Unikátní spojení umění a přírody lužního lesa na Hané
V českém, evropském i světovém měřítku unikátně řešený areál, který netradiční formou pomocí výtvarných děl zprostředkovává návštěvníkům intenzivní zážitek přírody a místa člověka v ní. Dům přírody Litovelského Pomoraví sestává ze dvou částí. V areálu Sluňákova je k již existujícímu Centru ekologických aktivit (Projektil architekti, ocenění Grand Prix architektury 2007) doplněna úprava vlastního areálu. Vložením komunikačního okruhu pro návštěvníky a krajinářskými úpravami vznikla galerie ve volné přírodě, v níž jsou v jednotlivých nikách umístěna výtvarná díla. Úpravy areálu jsou pečlivě promyšlené, mají ideový základ v konceptu 7 bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví.
Druhá část se nachází 12km severozápadně od Sluňákova. Bývalá hájovna Šargoun se zahradou a stodolou je proměněna v infobod CHKO Litovelské Pomoraví, druhou vstupní bránu do cenného přírodního území lužního lesa rozsahem unikátního ve střední Evropě. Budova využívá místní tradiční technologie a skloubí je s požadavkem nízkoenergičnosti a udržitelného stavění v krajině se silným geniem loci. Kromě informování o CHKO včetně 3D medií, obsahuje aktivní expozici včelařství, jejíž součástí je i zahrada a sad, které zároveň představují tradiční hospodaření v místních podmínkách. Infobod i opravená stodola bude využívána litovelskými školami.
Ideovým konceptem úprav Sluňákova, který byl zčásti přenesen i na Šargoun, je text „7 bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví“ Michala Bartoše. Záměrem je vytvoření uceleného areálu, který informuje návštěvníky o přírodních procesech včetně vztahu člověka a přírody a to na konkrétním prostředí lužního lesa. Přitom, díky zdůraznění člověka jako součásti přírody, neinformuje pouze o „čistě“ přírodních procesech, ale doplňuje je i o kulturní vrstvu. Návštěvník si tak nemá přírodu prohlížet, ale má ji přímo zažívat a sebe jako její součást. Proto byla již v zadání zvolena nová syntetizující poloha pro náplň areálu s velkým uplatněním výtvarných děl jako poetického prostředníka mezi přírodou a člověkem.
Šargoun předání citlivosti k udržitelnému vztahu člověka a přírody zprostředkuje jiným způsobem. Vizuálně a měřítkově odpovídá tradiční usedlosti na hraně lužního lesa, včetně upravené zahrady a opravené stodoly. Tento vizuální obraz je doplněn expozicí včelařství a pomocí AV technologie zpracovaného obrazu CHKO Litovelského Pomoraví. Mimo to je Šargoun standardním infobodem s recepcí a zázemím návštěvníků.
Sluňákov
Požadovaná náplň je realizována jako jednoduchý koncept složený z komunikace, krajinné kompozice a jednotlivých zastavení (infobody a výtvarná díla). Složky tvoří kompozici. Ta je určena v několika pevných bodech (zejména objekt CEA) nicméně do budoucna není striktně předepsaná a obsahuje v sobě jistý stupeň volnosti pro doplňování, upravování, mizení a vznikání. Záměrem tedy není vytvořit renesanční či osvíceneckou vizi jednoznačného a konečného výseku světa, ale podpořit jistou míru živelnosti.
Areál se tak bude během let vyvíjet, bude žít svým životem. Proměnlivost bude mít tu výhodu, že areál nebude stále tentýž a návštěvníky bude lákat znovu a znovu svou, třeba jemnou a dlouhodobou proměnlivost. Proměnlivost bude vytvářena jednak přírodou samou a její silou, tak lidským zásahem – intervencí v podobě nové informace ať již naučné nebo výtvarné. Kromě koncepčních úprav jsou součástí návrhu i menší provozní úpravy vyplývající s rozšíření aktivit areálu. Jedná se o doplnění zemního valu před domem CEA, piknikové místo, úschovna a půjčovna kol (se zázemím pro zahradní techniku), molo pro vodáky na Mlýnském potoce a doplnění mostků na nově budované okružní cestě.
Smyslem návrhu krajinářské kompozice je vytvoření variantní prostředí, které má různou ekologickou a výtvarnou kvalitu. Respektuje se přitom nivní charakter prostředí, který je jakožto lokální výjimečnost pro koncept zásadní, a zachovávají důležité průhledy a pohledy pro uvědomění si širších souvislostí lokality. Krajinářské úpravy vychází z celkového principu jednak již stávající „krajiny“ a dále z programové náplně centra. Cílovým řešením je vytvoření přírodního parku založeného na základních krajinářských kompozičních principech, na domácích dřevinách. Krajinářská kompozice je základním nosným programem pro další aktivity.
