"Na mapách se ukázala místa, která jsou kritická, kde hluk je silný a působí na lidské zdraví a psychiku. Cílem map je vytipovat tato kritická místa, aby v nich pomocí akčních plánů mohla být vytvořena opatření na zlepšení," řekla ČTK Zdeňka Vandasová ze SZÚ v Praze, který první hlukové mapy zpracoval v letech 2006 a 2007.
Všechny mapy by měly být hotové do konce června, pak poputují na ministerstvo zdravotnictví. Poté je dostanou krajské úřady a ministerstvo dopravy, které musejí do 12 měsíců zpracovat akční plány opatření.
- Mezní hlukové hodnoty byly stanoveny ve dne na 70 decibelů pro silniční a železniční dopravy, 60 decibelů pro leteckou dopravu a 50 decibelů pro průmyslové provozy. V nočních hodinách jsou mezní hodnoty nižší o deset decibelů s výjimkou železniční dopravy, kde jsou nižní o pět.
Snížení hluku požaduje po členských zemích Evropská unie kvůli negativním dopadům na lidské zdraví.
Do map bude moct veřejnost nahlédnout co nejdříve.
"Není to o tom, že bychom něco tajili, musí se pořádně graficky upravit a udělat komentář, aby obyvatelé dobře chápali, co je v mapě schováno," řekla Dana Potužníková z ministerstva zdravotnictví.
Akustika v budovách
Nový pohled na akustiku přináší akustický design.
Snaží se řešit hlukovou situaci v jakékoliv fázi stavby. Zaměřuje se na dispoziční uspořádání bytových jednotek vůči sobě, polohu místností v rámci jednoho domu či bytu, řeší otázky dodatečných instalací podhledů, předstěn a jiných akustických pohltivých prvků snižujících dobu dozvuku, dále řeší také nově či dodatečně instalované technologie. Jde o to, aby byla nalezena správná souhra (rovnováha) pro funkčnost takového stavebního prvku, stavební soustavy, domu či pouze a jenom vestavěné technologie s akustickým komfortem bydlení.
O akustický komfort bydlení se většinou žádný kupec nezajímá.
„Po sladkém novém snu o komfortním bydlení, nastává trpké probuzení ve formě reality, která nás „votravuje“ každý den. Otrávení lidé jsou nevýkonní ve svém zaměstnání, mají časté neurotické problémy, deprese a nosí si své problémy na pracoviště. Pomoci jim nemůže ani cenová kompenzace. Ta neřeší jejich problém“, říká v článku pro TZB-info Ing. Marcela Bosáčková, místopředsedkyně Asociace akustiky a uvádí i typické příklady: „Vzbudilo vás po ránu spláchnutí záchodu od vašeho souseda? Schováváte si hlavu pod polštář, nemůžete-li ráno dospat, protože sousedka vstává o hodinu dřív než vy, aby se osprchovala a vyfénovala? Nedaří se Vám večer se dívat na pěkný film, protože sousedi odvedle se rozhodli, že si vlezou do své nové vířivky? Tak to jste přesně v té situaci, kdy byl při dispozičním řešení naprosto opomenut akustický design.“
Častý problém: nejmodernější audio a zanedbaná prostorová akustika
„V obývacím pokoji našich babiček se na podlaze téměř vždy nacházel tlustý koberec, před okny byly těžké závěsy a také nábytek byl většinou mohutně čalouněný. Všechny zmíněné prvky jsou velmi účinnými absorbéry na vyšších středních a vysokých kmitočtech“, říká Ing. Tomáš Hrádek ze společnosti AVETON s.r.o. a porovnáná s aktuálním trendem: „Oproti tomu je ideálem moderního interiéru stroze vybavený prostor s odrazivou podlahou, koženkovým nábytkem a s neakustickými roletami nebo žaluziemi. Takto vybavený interiér opravdu neskýtá příliš vhodné akustické prostředí pro život.“
„Žijeme v době, kdy spotřební elektronika zaznamenává exponenciální vývoj, kdy audio a video přístroje jsou po dvou letech zastaralé a překonané. Je zajímavé, že odpovídající nové trendy prostorové akustiky se odrazily při návrzích koncertních síní, studií a řady klubů, ale domácí prostor prakticky neovlivnily. A tak dál se poslech kvalitní hudby většinou odehrává na mnohdy drahých aparaturách v prostředích, které se akusticky nezměnily od dob klikových gramofonů,“ upozorňuje na častý nesoulad moderních technologií a interiéru Hrádek.
"V dnešní době trávíme až 90% našeho času v interiéru! Zavíráme se do škol, kanceláří, nákupních center a téměř minimum svého času prožíváme ve venkovním prostředí, které je pro nás přirozené. Přitom hluková náročnost na člověka neustále roste. Například v našich základních školách je dnes běžná naměřená hodnota akustického tlaku (hluku) až 90 dB, což je srovnatelné s prostředím v halách se strojovou výrobou!!!
Ostatní prostory, kde se zdržujeme, na tom bohužel nejsou o moc lépe. Proto je zapotřebí, toto akusticky přirozené venkovní prostředí vnést dovnitř – do budov. Ideálním řešením je umístění zvukově pohltivých materiálů na největší možné plochy stropu i stěn.
Díky tomu lze dosáhnout ideálního prostředí, ve kterém se lidé budou cítit dobře."
Sdílet / hodnotit tento článek