V první vlně byl největší zájem o kombinované kotle, naopak o uhelné nejmenší. Výsledky z první vlny ministerstvo zohlednilo v další vlně. Aby lidé po celém Česku nemuseli platit nové kotle ze svého, chce úřad vyjednat se všemi kraji, aby koupi kotlů financovaly předem.
V březnu ministerstvo vypíše druhou výzvu. Moravskoslezský kraj však dostane už část peněz ze třetí výzvy, která by měla být spuštěná v příštím roce.
"O definitivních změnách v programu rozhodne za několik málo týdnů monitorovací výbor. Nechceme podporovat čistě uhelné kotle, za druhé bude možná kombinace pouze uhlí a biomasy a budou to kotle s automatickým přikládáním," řekl Brabec. Peníze z programu také nepůjdou na tzv. "mikro" energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.
Ministr se výpadku zájmu o dotace ve chvíli, kdy za ně nepůjde pořizovat kotle pouze na uhlí, neobává. "Myslíme si, že to nebude znamenat omezení poptávky, protože převisy byly velké, a to i na ostatní zdroje," řekl ministr.
Výzvy na takzvané kotlíkové dotace jsou určeny krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn nebo o tepelná čerpadla.
Ministerstvo životního prostředí původně program, který má mít tři vlny vždy po třech miliardách korun dotací z Evropské unie, rozplánovalo do roku 2022. Kvůli zájmu občanů vyjednalo v Bruselu změnu a na nové kotle tak peníze budou k dispozici rychleji. Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127 000 korun.
Sdílet / hodnotit tento článek