Slovy architektů projekt kónického bambusového dómu vyzvedává potenciál celé lokality jako centra ekologické turistiky, kde je vždy budováno s ohledem na zachování mimořádných přírodních hodnot. Dílo prakticky dokresluje severo-vietnamský venkovský naturel, a jak podotýká sám nadšený investor: „Kladl jsem maximální důraz na zachování původního charakteru lokality, a to se architektům naprosto zdařilo.“
Cílem nebylo vybudovat typický hotelový resort (i když v rámci celého areálu Kim Boi nechybí lázně kolem horkého vřídla, masážní dům, lázně a ubytování) ale spíše zakonzervovat obraz nedotčené vietnamské vesnice. Objekt restaurace v plné míře zužitkoval již z dřívějška existující nedokončenou základní stavbu z cihel a betonu, a jedním tahem tak vytvořil reprezentativní a ekologickou budovu, přičemž skryl starou a kolorit narušující stavební zátěž.
Jak bylo zmíněno, projekt vycházel z dimenzí nastavených již existujícím dvacetistranným polygonem základů budovy. Tento projekt byl před lety, v době finanční krize, opuštěn, a svým torzem hyzdil okolní prostředí. Pro architekty ale nepředstavovala existující struktura omezení, naopak usnadnila návrh provedení. Na cihlo-betonové pilíře a betonové překlady totiž bylo možno bez větších komplikací usadit dvanáct podpůrných bambusových rámů, a dalších čtyřiadvacet bambusových spojnic, které vytvořili na původní nosné struktuře celý dóm.
Foto: Hoang Le Photography
Proč stavět z bambusu?
Rychle rostoucí a snadno obnovitelný přírodní materiál, který do sebe zabudovává oxid uhličitý, je ekologickým stavivem par excellence. S největšími kousky, dorůstajícími do výšky deseti metrů, případně s druhy v extrému přirůstajícími 100 centimetrů za čtyřiadvacet hodin není nikdy o materiál nouze. Nutno dodat, že bambus rozhodně není klasické dřevo. Jeho struktura je jiná, a možnosti využití ve své podstatě ještě širší.
Původní konstrukce také předznamenala celkový mimořádný dojem, který dnes získají lidé sedící pod bambusovou kopulí. Prostor je totiž díky svým dispozicím široce otevřený do krajiny, a během posezení u jídla můžete vyhlížet do dalekého okolí. Okna tu nejsou, v tropickém klimatu by byla spíše na škodu.
Vlastní restaurace vznikla v prostoru o rozloze více než 700 metrů čtverečních, a celkový „uživatelský“ zážitek umocňuje i pohled do spletené koruny kopule, vzpínající se ve výšce 15 metrů nad hlavami stolovníků. Nejširší rozpětí mezi dvěma rámy je 24,6 metrů a nejnižší (tedy nejširší) průměr dómu činí 32 metrů. I díky těmto číslům slouží stavba jako dobrý argument o odolnosti a široké aplikovatelnosti bambusu při náročnějších stavbách.
Foto: Hoang Le Photography
„Minimální technické požadavky a široké využití před nás staví materiál, který si nezadá s ocelí,“ tvrdí architekti. „V bambusu se navíc snoubí prvky konstrukčně-funkční s těmi dekorativními, a to vám ocel ani hliník nenabídne.“
Jednotlivé bambusové tyče jsou spojeny vázacími šrouby, a byly sestaveny a upraveny na místě předtím, než byly v celých blocích instalovány na „korunu“ s pomocí jeřábu. Na betonové překlady byly uchyceny s pomocí kovových trubek a série obvodových svorníků, které zajistili vznikajícímu klobouku stabilitu.
„Celá konstrukce přitom byla velmi jednoduchá, a nevyžadovala speciální techniku ani náročnější schopnosti stavitelů,“ podotýkají architekti. „Je to něco, co zvládnete i s pomocí běžného nekvalifikovaného personálu a dostupného nářadí.“
Pokud byste chtěli takový model stavby využít i v našich podmínkách, nesmíte zapomenout ale vybrat správný druh bambusu. A to rozhodně není tak snadné, když vezmete v potaz 1147 dosud popsaných druhů několika desítek čeledí. V tomto konkrétním případě byly využity stvoly tzv. železného bambusu (místní název pro tuto odrůdu je tầm vông). Ten je schopen se bez obtíži vyrovnat s velkými tlaky, pnutím a přitom je snadno ohýbatelný.
Není bambus jako bambus
Pojmenování bambus se vžilo pro sérii nepříliš příbuzných skupin z čeledi lipnicovitých. Ty jsou v našich podmínkách reprezentovány jen travami, a mají jen málo společného se stálezelenými a dřevnatými exoty z Asie. Právě tato vzájemná nepodobnost je pak předmětem sporů mezi taxonomy, zda přeci jen „bambusům“ nevytvořit vlastní škatulku. V současnosti jsou bambusovité jen podčeledí lipnicovitých, přestože se rozpadají do téměř 1200 subspécií a druhů. Zdaleka ne všechny jsou zužitkovatelné ve stavebnictví, ale jejich celkový význam (jako potrava, otop, surovina k výrobě materiál a oděvů) je značný.
V samém vrchlíku kopule je ponecháno průhledové okno (o průměru 1,56 metrů), aby do překryté místnosti mohlo přirozeně dopadat denní světlo. Střecha je pak vyrobena z vrstvených listů, přičemž tato metoda se rovněž řadí mezi tradiční řemeslné dovednosti severovietnamských venkovanů.
A proč si bambus vybrali právě stavitelé? Vytváří unikátní a k životnímu prostředí šetrné budovy. Vietnam na prvky tradiční architektury vždy výrazně sázel, je to typický stavební materiál venkova. Bambus je silný, udržitelný a cenově efektivní.
Údaje o projektu
Název projektu: | Kim Boi Bamboo Restaurant |
Lokace: | Kim Bôi, Hoa Binh, Vietnam |
Koncept: | Rekonstrukce, výstavba restaurace |
Architektonické studio: | Tran Ba Tiep |
Rozloha zastavěné plochy: | 700 m2 |
Dodavatel stavby: | Bambubuild, Xingfa |
Rok dokončení: | 2016 |
Sdílet / hodnotit tento článek