Dům nedýchá
To, že dům skrze své zdi dýchá, patří mezi časté mýty. K difuzi vodní páry skrze konstrukci sice dochází, ale proces je to velmi pomalý a objemově zanedbatelný. Nelze tedy spoléhat pouze na něj, k potřebné výměně vzduchu v interiéru totiž nestačí. Skutečné větrání probíhá okny, větracími systémy, digestoří a ventilátory.
„Problémy s vlhkostí a růstem plísní nezpůsobuje zateplení domu, ale výměna oken. Starší okna dostatečně netěsnila, takže jimi neustále proudil vzduch ven i dovnitř, což způsobovalo jeho nepřetržitou výměnu i při zavřených oknech. Bohužel zároveň docházelo k unikání drahého teplého vzduchu, což zvyšovalo náklady na vytápění,“ vysvětluje Ing. arch. Tereza Vojancová, technická poradkyně společnosti URSA.
Moderní okna mají lepší těsnění, což z nich dělá energeticky výhodnější volbu. Zároveň však vyžadují aktivní větrání. Pokud totiž nedochází k výměně vzduchu v interiéru, zůstává uvnitř i vlhkost, která pak kondenzuje a může vést k růstu plísní.
Parobrzda URSA SECO. Zdroj: URSA CZ
Jak problémům s vlhkostí úspěšně předcházet?
Vznik plísní není pouze neduh starých domů. Čtyřčlenná rodina dokáže denně vyprodukovat až dvanáct litrů vody, a to každodenními činnostmi jako je vaření, sprchování, sušení prádla v interiéru či pouze samotné dýchání. Když tato vlhkost není odvedena pryč, začne kondenzovat na chladných místech, což vytváří ideální podmínky pro vznik a růst plísní. Těmto problémům se dá snadno předejít správným větráním.
„Správné větrání se odvíjí od daného ročního období. V teplých měsících můžeme větrat po celý den, avšak během chladnějších měsíců je vhodné vyvětrat interiér spíše krátce a intenzivně, ideálně několikrát denně otevřít okna dokořán na pět až deset minut,“ radí Tereza Vojancová.
Pomoci vám může také vlhkoměr. Ideální relativní vlhkost v interiéru je 40–60 %. Během některých každodenních činností se však vlhkost může zvyšovat. V takovém případě je vhodné zapnout digestoř, ventilátor nebo zvýšit intenzitu větrání.
Minerální izolace URSA PUREONE. Zdroj: URSA CZ
Zateplení může pomoci
„Zateplením se zvyšuje povrchová teplota stěn na vnitřní straně, díky čemuž vlhkost na zdech méně kondenzuje, a tím se snižuje i riziko vzniku plísní. Pokud by se pouze vyměnila okna, ale dům se nezateplil, problém by byl ještě horší. Studené stěny by se totiž staly ideálním místem pro kondenzaci, a tedy i růst plísní,“ upozorňuje Tereza Vojancová.
U některých částí konstrukce, například při zateplení půdy nebo šikmé střechy, se může vyplatit využít difuzně otevřené minerální izolace. Tyto materiály umožňují částečný průchod vodní páry, čímž napomáhají k odvodu vlhkosti ven z konstrukce. Při zateplování podlahy půdy či šikmé střechy je ideálním řešením zvolit například izolace URSA DF 38, URSA DF 35 nebo URSA PUREONE DF 39.
„K izolaci špatně dostupných míst, které jsou typické pro vazníkové či dvouplášťové střechy, je nejlepším řešením foukaná minerální izolace URSA Pure Floc. Celá skladba musí však být správně navržena, a to včetně parotěsnicí vrstvy na vnitřní straně. Parotěsnicí vrstvu je možné vytvořit pomocí parobrzdy URSA SECO SD 2 či parozábrany URSA SECO SD 100,“ doporučuje Tereza Vojancová.
Sdílet / hodnotit tento článek