Hledat

Fotosoutěž Otevřená Praha Pořádá ESTAV.cz a Open House Praha.

estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dejte šanci brownfieldům, říká mladá architektka

Území, kde stávala proslulá brněnská továrna Kras, by mohlo dostat novou šanci. Vítězný projekt studentky architektury Evy Truncové s názvem Dva tisíce osmdesát čtyři nabídl funkční alternativu k developerskému záměru výstavby běžného polyfunkčního bytového komplexu. Vítězku soutěže jsme požádali o rozhovor.
Zdroj: Ing. Arch. Eva Truncová

Mohla byste, prosím, v krátkosti představit svůj projekt?

Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a samotného navrhování budov. Zabývám se otázkou vztahu mezi budovou, jejím okolím a platnými regulacemi, normami a energetické efektivnosti společně s myšlenkou adaptivního bydlení.

Proč název Dva tisíce osmdesát čtyři – souvisí to nějak s historií továrny Kras Brno?

Projekt 2084 vychází z předdiplomního projektu, kde jsem zkoumala a analyzovala dohled a kontrolu ve veřejném prostoru a jejich vliv na režimy užívání města. Dva tisíce osmdesát čtyři parafrázuje známé Orwellovo vizionářské dílo s názvem 1984. Skrze plejádu témat, jako jsou například nároky na transparenci a přehlednost vystavěného prostředí, jež jsou kladeny a téměř automaticky zakomponovávány v nově vzniklých komplexech staveb, jsem dospěla až k samotnému řešení brownfieldu továrny Kras. Zde se v současné době právě takový polyfunkční komplex začíná stavět.

Zdroj: Ing. Arch. Eva Truncová

Co vlastně o továrně víme? Navazovala jste koncepčně na tento areál, využila jste torza továrních hal, zůstaly v návrhu i proslulé cihlové komíny? 

Továrna Kras zanikla kolem roku 2003, od té doby celý areál chátrá. Pracovala jsem s fragmenty, které se v době, kdy jsem projekt navrhovala, v místě nacházely. Byly to například cihlové obvodové zdi lemující areál nebo parovod, který skrze parcelu prochází. Komín, který je na můj návrh úzce napojen, patří k přilehlé Teplárně Brno.

Říkáte, že je to alternativní projekt k developerskému záměru. Jaký byl (či je) onen developerský záměr? Co bylo či už je zbouráno?

V době, kdy jsem diplomovou práci dokončovala, začaly na parcele terénní práce. Továrna bývalého podniku Kras-Haka je bohužel zbourána už delší dobu, nicméně výstavba polyfunkčního komplexu Mendel Plaza nabízejícího bydlení, zábavu i odpočinek se zatím odkládala.

O jak velkém území mluvíme a jak je prostor ve vašem návrhu uspořádán? Co obsahuje oněch osm segmentů a proč právě osm?

Jedná se zhruba o 2,7 hektaru. Rozdělení takto velkého území na dílčí segmenty bylo součástí jakési strategie, jak zadání uchopit a s parcelou dále pracovat. Dělení na jednotlivé segmenty sleduje například původní parcelaci, reaguje na relikty továrny, parcelu černozemě, která jako poslední nebyla vyňata z půdního fondu, na parovod a tak dále. Vše je krásně vidět na níže uvedených výkresech.

Kolik je tady bytových jednotek, jak jsou dispozičně řešené a jaké zázemí nabízejí rezidentům, včetně návaznosti na zahrady a okolní plochy?

V návrhu je celkem 74 typových domů s podlažností 3 nebo 4 NP. V každém je jeden, respektive dva, byty a jeden mezonet. To znamená celkem kolem dvou set bytů. Dispozice je volná nabízející další alterace a členění. Jednotlivé domy jsou propojeny terasami, kam můžou byty ve vyšších patrech v letním i zimním období expandovat. Leitmotivem celého projektu je gradient, kde se navržené prostory, jak v exteriéru, tak v interiéru, snaží nabídnout celou škálu prostor a vyhnout se tak polaritě veřejný – soukromý. V letním období byty na úrovni terénu mají možnost expandovat do zahrady, která s minimálními překážkami přechází volně přes zeleň až do veřejné ulice za původními obvodovými zdmi továrny. Ve vyšších podlažích funkci zahrady zastávají rozlehlé terasy, nebo nejvyšší patro mezonetu, které v zimě vůbec nemusí být vytápěno.

