Dodavatel innogy od února letošního roku zlevní ceny plynu pro své zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Nový ceník produktu Standard začne platit od 1. února a zákazníkům bez fixace sníží cenu za odebraný plyn o 15 %, což znamená pokles o cca 280 Kč/MWh.