Dokument týká celého území republiky, nevyhne se proto kontroverzním a diskutovaným stavbám, například vodní nádrži Nové Heřminovy či kanálu Dunaj-Odra-Labe. Jako s plochami pro říční přístavy vhodně navázané na logistická centra dokument počítá s Prahou, Děčínem, Ústím nad Labem, Lovosicemi, Mělníkem a Pardubicemi. Podzemní zásobníky plynu je nejlepší stavět na Břeclavsku, v Dambořicích a v oblasti Rožná na Vysočině.
Strategický dokument vymezuje také například koridor pro rychlostní silnici R48, plochy pro vnitrozemské přístavy a rozvojové záměry technické infrastruktury, plochy pro podzemní zásobníky plynu či koridory pro nové plynovody a dálkovody.
Politika územního rozvoje ČR je proto závazná pro nižší nástroje územního plánování
Politika územního rozvoje ČR není územním plánem Česka v tom smyslu, že by obsahoval konkrétní záměry a trasování. Vymezuje však hlavní koridory a plochy pro plánované stavby, jejich konkrétní trasy musí zvolit dotčené resorty a kraje. Těm ukládá určit, kde přesně budou.
Hlavním smyslem dokumentu je koordinovat kraje a obce v jejich územně plánovací činnosti a koordinovat tvorbu resortních koncepcí, které které se týkají území. Politika územního rozvoje ČR je proto závazná pro nižší nástroje územního plánování, kterými jsou zejména zásady územního rozvoje krajů, na úrovni obcí jsou to pak územní plány a regulační plány.
Sdílet / hodnotit tento článek