Ačkoliv budova Nové přádelny v areálu Fabrika 1861 není památkově chráněná, přistupují k ní architekti i investoři s mimořádným respektem, který si vzhledem ke své historii zaslouží. Je totiž jednou z hlavních budov bývalého textilního areálu z konce 19. století a také symbolem industriálního dědictví regionu. Autorem architektonického návrhu rekonstrukce je Ing. Arch. Martin Hilpert.
„Náš návrh byl od počátku veden snahou najít a zachránit v objektu veškeré hodnotné architektonické prvky a co možná nejvíce navrátit budovu do původní historické podoby. Moderní technologie a další nutné zásahy mají být do původní stavby citlivě zakomponovány. Budova bude zbavena nevhodných stavebních zásahů 2. poloviny 20. století, a naopak budou akcentovány historické dekorativní prvky z kamene, litiny a oceli, stejně jako unikátní prvorepublikové železobetonové prostorové skelety,“ říká Martin Hilpert.
Práce zahrnují nejen rozsáhlé stavební úpravy, ale také instalaci moderních technologií a celkové snížení energetické náročnosti budovy. Dojde například k vytvoření nových, velkorysých prostupů ve středových stěnách, nebo částečnému odstranění dvou zděných bloků sestavených z 22 000 kusů speciálních antivibračních cihel.
„Původní hmota objektu zůstává z velké míry zachována a nedochází tak k rozsáhlým zásahům, které by měnily původní charakter stavby. Plánovaným vybouráním částí nosných stěn ale propojíme jednotlivé sály, díky čemuž vzniknou také nové zajímavé průhledy mezi nimi. S ohledem na důležitost objektu se také maximálně soustředíme na zachování stávajících historických prvků,“ vysvětluje kulturní ředitel společnosti Fabrika 1861 Sebastian Kuršel.
Fabrika 1861 v Semilech prochází proměnou. Zdroj: Fabrika 1861
Rekonstrukce hodinové věže
Důležitou součástí celého projektu je rekonstrukce hodinové věže Ludmila nesoucí název po Ludmile Kuršelové (za svobodna Hyblerové), dceři fabrikanta Václava Hyblera. Hlavní dominantou věže je nyní ciferník s restaurovaným hodinovým strojem z 30. let 20. století. Jeho tikot se v areálu znovu rozběhl již 31. 7. 2021 v 19:01, tedy ve stejný čas, kdy se před časem zastavil. V budoucnu je naplánován vznik unikátního orloje.
„Inspirace pro vznik Semilského orloje vychází z hlavní myšlenky našeho projektu, kterou je oživit místa, jež byla dlouhá léta veřejnosti nepřístupná. Historicky byl život v areálu továrny řízen hodinami na věži, jejichž tikot a pravidelné odbíjení udávaly rytmus každého dne. Bohužel se nejedná o původní hodinový stroj, ten z areálu zmizel. Podobný nevyužívaný mechanismus jsme však objevili v Tanvaldu. Po renovaci našel své místo v areálu Fabriky 1861, kde bude sloužit jako srdce budoucího orloje,“ přibližuje Sebastian Kuršel.
Orloj má být uměleckým dílem, které vypráví příběh a stane se pevnou součástí industriálního areálu. Tím však plány majitelů nekončí, do prostoru schodiště vedoucího na věž bude umístěn další umělecký unikát, který bude představen později.
Foodtruck Fabrika. Zdroj: Fabrika 1861
Historické prvky doplněné moderními technologiemi
Postupně budou také restaurovány například okrasné prvky fasád, či zdobné prvky interiérových omítek v jednom ze sálů. Do velkého sálu se navrátí světlíky, zachovány budou typické litinové sloupy, repasování se dočkají také původní historická okna a kamenné schodiště s okrasným zábradlím.
„Historické prvky doplní řada moderních technologií. V celém objektu počítáme s instalací teplovodního podlahového vytápění nebo akustických panelů. Abychom byli schopni poskytnout ty nejlepší podmínky pro umělce a jejich díla, bude instalován speciální systém měření a regulace teploty a kvality vzduchu, který bude řízen prostřednictví nové vzduchotechniky. Speciálním systémem bude řízeno také osvětlení nebo stínění objektu,“ doplňuje Sebastian Kuršel. Jedinečná bude také podlaha, ve většině sálů se na moderní podlahové vytápění vrátí lité leštěné Terazzo, které je k vidění ve významných historických budovách, jako je například pražské Národní muzeum.
Bývalá továrna na výrobu kabelů ožila díky hudbě. Kabelovna Studios inspiruje atmosférou, kterou architekti zachovali
přečíst článekCelý objekt bude nově napájen elektřinou z 90 kusů solárních střešních panelů o celkovém výkonu téměř 50 kWp. K němu bude připojeno bateriové úložiště tvořené šesti bateriovými bloky o velikosti 576 kWh pro uchování přebytečné vyrobené energie. Ta bude vedle celého provozu pohánět i tepelná čerpadla, která slouží k vytápění a chlazení celé budovy. Instalovány navíc budou nové vzduchotechnické jednotky s rekuperací.
„Zásobování areálu vlastní elektrickou energií je pro nás zásadním milníkem. V rámci celého areálu chceme zajistit dlouhodobou udržitelnost provozu a minimalizovat ekologickou stopu. Instalaci fotovoltaických systémů proto plánujeme i na další budovy, které budou rekonstrukcí procházet v nadcházejících letech,“ uzavírá Sebastian Kuršel. Zelená energie bude sloužit kultuře, ale i podnikatelům, kteří si prostory v areálu pronajímají.
Jeden z budoucích sálů v budově Nová přádelna. Zdroj: Fabrika 1861
12 000 m2 výstavních prostor hlídaných speciální vzduchotechnikou
Stavební a restaurátorské práce pak doplní zcela nové rozvody vody, elektřiny i kanalizace či zateplení střešního pláště a fasády pomocí speciální termo omítky. Modernizované kulturní centrum nabídne po rekonstrukci celkovou plochu přesahující 12 000 m2, která bude určena pro rozvoj kultury s primárním zaměřením na mladé autory v oborech malířství, sochařství a fotografie. Celkem devět víceúčelových sálů bude sloužit také pro konání koncertů, výstav, konferencí či firemních a společenských akcí.
Nejdůležitější umělecká díla budou vystavována v tzv. zlatém patře, kde se nachází dva sály o rozloze přes 1 000 m2 a 400 m2. Patro bude technologicky připraveno na instalaci nejvzácnějších děl ve světovém měřítku.
Oba sály budou vybaveny moderní vzduchotechnikou, jejíž součástí bude také speciální parní zvlhčovač. Instalovaný systém bude umět sbírat data o kvalitě a teplotě okolního vzduchu a upraví přiváděný vzduch do těchto prostor. Dokáže tak umělecká díla ochránit i před náhlými výkyvy klimatu nebo vlhkostí.
Projekt je realizován s podporou z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (RRF).
Sdílet / hodnotit tento článek