"Ještě před zprovozněním Blanky jsme městu doporučili zhruba padesát doprovodných opatření. Ty by zmenšily negativní dopady na návazných ulicích, udělaly z Blanky skutečný obchvat centra, omezily nárůst dopravy, který Blanka vygenerovala, a zlepšily konkurenceschopnost veřejné a bezmotorové dopravy," řekl expert. Z navržených opatření se ale podle něj realizovala jen malá část.
Typickým důsledkem jsou potíže, se kterými se potýkají řidiči i chodci na Vítězném náměstí, uvedl. "Návrhy Prahy 6 na uzavření vjezdů na Prašném mostě jsou tak jakýmsi zoufalým krokem, který navíc nejspíš přesune problém jinam, a sice na Malovanku a Patočkovu ulici," řekl Filler. "Blanka nakonec selhala i v tom, co se od ní očekávalo nejvíc: že zlepší pohodlí jízdy po Praze motoristům," doplnil.
Na zhoršení dopravní situace si stěžuje i Praha 6. Náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) několikrát zopakoval, že některým místům Blanka ulevila. Řada opatření už zavedena byla. Na dalších se prý pracuje. "Ukázalo se, že na řade míst jako jsou centrum Prahy nebo Letná a Praha 7 zprovoznění Blanky dopravě ulevilo. Na některých, pravda, způsobila potíže, například v Praze 6, ty se ale snažíme řešit," řekl Dolínek.
Blanka podle Dolínka trpí tím, že není dokončen vnitřní ani vnější silniční okruh Prahy. "Blanka je sirotek, to se nám v průběhu roku také ukázalo, a projevuje se to v momentě, kdy je uzavřen a řidiči musí jezdit po povrchu. Je třeba dokončit oba okruhy a další návazné stavby, blízko jsme například začátku výstavby Radlické radiály," řekl.
Právě kvůli uzavírkám tunelu, avšak nejen jim, město nyní chystá seznam tzv. návazných opatření, kterými upraví dopravní režim na povrchu. Úpravy chce vedení metropole představit v následujících dnech. "V řešení je například změna režimu některých semaforů, a to i pro případ uzavírek Blanky," řekl Dolínek.
Ke zlepšení poměrů je podle experta Fillera nutné omezení dopravy. Magistrát by měl instalovat světelnou závoru v Podbabě, na Vychovatelně a v ulici V Holešovičkách. Mělo by vzniknout záchytné parkoviště v Suchdole, aby lidé mohli nechat auto u autobusu a nejezdili Podbabskou a ulicí Jugoslávských partyzánů. "Dlouhodobě Dejvicím pomůže tramvajová trať do Suchdola a obchvat Vítězného náměstí. Tyhle stavby ale měly být dokončené dřív než Blanka," doplnil.
Rozporuplně vnímají Blanku radnice dotčených městských částí. Zatímco Praha 1, 5 a 7 si zprovoznění tunelu pochvalují, Praha 6 Blanku označuje za "prokletí" - zhoršila totiž dopravní situaci například na Prašném mostě a Vítězném náměstí, kde výrazně přibylo aut. Praha 8 zase požaduje zahloubit do tunelu ulici V Holešovičkách, kterou auta jezdí z a do tunelu.
© Fotolia.com - holublu6
Tunel Blanka v číslech a faktech
- Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Tunel byl zprovozněn loni v září, projede jím denně asi 75 000 aut.
- Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu.
- Komplex s celkem třemi tunely je součástí severozápadního úseku městského okruhu, jeho celková délka je 6 382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru; součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.
- Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu:
- Brusnický tunel (1405 m severní tubus/1398 m jižní tubus) - od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.
- Dejvický tunel (1007/1005 m) - od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků.
- Bubenečský tunel (3090/3086 m) - od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.
- Součástí tunelového komplexu jsou i dvě rozlehlá podzemní parkoviště, která však magistrát doposud nezprovoznil.
- Blanka doplnila již provozovanou část městského okruhu s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Celková délka částí okruhu mezi severním vyústěním Blanky a jižním koncem Zlíchovského tunelu je včetně Blanky zhruba 10,5 kilometru, z toho přibližně 7,8 v tunelech. Vnitřní městský okruh dále tvoří část ulice Strakonické, Barrandovský most a téměř 17 km dlouhá Jižní spojka. Zbývá dokončit soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka - Balabenka - Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka, jejichž výstavba však ještě nezačala.
- Součástí stavebního povolení byla podmínka, že před zprovozněním tunelů musí být zprovozněna severozápadní část Pražského okruhu (obchvat Prahy, také vnější okruh, plánovaný přes Suchdol), ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době nezačne. Tunelový komplex Blanka běží v současnosti v režimu zkušebního provozu.
- Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat. Výsledná cena, do které se promítlo dvojí zvýšení DPH a také technologicky náročnější způsob ražby a injektáže kvůli propadům, byla 37,9 miliardy korun.
- Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Dodavatelem technologické části se stala ČKD Praha DIZ, správcem stavby byla společnost Inženýring dopravních staveb (IDS).
- Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela celá řada problémů, mimo jiné se na stavbě tunelů několikrát propadla zemina, objevily se potíže kolem financování stavby, stavebních povolení, proti stavbě také protestovali obyvatelé z okolí.
- Komplikace byly i s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi Prahou a Metrostavem i firmou IDS, uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Poté se objevila kauza s kabely technického zabezpečení, kvůli poškození vodou muselo být vyměněno 56 km kabelů. Praha vedla také arbitráž se společností ČKD Praha DIZ, jejíž nároky však soud neuznal.
Sdílet / hodnotit tento článek