• ESTAV.cz
• Architektura
• Bydlení pro muže, který sázel stromy. Polský lesní dům korunuje čtvrtstoletí krásné práce

Prohlédnout fotogalerii53 fotografií

Tu knihu od Jeana Giona nejspíš znáte, aniž byste ji třeba četli. Muž, který sázel stromy, je totiž fenomenálním dílem. Překračuje bariéry jazykové i kulturní. Vyprávění o síle ducha a možnosti nemožného tam, kde nechybí vůle, oslovuje. Ten příběh není literární fikcí, na mnoha místech světa se děje i dnes. A bez většího rozruchu se například odehrál u našich severních sousedů. V Polsku. A jak to celé souvisí s architekturou?

Chtěli byste mít domek uprostřed lesa? Vzhledem k tomu, jak se to má s povolováním staveb v hospodářských lesích, vás nic snadného na cestě k naplnění toho snu nečeká. Možná proto na to šel (v současnosti velmi spokojený) majitel nemovitosti z Polska docela jinak. U pořízení sedmihektarového pozemku, na němž se nacházely louky a pole. A začal tu, pozvolna, vysazovat stromy. Pečoval o ně pětadvacet let, než dorostly parametrů lesa. Aby si tu poté nechal vystavět malý dům.

Dům v lese má fasádu z rezavého plechu. Z okolí si bere jen to, co se mu hodí. Je kontroverzní, ale povedl se

přečíst článek

Zní to jako pohádka? Kdepak, je to reálný příběh z Nowa Wieś Lęborska.

Který navíc v terénu skvěle dokresluje architektura, vytvořená profesionály ze Studio Onu. Pro které bylo potěšením a ctí vytvořit takový projekt. Jak sami říkají: „zrozený ze specifické situace.“ Jejich Dom Las, tedy Lesní dům, nevyniká tím, že nabízí 100 metrů čtverečních užitné plochy nebo proto, že by byl vystavěn s fasádou z odhalených cihel. Ale tím, kde a jak vlastně vznikl.

Foto: Martyna Rudnicka

Hledá se dům u lesa. Zn.: Les si vysadím sám

Klient architektů přes pětadvaceti lety koupil prázdné pole poblíž svého rodného města, se skromnou a mile oslovující vizí vytvořit něco trvalého, pro budoucnost. Díky jeho neskonalé péči a pozornosti bylo ošetřeno sedm hektarů pozemků, na nichž byly vysazeny stromy a upravovány travní porosty. Pěstoval si svůj vlastní les. Tedy, les pro všechny. Ten pečlivý proces, spojený s probírkou, pletím, prořezáváním a klučením malých bříz a borovic, vedl celé čtvrtstoletí.

Ve finále proměnil toto nevyužívané pole v atraktivní a rozmanitou krajinu, která odráží původní flóru regionu. A jako korunu své snahy si dopřál i zaslouženou odměnu, v podobě bydlení. Jeho Dom Las, Lesní dům, je odrazem péče, kterou zdejší krajině věnoval. Je to završení energie, kterou do okolních pozemků za ta léta investoval. A proto je to už z principu krásné a okouzlující dílo. Architekturu tu zkrátka nelze v tomto případě odmyslet od příběhu, kontextu, který dílo utvářelo.

Moderní chata v horách respektuje okolní krajinu a nabízí úžasné výhledy

přečíst článek

Klient si přitom přál stavbu nenáročnou. Něco, co by bylo výsledkem dialogu mezi lidovým stylem polského Kašubska, tradičními materiály oblasti a oním přírodním prostředím. Ačkoli bylo zadání projektu co do rozměrů minimální, výsledná budova musela sloužit dvěma rozdílným, ale vzájemně se doplňujícím funkcím. Kromě toho, že měla být občasným útočištěm pro klienta a jeho rodinu, místo na strávení dovolených ve vlastním lese, měla stavba umožnit trvalou péči o pozemek.

Jedno i druhé měly zdůraznit použité materiály a detaily, které by svým prostým a přece řemeslným zpracováním místních řemeslníků měly být oslavou zdejšího umu a dědictví tradic. Protože, a na to jsou v Polsku obzvlášť hrdí, Kašubsko je region známý pro dovednosti svých řemeslníků. Proto je to zmíněno, oslavováno a zdůrazněno detaily zabudovanými do jinak nenápadné budovy. A že se jich tu sešlo.

Například bytelné rámy kovových okenic byly vyrobeny prakticky v místě, v kovárně v Leborské vsi. Vypadá působivě. Jemné zdobení jemně filtruje světlo do vnitřního prostoru a chrání ho před nepřízní počasí. Vzorování vnější fasády bylo inspirováno spoluprací s místním zedníkem, který rozuměl ornamentice, výšivkám, hudbě, zábavě a bohatství textur a materiálnosti regionu. Výsledkem je moderní vyjádření a reinterpretace tradičních motivů.

Foto: Martyna Rudnicka

Pocta regionu i řemeslnému umu

Pochopitelně i materiály odrážely charakter regionu. Primární materiály byly z místních zdrojů. Borovicové dřevo použité na konstrukci a nábytek odráží dřevo z vysázeného lesa, a vytváří tak přirozenou kontinuitu mezi interiérem a exteriérem. Cihly pocházely z místní cihelny – část z nich je z druhé ruky, zachráněná z demolice – a jejich tón a materiál respektují půdu a terén dané oblasti. Zeleň korun borovic za okny se odráží v povrchových tónech uvnitř, v glazovaných keramických dlaždicích v kuchyni a koupelně.

Ozvěnou tradic, které jsou blízké i nám, je to, že krb je považován za střed domova. Je bodem, kolem kterého se točí veškerý život. „Tuto tradici jsme respektovali umístěním krbu doslova do srdce budovy domu,“ říkají architekti ze Studio Onu. V jejich podání je navíc krb je rámován výhledy z každé místnosti domu, což to dále zdůrazňuje a kontrastuje s pohledy na les za ním.

Ke starému přidali nové: Dům stojí na prahu mezi minulostí a přítomností, a tím je nadčasový

přečíst článek

Dům je plný detailů, které připomínají dovednosti a umělecké zpracování. Studio Onu tu navrhlo jídelní a konferenční stolky, inspirované tradičním nábytkem ze soustruženého dřeva, který je známý v Kašubsku, a vytvořilo tak jejich rafinovanou a modernizovanou formu. Tyto stolky také odkazovaly na některé vzácné příklady rodinného řemesla, které klient zdědil po příbuzných.

Studio Onu je chtělo začlenit do budovy, oslavit je samy o sobě a rámovat jejich spojení s krajinou. Velká tapiserie vlčích máků ztělesňuje křehkou i poetickou povahu tohoto domu. Je to dům, který by možná tak mimořádně nepůsobil, nebýt velkého příběhu, který jej provází. A právě to souznění z něj dělá tak mimořádné dílo.

Ne každý usiluje o dům, stojící v lese. Ale ti, kteří by po něm toužili, by nejspíš začali hledat les, ve kterém by se dalo stavět. Dom Las, Lesní dům, je exkluzivní v tom, že jeho majitel začal tím, že vzal do ruky motyku a les kolem budoucího domu nejprve vysázel.

Foto: Martyna Rudnicka

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata