Přehrát audio verzi
Minimalismus, mikrobydlení a investice. Proměna bydlení pro mladé
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Lidé ve věku 18 až 29 let odpovídali na otázky výzkumníků v období od 29. dubna do 7. května 2026, zahraniční sběry se prováděly na Slovensku, v Německu a Polsku a proběhly od 7. do 15. května 2026. Reprezentativní vzorek populace z řad Generace Z o velikosti 1 500 respondentů dává dle běžné sociologické praxe dostatek lidí k tomu, aby se vyvarovali výběrové chyby. Velikost výběrového souboru výzkumníci zvažují především dle hloubky analýz, které chtějí provádět a přesnosti odhadů, jež chtějí získat. Pro většinu situací je tak více než 1 000 respondentů takřka optimální řešení.
Proměna uvažování o práci i bydlení
V souvislosti se změnami ve společnosti se mění se i způsob uvažování o budoucnosti práce a bydlení. Generaci Z (ročníky 1996 až 2012) popisuje výzkum jako digitální domorodce, kteří vyrůstali v plně digitalizovaném světě, což formuje jejich hodnoty, komunikační zvyklosti a spotřebitelské chování. Porozumění jejich hodnotám, jako je například udržitelnost, společenská odpovědnost, ekologie či inkluzivita, bývá pro finanční ústavy naprosto klíčové, pokud mají zájem tuto cílovou skupinu oslovit.
„Zatímco Mileniálové (Generace Y) zažili nástup internetu a sociálních médií, Generace Z se do tohoto prostředí již narodila. Generace Z je tak více pragmatická a finančně obezřetná, zatímco Mileniálové jsou často vnímáni jako idealističtější. Komunikační styl Generace Z je rychlejší a více vizuální (obrázky, krátká videa) oproti textově orientovanější komunikaci Mileniálů. O práci a bydlení uvažují v intencích daného stylu, snaží se využít všech informačních kanálů, které mají k dispozici,“ píše se ve studii Ipsos nazvané Generace XYZ (nejen) v době krize [1].
Společnost Manpower Group přidává do charakteristiky Generace Z zvýšenou míru individuality, větší obezřetnost, finanční a technologickou gramotnost s hlavním důrazem na kvalitu života. Prioritou je pro ně smysluplná práce, osobní rozvoj, flexibilita a zdravý work-life balance. Chtějí pracovat pro světové značky, které mají pozitivní dopad na svět, s vedením, které neřídí, ale inspiruje a pomáhá jim růst. S tím souvisí i odmítání vedoucích manažerských pozic, což bylo pro předešlou generaci kariérně velmi důležité.
„U Generace Z považuje 22 % respondentů multifunkční prostory pro bydlení, práci a volný čas za každodenní realitu. Dalších 27 % očekává, že se takové uspořádání prosadí do pěti let. Téměř polovina mladých Čechů tedy vnímá propojení domova, práce a volného času jako jasný trend. Tento posun souvisí i s trendem částečné práce z domova. Domácnost musí zvládnout i roli pracovního zázemí. Byt by měl být pracovním místem, zázemím pro společný život i prostorem pro odpočinek. To mimo jiné zvyšuje nároky na praktičnost, technologické vybavení a schopnost udržet rozumné provozní náklady,“ uvádí k průzkumu Ipsos Monika Truchliková, generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny ze Skupiny Komerční banky.
Trendem je zmenšování průměrné obytné plochy nových bytů a domů
Podle závěrů výzkumu souvisí tento trend především s růstem cen nemovitostí. Více než polovina respondentů považuje zmenšování průměrné obytné plochy nových bytů a domů za realitu, jíž je třeba se přizpůsobit. Spíše řeší kromě ceny kvalitu dispozice a schopnost přizpůsobit daný prostor různým životním situacím. Roste tak význam dobré adresy, kvalitní a flexibilní dispozice bytu nebo domu, energetické úspornosti a promyšleného financování bydlení.
„Menší byt nebo dům nemusí být pouze ústupkem kvůli ceně. Při dobře navržené dispozici může lépe odpovídat tomu, jak se mění práce, volný čas i každodenní fungování domácností. Menší plocha automaticky nemusí znamenat horší bydlení. Je ovšem nutné dobře vybírat,“ dodává Monika Truchliková s odkazem na častá upozornění České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) ohledně mikrobytů [2].
ČKAIT totiž ve svých vyjádření důrazně odmítá, aby takzvané mikrobyty, které se v nabídkách objevují stále častěji, byly klasifikovány jako byty dle současné platné právní úpravy. Upozorňují na to, že rozvolňování požadavků na novostavby s ohledem na subsegment zvaný „prostor pro přespávání“ dopadá i na byty, které mají primárně sloužit pro plnohodnotné bydlení vyjadřující kvalitu života.
