Ceny tepla pro spotřebitele se podle analýzy napříč Českem značně liší. Podle předpokladů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou v roce 2024 nejvyšší průměrné ceny v Praze, a to 1223 korun za gigajoule (GJ). Naopak nejnižší ceny se očekávají v Pardubickém kraji (875 korun za GJ) a Jihočeském kraji (893 korun za GJ). Průměrná roční spotřeba tepla domácnosti v bytě na vytápění a ohřev vody přitom činí kolem 25 GJ. Za celý rok tak mohou být rozdíly v nákladech i v řádu tisíců korun.
Za rozdíly v cenách stojí celá řada faktorů. "Je to dáno rozdílnými podmínkami provozu tepelných zdrojů, rozsahem, velikostí, stářím, technologickým řešením tepelného zařízení, využitím široké škály paliv i opotřebením a účinností zdrojů," uvedl mluvčí ERÚ Jan Hamrník.
Kombinace faktorů tak může vést k rozdílným cenám nejen mezi jednotlivými městy, ale i mezi sídlišti ve městě či mezi sousedními domy vytápěnými víceblokovými či domovními kotelnami. "Různý je i vývoj cen tepla od jednotlivých dodavatelů, licenci na výrobu nebo prodej tepla má totiž více než 650 subjektů," podotkl mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.
V příštím roce si velká část domácností za dálkové teplo zřejmě připlatí. Uhelné teplárny podle sdružení zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru nejčastěji o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu.
Využívání dálkového vytápění v Česku postupně stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v období 2014 až 2023 připojeno na teplárny přes 46 procent z více než 105.000 nových bytů. Kromě tepláren jsou v bytových domech běžně využívány i alternativní zdroje vytápění, jako jsou plynové kotle nebo tepelná čerpadla.
Do budoucna čekají celý teplárenský sektor podle sdružení velké změny, a to zejména v souvislosti s procesem dekarbonizace. Některé provozy už proto nyní přecházejí na plyn, zvyšuje se i využití obnovitelných zdrojů energie. "V posledních čtyřech letech například ukončilo výrobu tepla z uhlí 12 tepláren, které zásobují teplem přes 125.000 domácností a ostatní odběratele. Do konce roku 2030 se počítá s výrazným snížením současného polovičního podílu uhlí na výrobě dálkového tepla až na jednotky procent," dodal Kaufmann.
Sdílet / hodnotit tento článek