Stavby mládeže schválilo tehdejší ústředí poválečných mládežnických organizací, z kterých později vznikl Československý svaz mládeže (ČSM), v listopadu 1946. Kromě bytů v Mostě a Litvínově dostala mládež za úkol i výstavbu nových Lidic. Od 50. let, kdy mládežnická hnutí v zemi zcela ovládl komunistické straně podřízený ČSM, pak byly zahájeny velké stavby mládeže na Ostravsku (Nová huť Klementa Gottwalda, sídliště Poruba, město Havířov), vodohospodářské stavby (přehrada na slovenském Váhu a Slapská přehrada na Vltavě) a dopravní stavby (tratě mládeže na Slovensku a na Moravě).
Po kritice koncepce staveb stranickými orgány v roce 1952 se stavby mládeže omezily na menší akce. V polovině 50. let se pak mládežnické party vrátily na velké stavby, většinou formou dohody o spolupráci se stavebními firmami. Mezi další velké stavby mládeže se zařadila například chemička Kaučuk v Kralupech nad Vltavou či závod na zpracování drůbežího masa v Praze - Xaverově. V polovině 60. let se počet staveb mládeže snižoval, po vzniku nástupce ČSM Socialistického svazu mládeže (SSM) v roce 1970 se ale opět na stavbách mládeže začalo pracovat. Stavbami mládeže se staly například elektrárny Mělník a Tušimice či pražská Jižní spojka. Definitivní konec staveb mládeže přinesl až pád komunistického režimu v v listopadu 1989.
Sdílet / hodnotit tento článek