„Statisticky se zvýší počet vystavěných jednotek, ale dostupnost bydlení se tím nezvýší – dosavadní normové prostředí totiž mnohem více odpovídá realizaci investičních jednotek pro krátkodobé pronájmy, než podpoře dostupného bydlení s ambicí zpomalit nebo zvrátit trend klesající porodnosti. Nepomůže ani to, že nové návrhy norem zaměřující se na bydlení definují nové standardy bytu jako základní a rodinný standard. Aktuální stavební předpisy (hlavně Prahy a Brna) a související úpravy technických norem reagují spíše na ekonomický vývoj trhu a požadavky stavebníků, než na skutečné potřeby rodin a zdraví lidí,“ píší ve svých prohlášeních ČKAIT, kde apelují na příslušná ministerstva a orgány veřejné moci, aby úpravu právních norem nepřizpůsobovaly jen zadání podpořit výstavbu co nejmenších bytů, respektive prostor pro přespání či jako studentské bydlení.
Minidomy a jejich schopnost nabídnout plnohodnotné bydlení
Lepší variantou jsou dle informací ČKAIT takzvané minidomy, modulární stavby a rekreační objekty. Obstály také v hodnocení Generace Z. Mladí lidé je chápou jako prostorově úsporné domy nebo obytné jednotky s výrazně menší plochou, než u běžného rodinného domu, kde se plnohodnotné bydlení realizuje hlavně prostřednictvím chytré dispozice, skrytými úložnými prostory a jednodušším provozem. Zajímavé jsou pro ně samostatně stojící malé domy, rychle postavené flexibilní modulární stavby nebo kompaktní rekreační objekty upravené pro celoroční užívání nebo k pronájmu.
„Výzkum ukázal rostoucí otevřenost k alternativám mimo tradiční byt nebo rodinný dům. Pro některé lidi mohou být zajímavé nižšími vstupními náklady, menším provozem nebo jednodušším způsobem života. Budoucí hodnota nemovitosti tak nebude stát pouze na lokalitě a velikosti. Stále víc bude záležet na tom, zda je dobře využitelná, energeticky rozumná a finančně udržitelná i v delším čase. Proto má smysl řešit už na začátku nejen kupní cenu, ale také budoucí úpravy, provozní náklady a finanční rezervu,“ komentuje dále výzkum Monika Truchliková a připomíná i aktuální statistiku ČSÚ, která potvrzuje, že se české domácnosti zmenšují a mění se i pohled na to, jak má vypadat praktické bydlení. Podle ČSÚ měla průměrná domácnost v roce 2005 2,52 člena, v roce 2025 už jen 2,29 osoby. Jednočlenné a dvoučlenné domácnosti přitom podle Sčítání 2021 tvořily zhruba dvě třetiny všech domácností v Česku [3].
Bydlení v zahraničí a zájem o investiční nemovitosti
Výzkum Ipsos sledoval kromě výše zmíněného i zájem Generace Z o bydlení v zahraničí, o druhý domov na jihu Evropy u moře, nebo o investiční nemovitost za hranicemi. Zjistili relativně vysoký zájem, oproti běžné populaci. Uvádějí, že mezi Čechy z Generace Z plánuje zahraniční nemovitost v příštích deseti letech 11 % respondentů. Nejčastěji je láká Španělsko a Itálie.
„Koupě nemovitosti v zahraničí může být splněným snem o bydlení u moře, zajímavou investicí i způsobem, jak si vytvořit druhý domov. Zároveň je to ale velké finanční rozhodnutí, které vyžaduje ještě pečlivější přípravu než nákup nemovitosti v Česku. Nestačí dívat se jen na kupní cenu. Důležité je vědět, jak bude nákup financovaný, jaká pravidla platí v dané zemi, jaké budou daně, náklady na správu a případně i možnosti pronájmu,“ podotýká Monika Truchliková a přidává i další zajímavé informace z výzkumu na Slovensku, v Německu a Polsku.
Ve srovnání s okolními zeměmi jsou Češi v plánech na nákup zahraniční nemovitosti poněkud zdrženlivější. Mezi mladými Čechy plánuje koupi nemovitosti v zahraničí do pěti let 4 % respondentů. V desetiletém horizontu je to 11 %. Mladí Češi tak zaostávají za Slovenskem a Polskem, kde je zájem výraznější. Stále ale platí, že zahraniční nemovitost je pro ně reálnější variantou, než pro celou populaci. Patrná je zde větší otevřenost různým formám bydlení a investic. Zahraniční nemovitost nechápou jenom jako luxusní apartmán u moře, ale jako investici, budoucí zázemí pro část roku nebo způsob, jak diverzifikovat rodinný majetek.
Sdílet / hodnotit tento článek