Přehrát audio verzi
Energetický expres: Dramatický nárůst ceny elektřiny a zpomalení růstu spotřeby ve třetím čtvrtletí
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Spotřeba elektřiny nám konstantně roste od Q4/2024 a je dobrým ukazatelem vývoje HDP v ČR. V posledním kvartále ale došlo ke zpomalení jejího růstu. Zároveň s ohledem na geopolitickou situaci a vliv počasí (sucho a vlny veder) výrazně vzrostla její cena meziročně o 52 % a oproti předchozímu kvartálu o 24 %. Stoupla nám spotřeba plynu, což bylo pravděpodobně způsobeno větší poptávkou po elektřině, kterou vykrývaly paroplynové elektrárny. Vodní elektrárny trápí hydrologické sucho a propad výroby je už skoro o 40 %. I to se negativně projevuje na ceně elektřiny hlavně ve večerních špičkách.
Třetí kvartál (Q3) letošního roku byl ve znamení rekordních letních teplot. Zažily jsme druhé nejteplejší léto. Z pohledu energetiky byla teplota meziročně vyšší o 1,3 °C a o 0,4 °C než průměr posledních osmi let.
Elektřina: Růst spotřeby elektřiny ze sítě mírně zpomaluje
„V posledních kvartálech jsme mohli velmi spolehlivě podle spotřeby elektřiny odhadovat vývoj české ekonomiky. Čísla nárůstu spotřeby se prakticky shodovala s růstem HDP. Pokud to platilo i v posledním kvartále, tak lze konstatovat, že válka v Íránu, nepříznivé počasí (sucho, vlny veder) a tím pádem výrazně vyšší ceny elektřiny, které v posledních měsících pozorujeme, se mohou začít projevovat v mírném poklesu výkonnosti naší ekonomiky. Přesnější data nám poskytne až údaj o růstu HDP za třetí kvartál, ale klesající tempo růstu spotřeby elektřiny není pro ekonomiku dobré znamení – pokud nedošlo právě v tomto čtvrtletí k potřebnému zvýšení energetické účinnosti,“ analyzuje zakladatel skupiny Amper a energetický expert Jan Palaščák.
Plyn: nárůst spotřeby vlivem větší poptávky po elektřině
Spotřeba plynu v 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,3 % a po očištění o vliv počasí narostla o 6,6 %. Proti období 2017-2021 pozorujeme stále úspory okolo 17 %, které dlouhodobě již nenarůstají, pouze kolísají. „Nárůst spotřeby plynu během letních měsíců mohl být způsoben horkým počasím a velkou poptávkou po elektřině, kterou mohla částečně vykrývat výroba paroplynových elektráren. Dalším významným faktorem bylo i sucho, které mělo za následek jak nízkou výrobu vodních elektráren, tak hlavně nucenou odstávku některých jaderných elektráren. Tedy nastal tu souběh menší výroby a velké spotřeby elektřiny, a to vše v době obtížné geopolitické konstelace,“ rozebírá Jan Palaščák.
Sdílet / hodnotit tento článek