Přehrát audio verzi
S kaplí za zády, s řekou pod sebou. Přístavba z Francie umí splynout s místem
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Na projektech architektů z francouzského studia Atelier Ose je hezké to, že se s nimi dá cestovat. Sice jen prstem po mapě a listováním v galeriích fotek dokončených projektů, ale pořád cestovat. Nikoliv však po Francii velkolepé a turistickým ruchem proslavené, po bulvárech metropolí anebo vilkách na pobřeží. Ne. Ale po Francii venkovské, maloměstské. Té nám běžně neznámé. Té, která je charakterem zástavby Česku na očekávání blízká.
V malých městech a vesnicích francouzského vnitrozemí totiž běžně nenarazíte na tu vyumělkovanou krásu, ale ryzí jsoucnost, přirozenost běžného života. S trochou nadsázky tu scenérie trochu připomínají exteriéry z natáčení detektivek komisaře Maigreta. V dobrém slova smyslu. A právě do těchto míst šéfarchitekt Théo Vivien cílí své projekty. S hlubokým porozuměním pro svéráz těch lokalit, jejich charakter a místní styl. Zrovna tak jako u „díla“ Chapelle MI.
Přeneste se do Mortagne-sur-Sèvre, komuny s šesti tisícovkami obyvatel, letitým kostelíkem a řekou, jež se dále člení do řady menších sídel. A v jednom z nich, nazvanou podle místní kaple Clos Saint-Martin, pak stojí shluk domů. Natěsnaných na sebe a přistavěných k sobě „našišato“, s volnými místy vyplněnými terasovitými zahrádkami a malebným náměstíčkem, překrytým letitými stromy. Malíři pravděpodobně propásli příležitost zdejší scenérii zachytit na plátně, ale ten výjev poklidného života z něj přímo čiší.
A právě sem si klienti přáli zasadit „rozšíření“ bydlení. Ale kam, v té natěsnané dispozici harmonicky propojených domů a jejich zahrad? Kde tady najít kousek místa, parcelu? Atelier Ose tu jedno takové nalezl. Byť tedy jen těsně, v překryvu množin možností a částečně doslova „visící“ ve vzduchu.
Abyste rozuměli, u tohoto projektu, zasazeného mezi kapli Clos Saint-Martin a historické centrum obce, byla věnována zvláště pečlivá pozornost historickému kontextu celé lokality. Který se sice nedá označit za vyloženě památkový, ale přesto – kvůli svému nepopiratelnému charakteru – hodný ochrany. Tady, na členitém pozemku se nachází soubor starších budov. Byly postupně stavěny, proměňovány a upravovány, rostly a měnily se se svými obyvateli. A kaple, pomyslné těžiště této lokality, to celé kotvilo k jednomu místu.
Usazeno na kůlech
Architekti s faktem, že kaple utváří silový bod celé lokality, počítali. Proto jejich projekt vykresluje sekvenci kolem historických budov a propojuje zahradu, terasu a pokoje, se sklem a dřevem. Nevšedním způsobem. Protože ty nově vytvořené objemy částečně stojící na kůlech se zvedají po svahu a otevírají se směrem k zalesněnému svahu, k řece Sèvre Nantaise pod nimi. A jednou stěnou – zdí i k té kapli.
Každý krok tvůrců projektu tu vyjadřuje vztah: staré k novému, vnitřek obytné části přístavku k zahradě, blízký kontakt k dalekému výhledu. Nejprve se do zahrady průhledně otevírá recepční předsíň, vstupní pasáž. S prosklenými panely na obou stranách. Za ní se pak nachází prosklená galerie, která se přímo napojuje na venkovní terasu. Ta pak vede do pracovny, kanceláře majitele domu. Pokoje s jedinečným panoramatickým výhledem. A celá ta táhnoucí se sekvence pak vrcholí prostornou jídelnou, s vlastním samostatným vchodem.
Není to klasická přístavba. Staré a nové, kontext materiálů, se od sebe zásadně liší. Chapelle MI ani na moment nepředstírá, že je „původní a autentická“. Ale svou novotou nezastírá vůli k tomu stát se, velmi citlivě, součástí toho, co tu už dávno fungovalo.
Přístavba stojí na dřevěném rámu a kůlech, které se spíše drží svahu, než aby ho zplošťovaly a zarovnávaly do linie s pozemkem. Vypadá to (trochu) podobně jako domky, které si kluci budují na stromech. Jen tady v jiném pojetí. Protože se ty tři fragmentované zavěšené objemy, každý se svou funkcí, lehce dotýkají a udržují pod sebou tok terénu, čímž vytvářejí výrazný kontrast s masivními hmotami historických budov.
Prolamované dřevěné obložení odhaluje části původních kamenných konstrukcí a umožňuje prosvítat minulostí. Jednostranné střechy se na obou koncích zvedají a naklánějí místnosti do široké krajiny. Velkorysá antracitová hliníková arkýřová okna rámují výhled. Je z toho patrné, že „výhled do kraje“ byl součástí plánování už od samého počátku, a ne dodatečným výstupem designu. Každé propojení respektuje starou kapli a přilehlé stavby, zachovává jejich objem neporušený. A zároveň se s nimi prolíná.
Přijít do (snad se místní neurazí) „zapadlé vesnice“, kde je vše provázané a blízké – do místa s osobitou historií – s tím, že chcete vytvořit novostavbu, to lze udělat různě. Jen architekti z Atelier Ose Architecture to ale umí podat tak, že těch 49 metrů čtverečních novotvaru v kontextu s již existující zástavbou nebolí, ale harmonicky nažívá.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Chapelle MI Residence |
| Typ projektu: | přístavba, rozšíření |
| Architektonické studio: | Atelier Ose Architecture |
| Lokalizace: | Mortagne-sur-Sèvre, Clos Saint-Martin, Francie |
| Vedoucí architekti: | Théo Vivien |
| Dodavatelé materiálu: | Doerken, Piveteau bois, Schneider, WISA, Wicona |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 49 m2 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2025 |
Sdílet / hodnotit tento článek