Velmi důležitá je míra vzájemné kombinace komponované krajiny a autentických přírodních prvků, které budou hrát v náplni programu velmi významnou úlohu. Dále je celý prostor komponován s ohledem na jeho provozní udržitelnost. Velmi důležité je nastavení programu údržby ve vztahu k náplni, výrazovým prostředkům a složitosti jednotlivých plánovaných aktivit. V tomto směru je velmi důležitá plasticita krajinářského návrhu a jeho schopnost reagovat na různé vstupní podmínky vyvolané možnou finanční variabilitou provozu. Krajinářská úprava jednak doplňuje návaznost existujícího objektu Centra ekologických aktivit na okolí, ale zejména vytváří niky a průhledy pro galerii v přírodě.
Základní osnovou je tak okružní komunikace a krajinářská úpravy. Ty vytváří galerii ve volné přírodě, v níž jsou v jednotlivých nikách umístěna výtvarná díla, umístěná i ve vzájemných vazbách. Základní okružní cesta doplňuje již existující Veneedalskou alej a zároveň umožňuje připojení sousedících lokalit. Cesta je mlatová určená pro pěší, cyklisty a údržbu areálu. Prochází všemi specifickými prostředími areálu (louka, mokřad, vodní plocha, lužní les) a ve spojení s novými průseky umožňuje částečně komponované průhledy na areál a výtvarná díla v něm. Okružní schéma zároveň umožňuje ponechat střed jako klidné a chráněné jádro, srdce areálu.
Terénní úpravy zejména doplňují objekt Centra ekologických aktivit a více jej provazují s areálem. Mimo to byly vytvořeny i další tůně v lužním lese využité jako zdroj zeminy pro Sluneční horu. Drobné funkční objekty (mostky, pikniková místa, stojany na kola, lavičky) jsou díky zpracování povýšeny na výtvarné objekty tématizované dle ideového zadání i dle výukových požadavků. Objekt kolárny navazuje na existující garáž a spolu s novým pěším mostkem vytváří vstupní prostor celého areálu. Podloubí je nabídnuto cykloturistům pro nepříznivé počasí. Jednotlivé výtvarné objekty jsou výrazná díla autorů, kteří se dlouhodobě zabývají vztahem člověka a přírody.
Šargoun
Šargoun je rozsahem výrazně menší než Centrum ekologických aktivit Sluňákov, ale vhodně jej doplňuje jako druhá vstupní brána do CHKO a to od Litovle.
Šargoun je historický název lokality, na níž se nacházela hájovna se stodolou. Návrh směřoval ke znovuvyužití existujících objektů na výjimečném místě přímo na hraně lužního lesa při hlavní cyklostezce Litovel – Olomouc vedoucí přes CHKO. Bohužel se při přípravě ukázalo, že samotná hájovna, kromě toho, že má chatrné přístavky, je sama z velké části z nepálených cihel a navíc se nachází v záplavové oblasti. Rozhodli jsme se proto zachovat stodolu, která byla v dobrém technickém stavu s vysokou podezdívkou, a hájovnu nahradit ve stejné půdorysné stopě novým objektem, který ale bude současnou interpretací tradiční místní architektury a to jak formálně tak materiálově. Nový objekt je vyzdvižen nad hladinu potenciálních záplav.
Výškový rozdíl je vyrovnán dřevěnou rampou, která vytváří příjemnou vstupní terasu, vhodnou i na sezení. Nový objekt má jednoduchý tvar se sedlovou střechou a dodržuje i tradiční římsy. Členění oken je záměrně velkorysé, čímž se vyjadřuje nová veřejná funkce objektu. Objekt má stejně jako původní hájovna i vstupní přístavek, který odpovídá vnitřnímu funkčnímu uspořádání a zjemňuje měřítko domu. Hlavní hmota objektu má fasádu omítanou hliněnou omítkou, která cituje lokální téma nepálené hlíny jako tradičního stavebního materiálu. Hliněná omítka se objevuje i uvnitř. Samotná konstrukce objektu je ale lehká, dřevěná. To odpovídá požadavku udržitelného stavění (i díky konopné tepelné izolaci), snadněji to splňuje požadavek na nízkoenergetičnost a odpovídá to i způsobu užívání (lehká konstrukce je vhodnější pro nebytové objekty s minimálním užíváním v noci, tedy s nízkým nárokem na tepelnou setrvačnost). Vstupní přístavek je naopak zvnějšku i zevnitř obložen dřevem.
