Konstrukce obvodových stěn se postupně vyvinula ze zděných staveb stavěných z kamenných bloků (šířka 600 mm, tj. 2 feet). Silné zdi ale trpěly nedostatky a to především pronikáním vlhkosti a kondenzací vody společně s vysokými tepelnými ztrátami. Proto se postupně ve 20. letech stěna rozdělila na dvě užší, mezi kterými se ponechala vzduchová mezera. Dvě samostatně stojící stěny (tloušťka cca 100 mm) by ale samy o sobě nebyly stabilní a to zejména u staveb s přibývajícím počtem pater. Proto se stěny k sobě musí vázat poutci. Vnější stěny jsou nenosné a jsou seskládány z cihel (65 x 102,5 x 215 mm), betonových bloků, kameniva nebo dřeva. Cihly se dají napojovat do několika různých a typických vazeb (vazáková, běhounová, křížová, polokřížová,…).
Obecně tedy vnější (nenosné) stěny chrání před vnějšími podmínkami vnitřní (nosné) stěny, které mohou být buď opět zděné, anebo mohou být vytvořené právě z dřevěné rámové konstrukce. Poutce umožňují statické propojení stěn, stabilizují tenké stěny vůči překlopení a zároveň umožňují dilataci. Jsou vyráběné z plastů či nerezové oceli. Jejich rozmístění po ploše stěny je dáno stavebními nařízeními a regulacemi. Zazdívají se nebo se kotví do konstrukce tak, aby byly umístěné ve vodorovné poloze a nedocházelo zde k přivádění vody do vnitřní stěny (čili kotvy zdiva nesmí být sklonité směrem k vnitřní stěně). Těla poutců jsou také často vroubkována, aby voda, která už projde skrz první stěnu, neprostoupila dále a odkápla do prostoru mezi stěnami. Prostor mezi stěnami je soustavně provětráván přes větrací otvory na vnější stěně. Mezi oběma stěnami je také umístěna protipožární páska, která při požáru zabraňuje šíření plamene v prostoru dutiny stěn.
Vnitřní obvodová stěna je vytvořena z rámové konstrukce ze sloupků 140 mm širokých a opláštěná deskovými materiály s paropropoustnou fólií. Dřevěný rám se ve výrobní hale zpravidla jen jednostranně opláští OSB deskou, nebo méně často i překližkou. Překližka se ale dnes stává více populární a to kvůli jejímu více „přírodnímu charakteru“. Konstrukční desky se připevňují na dřevěný rám sponkami, čímž je zaručena úhlopříčná tuhost a stabilita rámu. Celý tento systém nazývají systémem „otevřených panelů“, který se zde používá nejběžněji. Na stavbě se do otevřených panelů dokončí rozvody inženýrských sítí, prostory mezi sloupky se vyplní minerální tepelnou izolací a rám se uzavře sádrokartonovou deskou s parozábranou. Systém „uzavřených“ panelů se používá jen zřídka. Jeho výhodou ale je, že veškerá instalace je provedena už ve výrobní hale. Dřevěný rám už je z výroby oboustranně opláštěný konstrukčními deskami a rozvody se tak už vedou pouze v instalačních předstěnách.
Komentář odborníka na české dřevostavby
V českém stavebním prostředí si u domů na bázi dřeva můžete vybrat z několika provedení vnější stěny, a to jak difuzně uzavřený systém s parozábranou, tak i difuzně otevřený systém s parobrzdou. V rodinných domech je systém s parozábranou úspěšně používán již více než 40 let. Fólie zajišťuje, aby vlhkost neprostoupila do dřevěné konstrukce a izolace. „Ve stavebním systému naší firmy je parozábrana umístěna uvnitř v tzv. dvouplášti a je tedy celoplošně oboustranně pevně sevřená mezi dvě vrstvy vnitřního opláštění stěn (mezi vrstvu sádrokartonu a OSB desky). Je proto možné kotvit nábytek a interiérové doplňky v celé jejich ploše vrutem do dřeva bez většího poškození a netěsnosti,“ říká Ing. Václav Motejzík z firmy Haas Fertigbau a dodává: „Certifikovaný systém vnějších stěn s parobrzdou (někdy také nazýván tzv. „difuzně otevřený systém“) se obecně v oboru používá teprve několik let, ale má všechny předpoklady k tomu, aby mohl být považován za rovnocennou alternativu k tradičnímu a osvědčenému systému s parozábranou.“
Sdílet / hodnotit tento článek