Řekli o projektu: 

„Eva ve své závěrečné práci zkoumala vztah mezi režimy kontroly městského prostředí a režimy jeho užívání. Z pohledu architekta lze najít dvě oblasti, které mají zásadní vliv na to, jakým způsobem městské prostory každý den obýváme. Jednou oblastí je společenská kontrola veřejného prostoru, která se propisuje i do způsobů jejich navrhování. Druhou oblastí je kontrola vnitřního klimatu zdmi, okny a vytápěním, které definují, co je interiér a exteriér. Eva navrhuje alternativu k současným trendům v bytové výstavě, která uplatňuje pestřejší chápání toho, co je veřejné a soukromé, nebo toho, co je vnitřní a vnější obytný prostor. Tímto podněcuje naši představivost o tom, jakými jinými způsoby bychom mohli naše obytné prostředí využívat. Abstraktní společenské téma zvládla Eva přetavit do detailu propracovaného projektu od urbanistického měřítka až po úroveň architektonického a konstrukčního řešení. Za sebe jsem hrdý, že je brněnská fakulta schopná konkurovat ostatním školám architektury na té nejvyšší úrovni…“

Ing. arch. MArch, Jan Kristek, Ph.D., děkan Fakulty architektury v Brně

Porota ocenila zvláště promyšlenost detailů prefabrikované konstrukce, variabilní panel akumulující teplo. Mohli bychom se na tento detail zaměřit a popsat jej včetně principu odlišného využívání domu v letním a zimním období?

V zimním období se počítá koncentrace do středu dispozice k betonovému ztužujícímu jádru, kde se nachází krb. Obytná plocha se tak mění (může měnit) v závislosti na ročním období. Mimo betonové jádro je konstrukce uvažována z prefabrikovaných dřevěných panelů a rámů, kdy v případě obvodového pláště je navrženo několik variant panelu – transparentní s oknem, translucentní s polykarbonátem nebo plný panel. Tímto se snažím reagovat na různé orientace jednotlivých domů.

Jak byste hodnotila celkovou úroveň soutěže (případně v porovnání s dalšími absolvovanými soutěžemi) a jsou vaše další plány?  

ČKA přehlídku diplomových prací vnímám jako jednu z nejrenomovanějších architektonických studentských soutěží. Je škoda, že se nezúčastnilo více závěrečných projektů od nás z fakulty, napadá mě několik zajímavých diplomek mých kamarádů – bývalých spolužáků – které v přehlídce chyběly. A nejenom letos. V současné době studuji Ph.D. na brněnské fakultě architektury a momentálně například připravujeme nový fakultní galerijní prostor, kde bych měla koncepčně navrhnout výstavu tematizující právě můj předdiplomní výzkum.

Děkuji za rozhovor

ING. ARCH. EVA TRUNCOVÁ 

Architektka, absolventka brněnské Fakulty architektury. Studovala v zahraničí na University of Brighton a Technické univerzitě v Grazu. Interdisciplinární přesahy a limity oboru stále objevuje skrze texty, kritické myšlení a praxe v architektonických ateliérech. V současné době je doktorandkou na Fakultě architektury v Brně zabývající se tématem architektury jako politického fenoménu zejména v kontextu režimů minulého století.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Vršovický brownfield Koh-i-noor. Zdroj: PSN s.r.o.

Pražské brownfieldy: Obrovská příležitost pro novou bytovou výstavbu

Převratný vynález parního stroje a následnou průmyslovou revoluci překonala ve 20. století revoluce digitální. Digitální věk znamenal přesun od těžkého ke spotřebnímu průmyslu, chemii a elektronice. Přinesl růst služeb na úkor výroby a zanechal také mnoho opuštěných továrních objektů. Dnes jde o průmyslové dědictví,…

Zdroj: CCE MOBA

Tepna. Náchod na startovní čáře k nové budoucnosti. Co bude s brownfieldem dál?

Mezinárodní architektonická soutěž na celou městskou čtvrť vyhlašovaná okresním městem je něco v naší zemi neobvyklého. Byli jsme s redakcí již dávno u toho. Tenkrát hrozila okresnímu městu urbanistická devastace ze strany soukromého vlastníka. Pozorovali jsme vzepjetí občanské iniciativy o záchranu a vykoupení…

Brownfieldy má na svém území většina obcí, ilustrační foto redakce

Brownfieldy má na svém území většina obcí

Webinář Investice v obcích a městech 2021 pro města a obce zdarma. Brownfieldy, neboli území s výstavbou, která již neplní žádný účel mají vysoký potenciál. Často leží v intravilánech obce, mají dobrou dopravní dostupnost, jsou v dosahu sítí. Nezřídka zbytečně zabírají místo přitom obec hledá stavební pozemky někde…

Oprava Fantovy budovy na pražském nádraží začne do července

Oprava Fantovy budovy na pražském nádraží začne do července

Střechu a fasádu secesní Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží opraví společnost Avers. Celkové investiční náklady činí 212 milionů korun. Práce začnou v první polovině letošního roku a potrvají minimálně dva a půl roku.

Foto: Tomasz Zakrzewski

Na místě trpícím důlním průmyslem vybudovali originální park pro děti

Brownfield je nemovitost, která již ztratila svoji funkci, nejčastěji po průmyslové činnosti, těžbě, vojenských posádkách. Kde někteří vidí jen problémy, jiní vidí příležitost. Co s areálem, který donedávna hyzdily důlní výsypky a torza hutní techniky? Polští architekti si věděli rady.

Dřevěný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

Dřevěný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

V severovýchodních Čechách v Jaroměři stojí první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou. Chytrá řešení doplněná o potřebné technologie a hospodaření s vodou z něj tvoří následováníhodný příklad.

REKLAMA