Náplní infocentra je, kromě zázemí návštěvníků CHKO (propagace, informace, WC), poměrně široké spektrum činností a to i přes nevelikost areálu. Primárně se prezentuje téma soužití člověka s krajinou a to reálnou zahradou s reálným objektem tradičního měřítka. Návštěvník tak získává jednoduchou vizuální informaci. Vstupní přístavek s recepcí, WC a technologickou místností plní elementární funkci zázemí přímo u vstupu. Hlavní budova obsahuje místnosti, které rozvíjejí základní téma. Největší místnost je upravena jako hravá expozice včelařství, která umožňuje zapojení dětí.
Prvky nejsou digitální, ale naopak vyžadují fyzickou aktivitu (např. stůl s ozvučenou konstrukcí vytvářející iluzi, že jste přímo v úlu, včelí tanec na podlaze). Druhá velká místnost je naopak na digitálních technologiích založena, obsahuje 3D stůl s interaktivní mapou Pomoraví a televizi se smyčkou 3D filmu o Pomoraví. Toto virtuální vybavení umožňuje místnost používat i jako učebnu. Mezi místnostmi se nachází vstup do patra, kde je zázemí recepce a uvažuje se i možnost výstav, a laboratorní kout pro návštěvníky.
Důležitou součástí návrhu je energetický koncept spojený s konceptem udržitelného stavění. Kromě kvalitního zateplení objektu (převážně konopná izolace) je součástí technologie solární kolektor a krb s teplovodním výměníkem. Oba zásobují obnovitelnou energií teplovodní zásobník, který je doplněn nouzovou elektrickou patronou. Konstrukci budovy tvoří dřevěné rámy s dřevěným obložením nebo dřevěným pobitím s hliněnou omítkou. Budova má vlastní septik a požární nádrž.
Zachovaná stodola je upravena jako venkovní učebna. Doplňuje tak vnitřní 3D místnost/učebnu a očekává se využití při školní výuce jak pro místní školáky, tak v návaznosti na pobyty na Sluňákově.
Původní zahrada s ovocnými stromy a květinovými záhony byla obnovena a doplněna o ohniště, piknikové místo, živý včelín, i kopie historických úlů. Zahradou vede po sečené stezce poznávací okruh s informačními cedulemi o zahradě a včelařství. Plot je jednoduchý dřevěný s venkovským tvaroslovím.
Technické parametry budovy
| Název: | DŮM PŘÍRODY LITOVESLKÉHO POMORAVÍ |
| Místo: | Sluňákov, Skrbeňská, Horka nad Moravou Šargoun, Litovel |
| Klient: | Agentura ochrany krajiny a přírody; Tomáš Licek, Ing. Michal Servus, RNDr. Lenka Šoltysová |
| Autor ideového konceptu 7 bran: | Mgr. Michal Bartoš |
| Autor prvotního konceptu areálu: | Ing. arch. Tomáš Lampar |
| Architekt: | Projektil architekti s.r.o.; Ing. arch. Petr Lešek, Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. ing. arch. Tomáš Bouma, MgA. Helena Hejdová, Ing. ing. arch. Marek Sankot |
| Výtvarná díla - Sluňákov: | MgA. Miloš Fekar, MgA. Marcel Hubáček, Mga. František Skála, PhDr. Miloš Šejn |
| Výtvarná díla - Šargoun: | MgA. Miloš Fekar, Mgr. Robert Smolík (vnitřní expozice, úly) |
| Grafický design: | Kultivar, Mgr. Zuzana Brychtová Horecká |
| Autoři textů: | Mgr. Michal Bartoš |
| Statika (kromě Sluneční hory): | Ing. Václav Jandáček |
| Statika – Sluneční hora: | Ing. Tomáš Bryčka |
| Komunikace: | VIA, Ing. Jan Špilar |
| Sadové úpravy: | Ing. Zdeněk Sendler |
| Úpravy svahů: | Doc. Ing. Karel Zlatuška Csc. |
| TZB: | PBA, Jiří Cajthaml IDOP a.s., Ing. Miroslav Hanák, Ing. Lenka Janečková, Ing. Emil Hučín, Ing. Karel Učík, Ing. Kryštof Chmelina, Ing. Helena Havlenová, Ing. Josef Macháč |
| Projekt: | 2009 – 2011 |
| Realizace: | 2012 - 2014 |
| Dodavatel: | Commodum s.r.o., Ing. Petr Štencl |
| TDI: | Ing. Martin Janeček |
| Plocha řešeného území – Sluňákov: | 178 604 m² |
| Plocha řešeného území – Šargoun: | 3 817 m² |
| Zpevněné plochy – Sluňákov: | 6 275 m² |
| Zpevněné plochy – Šargoun: | 205 m² |
| Náklady – Sluňákov: | 40 mil Kč |
| Náklady – Šargoun: | 10 mil Kč |
| Fotograf: | Andrea Thiel Lhotáková |
Sdílet / hodnotit tento článek