Dominanta v srdci města
V samotném srdci Červeného Kostelce se tyčí dominanta, kterou místní už téměř sto let znají jako „mrakodrap“. Jedná se o bývalou budovu tkalcovny a přípravny, dokončenou roku 1928 podle návrhu vídeňského architekta Bruna Bauera.
Tato stavba patří k nejvýraznějším průmyslovým památkám regionu a má význam i v měřítku celé střední Evropy.
Kostelecký „mrakodrap“. Zdroj: Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., VCPD FA ČVUT
Proč „mrakodrap“?
Původně měl na tomto místě vyrůst rozsáhlý halový objekt. Z neznámých důvodů se ale investor nakonec rozhodl pro plošně úspornější, zato konstrukčně náročnější řešení.
Budova byla vystavěna vysoce progresivní stavební konstrukcí železobetonového skeletu. V době, kdy se železobeton na takovéto typy staveb zatím téměř nevyužíval. Desetimetrové rozpony mezi sloupy, sedm podlaží s celkovou výškou 28 metrů, dispoziční členění do podélného trojtraktu a střešní světlík řadí mrakodrap po bok nejcennějších industriálních staveb meziválečného období.
Ve své době byla stavba druhou nejvyšší v Kostelci, hned po kostelní věži. V kontrastu s nízkými továrními halami působila monumentálně a pravděpodobně rozdělovala veřejné mínění.
Pohled z ulice Náchodská – stav. Zdroj: Soukromý fotoarchiv Jan Binter
Textilní srdce Kostelce
Areál patřil k významným textilním podnikům regionu. Zakladatel Leopold Abeles se do města přistěhoval po sňatku s dcerou náchodského továrníka. Už v roce 1873 dával práci 600 domácím tkalcům a 300 dělníkům v továrně.
Dnes je připomínkou na dobu, kdy byl Červený Kostelec významným textilním střediskem a vyvážel své zboží do celé Evropy. Areál již druhou dekádu pustne. Přitom přímo sousedí s centrem města. Místo aby na něj navazoval, působí jako neprostupná bariéra.
Sušárna – stav. Zdroj: Soukromý fotoarchiv Jan Binter
Diplomová práce jako návrh na proměnu
Diplomní projekt Červenokostelecký mrakodrap navazuje na diplomovou práci architekta Jana Bintera, který zpracovával koncepci a celkové urbanistické uspořádání areálu. Určil bourání nehodnotných objektů, návrh nových hmot, možné využití hodnotných budov a charakter ulic a veřejných prostranství. Projekt, kterým se budeme dnes zabývat, se soustředí na území ohraničené novými ulicemi Pod Mrakodrapem a pěší třídou. Hlavními objekty jsou Bauerův „mrakodrap“ a hala nové tkalcovny, dnes využívaná jako skladiště.
Autor diplomové práce představuje koncepci, která zapojuje oblast do života města. Cílem návrhu je citlivá konverze, která zachovává charakter a architektonické kvality památkově chráněné budovy. V hale zůstává konstrukční systém sloupů s prolamovanými nosníky. Navrhuje novou šedovou střechu a textilní fasádu, která odkazuje na někdejší výrobu.
Do obou těchto budov jsou umístěny veřejné služby a prostory, kterých je ve městě nedostatek, nebo úplně chybí.
Vizualizace vstup. Zdroj: DP Josef Matyska, FA ČVUT
Místo pro každého
Jeden z hlavních prvků návrhu je obchodní pasáž, která protíná halu i mrakodrap a ústí do volnočasového areálu ve východní části území.
Hala má nabídnout parkování, pronajímatelné prostory, sportovní zázemí, posilovnu a plavecký bazén. Mrakodrap je navržen tak, aby pulzoval životem během celého dne a každá generace si „přišla na své“. Proto v něm architekt navrhl supermarket, pronajímatelné obchodní jednotky, kavárnu s veřejným prostorem, muzeum tkalcovství, sdílené kanceláře, ubytování, restauraci, multifunkční sál i vyhlídku na vrcholu schodišťového jádra. Součástí konceptu je i víceúčelové piazzetta před halou, malé náměstíčko pro pořádání trhů, koncertů, možnost setkávání.
Hodnota návrhu spočívá v kombinaci respektu k průmyslovému dědictví a realistického pohledu na potřeby města. Nejde o elitářskou konverzi pro úzkou skupinu lidí, ale o řešení, které může využívat každý obyvatel města – od seniorů po mladé rodiny a teenagery.
„Nové funkce umístěné do objektu mrakodrapu slibují skutečné oživení areálu s nabídkou služeb pro všechny obyvatele města. Oceňuji péči o zachování hlavních atributů Bauerovy industriální architektury a promyšlenost materiálového řešení. Nové opláštění haly textilním závojem shledávám jako důstojnou odpověď při hledání nové soudobé vrstvy a podporující pravdivost architektonického návrhu.“
Vizualizace piazzetta. Zdroj: DP Josef Matyska, FA ČVUT
Výzva i příležitost pro město
Vlastnictví areálu je zatím největší překážkou konverze. Budova je v rukou zahraniční soukromé společnosti, která ji nechává chátrat. Město projevuje dlouhodobý zájem o odkup, ale zatím nedošlo ke shodě.
Návrh ukazuje možné řešení využití části areálu a klade si za cíl seznámit místní obyvatele i vedení města s krásou a potenciálem, který se skrývá za ostnatým drátem oplocení.
Průmyslový areál je velkou výzvou pro vedení města. Zároveň představuje obrovskou příležitost pro rozvoj. Nabízí netradičních prostory s odkazem na významnou textilní historii a silnou architekturu. Ukazuje, že industriální dědictví nemusí být přítěží, může se stát opravdovou dominantou, místem setkávání, srdcem města – se stavbou, která je jedinečná a na kterou mohou být Kostelečáci právem hrdí.
Sdílet / hodnotit tento článek