• ESTAV.cz
• Architektura
• Rozsáhlá revitalizace změnila administativní komplex k nepoznání

Prohlédnout fotogalerii24 fotografií

Stručně jej můžeme popsat jako panelovku z osmdesátých let. S tím se pojila i katastrofální energetická bilance obou budov, které pracovaly přímo pod záštitou státní organizace propagující úspory a energetickou efektivitu. Tento nelichotivý areál, jež se rozkládá na ploše téměř tří hektarů, musel nutně podstoupit zásadní změnu.

Francouzské ministerstvo nakonec vsadilo po náročném výběrovém řízení na projekt studia Architecture Patrick Mauger. Jeho realizace, ukončená v roce 2014, dala vzniknout nevšední budově, která z hlediska kategorie energetické náročnosti původně spadala na pomezí E/F, a nyní se může pyšnit „titulem“ VHPC. Very High Energy Performance neboli budova s velmi vysokou energetickou náročností, se vyznačuje téměř nulovou spotřebou energie.

Zachovejte objem, zlepšete účinnost

Cílem radikální přestavby se stala budova značená v projektové dokumentaci jako B. Ta zabírala plochu 15 900 m², a těsně sousedila s budovou A (oba objekty sloužily těm samým institucím, tedy francouzskému Národnímu geografickému institutu a meteorologické agentury Météo France). Projektové zadání se soustředilo na zachování objemu obou budov, a rozšířením přístupného prostoru vytvořením centrálního nádvoří.

A vzhledem k tomu, že MEDDTL razí praxi osazení rekonstruovaných budov zelení nebo solárními panely, sešly se zde i tyto v evropském donedávna ještě exotické novinky. Cílem byla komplexní rehabilitace a vznik nové identity budovy B, a její vpravdě demonstrativní přepracování z „energetické Popelky“ na špičkově efektivní zařízení.

Kromě administrativního zázemí zmíněných institucí by měl zde být vytvořen prostor pro dílny a stanici první pomoci, a postupně byla poptávka rozšířena o multimediální knihovnu, hudební sál a několik krytých sportovišť. V přízemí pak vznikne série kafetérií, stylových restaurací a butiků.

Fasáda – nositel nové identity

Zásadním nositelem změny se tu stala venkovní rámová fasáda ze dřeva. Slovy architektů: „Posiluje identitu místa, a rozvíjí určitou osmózu s druhým objektem. Je potvrzením inovativního principu a dokládá svou výjimečnost jinak než rozměry, ale svou povahou.“ Jisté je, že díky jejich práci vznikl objekt, který se s úspěchem vyrovná i s těmi nejnáročnějšími kontinentálními kritérii.

Role vnější fasády rozhodně není samoúčelná. Kromě vizuálního prostorového zhuštění a harmonizace celkového vjemu je vytvořena právě s ohledem na maximální energetickou efektivitu budovy. Zasklení povrchu umožňuje najít rovnovážný bod mezi akustickými a teplotními požadavky. Dopadající sluneční záření (a s tím i teplo) je rovnoměrně rozvedeno na povrch celé budovy, a nedochází tak k jednostrannému přehřívání.

Na původní panelové budově to bylo zvláště patrné v letních měsících, kdy v kancelářích z jižní strany a od silnice bylo nedýchatelno. Zajímavý je i model teplotních mostů a propracovaný systém vedení tepla koridorem uvnitř budovy, kterého bylo dosaženo specifickým uspořádáním vnitřních prostor. Zatímco v letních měsících je horký vzduch rovnoměrně rozložen, v zimních je ohřátý vzduch stahován rekuperační jednotkou, a využíván zpět k ohřevu interiéru.

U práce s energií ale ještě chvilku zůstaneme, v budově IGN je totiž zapracována celá řada inovativních technologií. Součástí vnitřní energetické soustavy je kromě rekuperačního systému a počítačem řízené klimatizace i napojení na několik geotermálních vrtů. Nechybí ani solární instalace na střechách, kde se setkávají se zelení.

V průběhu konstrukce se navíc důsledně pracovalo i s termálními kamerami, aby bylo zajištěno co nejoptimálnější utěsnění vnější obálky.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata