Havarijní stav vřídelní kolonády v Karlových Varech a otázky kolem rekonstrukce
Vřídelní kolonáda v Karlových Varech, která slouží veřejnosti od května 1975 je v havarijním stavu. Původně bylo počítáno s životností stavby s atypickými rozměry 80 let. Nyní je stavba z důvodu bezpečnosti nepřístupná, což doporučil statik jako preventivní opatření. Poruchy se týkají jak podlah, tak například i kupole, je potřeba zabezpečit skla u fontány i podlahu v okolí vřídelní vázy. Dnešní kolonáda byla vybudována v letech 1969 – 1975 a nahradila provizorní dřevěnou kolonádu, která sloužila v letech 1947 -1969. Původní litinovou kolonádu lázeňští hosté využívali dlouhých 60 let (1879 – 1939). Kolonáda je umístěna jako most nad řekou Teplou, v jejích útrobách se nachází i veřejnosti přístupné prostory.
Opravu kolonády plánuje radnice na příští rok, přičemž tomu bude předcházet samozřejmě projektová příprava a dílčí kroky, jako např. rekonstrukce pítek. K tomu se přidává kritika současné plánované rekonstrukce, část veřejnosti volá po architektonické soutěži s účastí renomovaných architektů, část veřejnosti žádá repliku původního litinového díla vídeňských architektů Fellnera a Helmera. V obou případech se očekává zájem, který vyvolaly podobné rekonstrukce historických budov ve světě, například v Drážďanech nebo Barceloně. V každém případě jde o velmi citlivou oblast, protože kolonáda sedí na vřídelní desce a je tam vývěr Vřídla. Radnice se před časem snažil zařadit stavbu nové kolonády do programu evropských dotací. Ukázalo se ale, že ty nebudou určeny pro cestovní ruch ani lázeňství, a tak kolonáda z dotovaných projektů vypadla.
Novinka zahájení lázeňské sezóny 2016 – Vřídlo pro širým nebem
Z důvodu nutné rekonstrukce naplánovala radnice přesun vývěru Vřídla před kolonádu. Bude to stát zhruba dva miliony korun, ale největší atrakce města za to stojí. V rámci provizorního provozu bude dosahovat proud maximálně do výšky kolonády, tj. ne tak vysoko jako v kupoli.
Nová vřídelní mísa od společnosti LIAPOR má průměr 6 metrů, váží 14 tun a výroba formy pro její zhotovení zabrala 3 tesařům celých 14 dnů.
Gejzír Vřídla vydá za minutu průměrně dva tisíce litrů minerální vody a dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. Vřídelní kolonáda zastřešuje Vřídlo a čtyři jiné ochlazené vývěry vřídelní vody o teplotách 30, 50, 50, 72 a 72 °C.
Stejné složení minerální vody jinde ve světě nemají, takže se hledají vždy technologie a materiály unikátně pro Vřídlo, například se umísťovaly nerezové vložky pro hlavní mísu Vřídla, v roce 2011 i pro pítka. Sama agresivní minerální voda se podílí na poškození konstrukci kolonády.
Sdílet / hodnotit tento článek