Mohutnou, ale k okolí citlivou budovu na pražském Klárově nechaly dle návrhu Viléma Kvasničky s přispěním Jana Mayera v roce 1934 postavit Elektrické podniky hlavního města Prahy. Jak název napovídá, budova sloužila jako transformační stanice pro provoz tramvajové a trolejbusové dopravy na Praze 6, 7 a 1.
Budova dostala svůj název na počest fyzika, meteorologa a také rektora ČVUT Václava Karla Bedřich Zengera. Členitá budova na přibližně trojúhelníkovém půdorysu se skládá z několika stavebně oddělených částí, které jsou v průčelí akcentovány dvěma rizality. Severně ve svahu najdeme dvoupatrové křídlo s obytnou a kancelářskou část. V jižní části pak podlouhlý trojlodní objekt určený pro samotné transformátory, který je s kancelářskou částí propojen centrálním pětiosým průčelím se vstupem. Do ulice U Bruských kasáren je budova půdorysně odstupňována a patro je podepřeno pilíři, což evokuje podloubí. Původně byla stanice vybavena čtyřmi rtuťovými usměrňovači, které později nahradily polovodičové.
S postupnou modernizací se technologie pro transformaci elektrického proudu neustále zmenšovaly a vyžadovaly méně prostoru. Na přelomu 70. a 80. let došlo k první modernizaci, mezi lety 2000 až 2010 k následné, při které bylo veškeré zařízení přesunuto do suterénu a zbytek budovy tak ztratil svůj účel.
Interiér prvního patra výstavních prostor. Zdroj: Tomáš Kovařík
Další osud byl nejasný. Příležitostně byla budova využívána pro kulturní akce, ale převážná část ležela ladem. V roce 2015 vyhlásilo Ministerstvo kultury na podnět Klubu za starou Prahu budovu kulturní památkou. Jedním z plánů vlastníka bylo adaptovat stavbu na hotel dle návrhu Martina Rajniše. Z toho nakonec sešlo, nicméně pod vedením The Pudil Family Foundation začal vznikat nový koncept, prostor pro umění.
Budova je oceňována za svůj citlivý vstup do historické struktury Malé Strany, neboť je vystavěna ve střídmém novoklasicistním stylu v místě bývalých kasáren. Navzdory decentnímu zevnějšku byly ovšem při výstavbě použity nejmodernější, takřka experimentální postupy. I to byl ale jeden z důvodů, proč budova pro následné využití vyžadovala radikální rekonstrukci.
Na nosné konstrukce byl využit tehdy zcela nový hlinitanový beton, který je mimo jiné odolný proti síranům a umožňuje i zimní betonáž. Později bylo ovšem zjištěno, že v průběhu času jeho pevnost rapidně klesá, což může vést až ke kolapsu konstrukce. Dnes není použití tohoto betonu na nosné konstrukce povoleno. Při rekonstrukci tak nebyla zachována centrální část budovy. Boční křídla byla v rámci rekonstrukce naopak vyvýšena. Fasáda si ovšem zachovává svůj původní ráz.
Interiér druhého patra výstavních prostor. Zdroj: Tomáš Kovařík
Díky tomu si lze na čelní fasádě všimnout čtyř podstavců zejících prázdnotou. Ty byly určené pro kinetické plastiky Zdeňka Pešánka s názvem Sto let elektřiny. Do dnešních dnů se nedochovaly, lze shlédnout pouze jejich modely umístěné ve Veletržním paláci.
Rekonstrukce započala v roce 2018 a návrh pochází z rýsovacích prken ateliéru Schindler Seko Architects. Ti zachovali historický ráz exteriéru památkově chráněné budovy, naopak interiér prošel zásadní přestavbou pro potřeby vystavení, ale také bezpečného uchování uměleckých děl. Někteří odborníci se proti tomuto výraznému zásahu ohradili, neboť velmi utilitární a důmyslné členění vnitřního objemu přispívalo k historické hodnotě stavby. Návštěvníci festivalu Open House Praha si v každém případě mohli na lehce kontroverzní adaptaci bývalé industriální památky na kulturní stánek po důkladné prohlídce udělat vlastní názor.
Okruh provedl návštěvníky vznikajícími výstavními prostory, kde na mnoha místech ještě zejí odhalené konstrukce. V druhém patře, s výhledem na kupoli kostela sv. Mikuláše, funguje kavárna, kde bylo možné se občerstvit. V budoucím foyer pak byla, zejména pro děti, možnost zúčastnit se workshopu se stavebnicí Kapla.
Ačkoliv rekonstrukce ještě není dokončena, alespoň částečně již budova umění slouží. Pozorný kolemjdoucí si mohl v letech 2019 až 2021 povšimnout několika instalací na fasádě s názvem Facade Project. Plnohodnotný provoz zahájí nový pražský stánek kultury a umění 22. 2. 2022.
Sdílet / hodnotit tento článek