Přehrát audio verzi
Modely měst v proměnách času. Mají mnoho výhod, pomáhají územnímu plánování
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Přesné 3D modely se v současné době stávají v mnoha městech běžnou součástí územního plánování. Motivací jsou dle výsledků průzkumu například snaha o systematičtější a participativní rozvoj, podpora turismu a také možnost využívání modelů v rámci krizových situací, v dopravě, nebo při realizaci nejrůznějších projektů ve výstavbě. Větší města zpravidla disponují detailním digitálním 3D modelem zástavby, terénu i zeleně pro celé své území. Pořizují si i samostatné detailní prostorové vizualizace, které jsou přímo určené jako nástroje analýzy a plánovacích procesů.
Pokročilé modely měst v době digitalizace
„Veřejně dostupné 3D modely měst v online mapových aplikacích mívají zpravidla nižší přesnost, protože jsou vytvářeny ze satelitních snímků v rozlišení na metr či vyšší desítky centimetrů. Hlavním cílem těchto modelů je usnadnit vizuální orientaci uživatele, nikoli sloužit jako nástroj pro odborné analýzy a plánovací procesy. K tomuto účelu si nově radnice pořizují samostatné detailní prostorové vizualizace svého území,“ upřesňuje Drahomíra Zedníčková, která v minulosti realizovala 3D modely, například pro města Kuřim, Mikulov, Třebíč nebo Zlín.
3D model města Kuřim. Zdroj: IPR Praha, TopGis
Podrobné trojrozměrné modely měst byly donedávna doménou spíše hlavních měst a velkých krajských metropolí. Důvodem byla jejich vyšší cena i menší využitelnost v rámci lokálního územního plánování. Drahomíra Zedníčková ukazuje využitelnost i pro středně velká města. Na příkladech z výše uvedených měst ukazuje, že současně s rozvojem technologií se mění také celkový přístup k urbanismu a městskému plánování. Hodnocení dopadů nové výstavby v reálném kontextu města, přesná analýza mezi objekty a předcházení konfliktů v území se postupně stávají pro radnice prioritou.
„3D model města umožňuje zcela jinou úroveň rozhodování než klasické dvourozměrné mapové podklady. Zatímco v tradičním výřezu územního plánu je obtížné představit si reálnou podobu zamýšlené výstavby, 3D model ukáže její objem, výšku i prostorové vztahy v kontextu stávající zástavby. Dovoluje volnou manipulaci s pohledem, simulaci slunečního osvitu v různých denních i ročních obdobích a přesné měření viditelnosti či stínění. Díky tomu lze lépe posoudit například dopad nové stavby na výhledy, zachování panoramat nebo zastínění veřejných prostranství,“ dodává Drahomíra Zedníčková.
3D model Mikulova. Zdroj: IPR Praha, TopGis
Zapojení dalších aplikací, včetně virtuální reality
Jedním z významných přínosů 3D modelů je kromě již zmíněných výhod pro samotnou radnici i zpřehlednění informací pro veřejnost. Řada měst zpřístupňuje trojrozměrná data prostřednictvím webových aplikací, kde se může každý uživatel samostatně orientovat v prostoru, ověřit si aktuální stav zástavby nebo se seznámit s připravovanými změnami. Takovýto přístup bezesporu posiluje důvěru obyvatel a umožňuje jim aktivněji se zapojit do připomínkování návrhů.
V případě Prahy má obyvatel možnost nahlédnutí do detailního digitálního 3D modelu zástavby, terénu a zeleně pro celé území. Může tak učinit z domova i při návštěvě příslušných institucí (např. CAMP). Model zástavby je zde pravidelně aktualizován a největšímu zájmu se těší při plánování výstavby v místech, kde obyvatelé pociťují ohrožení přírody, při výškových regulacích budov či důležitých územních rozhodování.
