U příležitosti vernisáže výstavy ČCA 2025 uspořádala Česká komora architektů 29. července v sále Starého purkrabství na Vyšehradě setkání na téma dostupného bydlení. Po představení nově ustavené pracovní skupiny pro otázky dostupného bydlení následoval blok přednášek a diskuse. Důležitou součástí večera byl i networking přítomných – zastupitelů řady obcí, architektů, zástupců státní sféry i bankovního sektoru a mnohých dalších.
Za klíčové problémy byly označeny malý počet městských bytů, nedostatečná podpora ze strany veřejné správy, nízká motivace investorů k neziskové výstavbě a složitost povolovacích procesů.
Soc. bydlení Bílovice n. Svitavou, prezentace David Tichý, FA ČVUT
Po úvodním slovu předsedy Jana Kasla vystoupil Petr Hornát, člen představenstva ČKA a předseda nové PS pro dostupné bydlení, který představil situací v Českých Budějovicích a Jihočeském kraji, kde působí jako vedoucí odboru regionálního rozvoje. Následovaly prezentace Vojtěcha Kubáta o současných a připravovaných legislativních a finančních nástrojích MMR, resp. o podpoře bytových společností s omezeným ziskem, Filipa Endala ze SFPI k aktuálnímu programu ObecON zabývajícím se poradenstvím pro obce, Petra Štěpánka z CRR, jenž se zaměřil na regionální kohezi a veřejný zájem, Davida Tichého z FA ČVUT, který představil modely udržitelného a participativního bydlení, a Karolíny Kripnerové, členky představenstva ČKA a PS pro dostupné bydlení, která doplnila širší mezinárodní kontext a příklady inspirativních zahraničích projektů.
Nově ustavená pracovní skupina ČKA pro otázky dostupného bydlení: „Ve spolupráci s MMR, bankami a dalšími institucemi se budeme snažit hledat urbanisticky kvalitní řešení. Nebudou vznikat sídliště, která známe z dřívějších dob. Jde nám o hezké domy, ne škatule, i když mohou být typizované,“ řekl pro ČT ART Jana Kasl, předseda ČKA.
BYTOVÉ DOMY VOJTOVA, Brno, prezentace David Tichý, FA ČVUT
Byly uvedeny konkrétní modely udržitelného a obecního bydlení. Kromě příkladů ze zahraničí (např. Vídeň, Barcelona, Berlín) i domácí municipální projekty:
- Městské bydlení na Žižkově v Liberci, celkem 49 BJ, sociální byty a dostupné bydlení (profesní byty), zajímavé jsou zelené střechy
- Bytové domy Vojtova v Brně, 116 bytů, startovací byty pro mladé rodiny (30 BJ), senioři 65+ (84 BJ)
- Bytový dům Luční čtvrť v Starém Městě, 18 BJ, byty pro rodiny postižené povodní 1997
- Soc. bydlení Bílovice n. Svitavou, 6 bytů, startovní byty pro mladé/sociální byty/senioři
- Dům Kateřinka, Kateřinice, 15 bytů, senioři a startovací byty
Dům Kateřinka, prezentace David Tichý, FA ČVUT
Jak hodnotit udržitelnost bydlení?
Mezi nejdůležitější principy udržitelného rozvoje měst patří zajištění mixu vlastnictví bydlení. Každá forma vlastnictví s sebou přináší různé sociální skupiny obyvatelstva, kterým odpovídá i různá ekonomická síla těchto obyvatel. Při zajištění přiměřeného mixu různých příjmových skupin v každé lokalitě města nebo obce, se posiluje ekonomická a následně i sociální stabilita vystavěného prostředí. Různou ekonomickou sílu lze identifikovat u majitelů rodinných domů, či majitelů bytových jednotek v domech Společenství vlastníků, rozdíly mohou existovat u družstevního bydlení i jeho nových forem (Baugruppe, Cohousing, sdílené bydlení apod.), a samozřejmě existují u nájemního bydlení, obecních či státních bytů, či jiných forem podporovaného bydlení.
Rozsah vlastnictví bytového fondu obce by měl reflektovat velikost obce, socioekonomické charakteristiky a jejich vývoj v místě, demografickou situaci i množství dostupných bytů. Na základě analýzy počtu obyvatel, kteří vynakládají více jak 40 % svých čistých disponibilních příjmů na bydlení, by města a obce měly průměrně vlastnit 5 % bytů z celkového počtu bytů na jejich území (zdroj AGIS = Analytický interaktivní geoinformační systém od Sdružení místních samospráv (SMS). Vyšší podíl obecního bydlení, který existuje ve většině vyspělých evropských měst (až 80 %) je výhodný pro zajištění aktivní bytové politiky obcí.
Zdroj: Jak hodnotit udržitelnost bydlení? Metodická příručka pro obce
Městské bydlení na Žižkově, Liberec, prezentace David Tichý, FA ČVUT
Nové podmínky pro podporu sociálního bydlení
„Kromě dostupného nájemního bydlení pro střední třídu je i sociální bydlení důležitou součástí naší bytové politiky. Z evropských peněz z IROP se daří nejen zajišťovat bydlení pro rodiny a jednotlivce v bytové nouzi, ale i vytvářet podmínky pro jejich dlouhodobé fungování ve společnosti. Zájem o projekty sociálního bydlení se loni zvýšil poté, co jsme o pětinu zvýšili pokrytí přímých nákladů na projekt. Hlavně finanční stránka byla pro žadatele příliš omezující,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Ministerstvo pro místní rozvoj znovu uvolnilo podmínky podpory sociálního bydlení. Kromě lidí v bytové nouzi mohou v sociálních bytech nově bydlet také osoby, které nepatří mezi 40 % obyvatel s nejvyšším příjmem. MMR uvolnilo také pravidla pro žadatele o podporu z řad nestátních neziskových organizací.
„Nově bude stačit, aby alespoň pětinu bytů obsadily domácnosti splňující podmínku bytové nouze, zbytek bude možné obsazovat jen podle příjmů. U projektů v režimu veřejné podpory bude možné stanovit nájemné až na 60 % tržní ceny. Okruh žadatelů z řad neziskových organizací se také rozšiřuje – nově jim stačí kratší praxe s poskytováním sociálního bydlení,“ vysvětlil Rostislav Mazal, ředitel Řídicího orgánu IROP.
Sdílet / hodnotit tento článek