Vysvětlil, že celá oblast patří mezi kulturní památky, protože pod povrchem lze najít cenné historické exponáty. Tomu bylo nutné přizpůsobit i pavilon. Projekčně jej architekti upravili tak, aby se zmírnil rozsah výkopových prací. Stavba bude ve srovnání s původním projektem stejná, bude ale pevnější, aby byly terénní úpravy v ní a jejím okolí co nejmenší.
Moderní budova bude umístěna zčásti pod zemí. Návštěvník by měl mít pocit, že se vstupem do ní vrací v čase až do doby, kdy na místě expozice stálo jedno ze sídlišť lovců. Uprostřed objektu bude odkryté archeologické naleziště s kostrami a artefakty. Projekt uhradí ze 75 procent EU, zbytek doplatí stát. Kubín předpokládá, že unie se postará i o zaplacení nových prací, kvůli nimž se projekt prodraží.
Dolní Věstonice patří mezi světově známé oblasti, které obývali lovci mamutů. Před 30 000 lety byla tato lokalita osídlena tak hustě, že jí vědci přezdívají paleolitický New York. Nejvýznamnějším nálezem je Věstonická venuše, umístěná ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.
Nová budova překryje jedno ze sídlišť ze starší doby kamenné, které je zachováno v podobě, v jaké jej nalezli archeologové. Expozici budou tvořit i dioramata přibližující život lovců.
Tvůrci expozice předpokládají, že by archeopark mohlo ročně navštívit až 40 000 lidí. Odtud pak budou moci zamířit do nedalekých Dolních Věstonic, kde je původní archeologické muzeum. Jeho prostory jsou ale příliš těsné, nebylo možné budovu rozšířit, proto vznikne nová expozice. Nejstarší dějiny člověka přibližuje i stálá výstava Anthropos v Brně, která vznikla za první republiky na popud badatele Karla Absolona. Právě jeho vědecký tým objevil Věstonickou venuši.
Sdílet / hodnotit tento článek