3D model Brna. Zdroj: IPR Praha, TopGis
„Na adrese www.iprpraha.cz/3dmodel najdete 3D model celé Prahy. Aplikace se zobrazováním využití, vlastnictví nebo počtu pater pro budovy umožňuje také navigaci v území. V aplikaci je možné vyhledávat podle adresy. Dům, který hledáte, se v mapě automaticky obarví. O každé budově se pak uživatel dozví, kolik má podlaží, jak je využívaná, kdo vlastní danou parcelu, a případně i to, který subjekt veřejné správy dům spravuje,“ vysvětluje Štěpán Bärtl, vedoucí Centra architektury a městského plánování (CAMP), kde je možné seznámit se s modelem zástavby podrobněji.
V CAMP mohou návštěvníci vychutnat kromě jiného i pohledy z nejznámějších pražských vyhlídek. Aplikace umožňuje nastavit datum a denní dobu, v níž si chcete dané místo prohlížet, přičemž je možné sledovat, jak se osvětlení jednotlivých míst v průběhu roku proměňuje, nebo zjistit, jak se během dne mění stíny ve vaší ulici. Digitální model terénu (DMT) zase zobrazuje zemský povrch bez vegetace, budov a dalších antropogenních útvarů. Vznikl na základě leteckých snímků doplněných o podrobná měření pro tvorbu 3D technické mapy.
Model města Gottingen. Zdroj: IPR Praha, TopGis
Od roku 2015 je k dispozici také digitální model povrchu (DSM), který vznikl moderní metodou autokorelace obrazových bodů z leteckých měřických snímků. Digitální model povrchu na rozdíl od digitálního modelu terénu zobrazuje zemský povrch včetně všech objektů, které se na něm nacházejí. Tento typ digitálního modelu poskytuje lepší rozlišení a větší podrobnost. Využívá se především při aktualizaci stávajících 3D modelů a jako velmi detailní podklad pro analýzy a vizualizace.
Některá města, včetně Prahy, testují rovněž zapojení virtuální reality a plné využití umělé inteligence. Pomocí takzvaných hololens brýlí si lze připravované změny v území prohlížet v jednotném měřítku, což dle uživatelů výrazně zvyšuje schopnost porozumět prostorovým souvislostem. Tento přístup nachází uplatnění zejména při prezentaci větších projektů, územních studií nebo rekonstrukcí veřejných prostranství.
Je patrné, že možnosti využití trojrozměrných modelů zdaleka nekončí pouze u urbanismu a městského plánování. Řada měst je plně zapojuje i do oblasti cestovního ruchu, například pro přípravu virtuálních prohlídek nebo prezentaci památkových objektů. Uplatnění nacházejí rovněž v krizovém řízení, kde slouží pro analýzu rizik povodní, havárií, terorismu nebo dopadů extrémního počasí.
Langweilův model Prahy. Zdroj: IPR Praha, TopGis
Zpátky k historii směrem k Langweilovu modelu Prahy
Ve výčtu možností modelů měst nelze opomenout stále inspirativní a takřka věčný Langweilův model Prahy, unikátní dílo vyrobené převážně z papíru. Prohlédnout si toto nevšední dílo můžete v hlavní budově Muzea Prahy. Antonín Langweil se do práce pustil v roce 1826 a stavěl jedenáct let dům po domu, uličku po uličce a díky jeho modelu dnes vidíme Staré Město, Malou Stranu i Pražský hrad tak, jak vypadaly na přelomu 19. a 20. století. K dispozici je nyní i nová interaktivní aplikace, s níž můžete projít modelem online a zároveň si porovnávat jednotlivá místa s jejich současnou podobou. Na vývoji aplikace se vedle Muzea Prahy podílel Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) a David Sedláček, vedoucí laboratoře virtuální a rozšířené reality na katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.
„Nejrůznější modely Prahy jsou pro plánování města nezbytné, pomáhají nám porozumět historické podobě i představit si jeho budoucí rozvoj. Vytvoření aplikace z Langweilova modelu byl zajímavý úkol, který doplnil další projekty, na kterých pracujeme, jako je například digitální dvojče Prahy,“ dodává závěrem ředitel IPR Praha Ondřej Boháč a zve k osobní prohlídce, nebo k online prostudování na internetových stránkách langweil.geoportalpraha.cz.
Sdílet / hodnotit tento článek