Smyslem aktivit Českého ostrovního domu je urychlovat proces nástupu udržitelnějších technologií do domácností a budov. Pavel Podruh společně se sourozeneckou dvojicí Hořických a dalšími spolupracovníky pojali tyto aktivity skutečně poctivě od kořenů a cílí je především na mladou generaci nastupujících projektantů a architektů – studenty.
„Chceme tím do budoucna vytvořit širší profesní zázemí lidí, kteří budou schopni o domech přemýšlet přirozeně od konceptu jako o šetrných k životnímu prostředí, samostatný ostrovní dům je první krok na naší cestě,“ uvedl Pavel Podruh. Nový ročník vyhlášené studentské soutěže na rok 2017 dává tušit směřování projektu. Nové zadání je na pozemek, který napojení na sítě nevylučuje, cílem je však stále ekologicky šetrný dům.
Studenty s elánem podporují zkušení odborníci, jaké Český ostrovní dům také přizval. Mentorem této sympaticky se rozvíjející myšlenky je Akad. arch. Aleš Brotánek, který měl přednášku i na této konferenci.
„Český ostrovní dům získal záštitu a podporu od takových institucí jako je Ministerstvo životního prostředí, akademickou záštitu od největších českých technických univerzit. Profesní partnerství jsme navázali například i s University of Cambridge. Hlavními partnery jsou GWL power a Hypoteční banka,“ sdělil Pavel Podruh a poděkoval všem podporovatelům. Mezi mediální partnery Českého ostrovního domu patří i ESTAV.cz.
Odborný workshop Zdroj: Český ostrovní dům
Akad. arch. Aleš Brotánek: Pasivní dům jako první krok
Akad. arch. Aleš Brotánek svoji přednášku o pasivních domech uvedl: „Pasivní dům je první fáze cesty, která když se dobře nasměruje, může skončit jako dům ostrovní. Čím lépe zvládnete téma pasivního domu tím méně problémů v dalším postupu máte.“
„V 19. století lidé spotřebovávali minimum energie, jejich domy byly soběstačné, veškerou spotřebu pokrývaly obnovitelné zdroje, rozvoj byl pomalý ale udržitelný, komfort oproti dnešku minimální. 20. století dostalo do vínku zdroje, které navozovaly pocit, že nemáme žádné hranice. Naše domy se zvětšili co do plochy i komfortu, začali jsme ignorovat přirozené limity. První ropná krize znamenala, že jsme narazili na strop možností a začali šetřit. To, co jsme ale vyvinuli v éře neomezených možností nám nyní umožňuje opětovné pokrytí potřeb z obnovitelných zdrojů při zachování komfortu,“ uvedl Aleš Brotánek.
Dále představil, jak vypadaly začátky pasivního stavitelství v České republice. Aleš Brotánek je mimo jiných aktivit v oblasti šetrných domů i zakládajícím členem Centra pasivního domu. Z jeho zkušeností a poznatků ze staveb úsporných domů zmiňme například to, že největší efektivitu směrem k úsporám má zlepšení obálky budovy (zateplení a těsnost) v kombinaci s řízeným větráním, systémově odděleným od vytápění.
K přírodním materiálům jako je sláma, hlína a dřevo se Aleš Brotánek vyjádřil: „Ekologicky šetrnější je vytvořit pasivní dům byť z nepřírodních materiálů, než energeticky náročnější dům z materiálů zcela přírodních. Spotřeba energie hraje daleko větší roli v ekologické zátěži, jakou stavby představují. Vytvořit pasivní dům z přírodních materiálů je už vyšší liga a samozřejmě to je ideál.“
Například také zimní zahrady nejsou v podmínkách našeho území efektivní. V létě se přehřívají a v zimě jsou chladné, jelikož naše území má v zimním období slunečního svitu málo. Pro české pasivní domy se ukázala zimní zahrada jako slepá ulička.
„Důležitá je koncepce celého domu, přemýšlet o domě komplexně, rovnocenně o požadavcích uživatelů, architektonickém vzhledu, racionálnosti vkládaných technologií. Ten inovativní přístup se jmenuje optimalizace domu, která nám pomůže vyladit projekt, jak nejlépe je v dané situaci a podmínkách zadání možné. To je zcela rozdílný přístup oproti projektování podle norem, které nám řeknou, jak ještě nejhůře nám dovolí dům udělat,“ řekl zajímavou myšlenku Aleš Brotánek směrem k přítomným studentům.
Odborný workshop Zdroj: Český ostrovní dům
Vítěz soutěže Vojtěch Lichý: Příprava realizačního projektu
„Původní soutěžní projekt byl vizionářský, ukáži vám, jak moc se musel vlivem regulativů změnit a v jaké fázi se nyní nacházíme,“ uvedl student posledního ročníku FSv ČVUT oboru architektura a stavitelství Vojtěch Lichý.
Regulativy proměnily jednopodlažní hmotu domu, která neměla být v krajině nijak nápadná na klasickou chalupu. „Celá jednání o povolení jsou dost vyčerpávající,“ doplnil povídání Vojtěcha Lichého Pavel Podruh.
Základní myšlenka domu, který se jinak vizuálně změnil k nepoznání, ale zůstává. Maximální výhled do krajiny, jednoduchost až záměrná strohost interiéru, fotovoltaika na střeše, ukládání elektrické energie do baterií a šetrné hospodaření s vodou a odpady byly v projektu zachovány.
Ke změnám koncepce uvedl Vojtěch Lichý například: „Pro soutěžní projekt jsem neuvažoval o využití dešťové vody, z důvodů spotřeby elektrické energie pro čerpadlo, v realizačním projektu ale dešťovou vodu zřejmě využijeme. Starosti nám nyní dělá využití dešťové vody třeba na praní a podobně.“
Na tuto poznámku reagovali dva z posluchačů, kteří mají zkušenosti s využitím dešťové vody pro praní. „Dešťovou vodu využíváme na praní již deset let a není s tím žádný problém, nepoužíváme žádnou speciální pračku, ale tu která je běžně k dostání.“ „Máme velmi malou spotřebu pracího prášku, dešťová voda je měkká, také pereme již léta dešťovou vodou v běžné pračce bez problémů.“
Odborný workshop Zdroj: Český ostrovní dům
Dva domy, velmi podobné ale každý v detailech trochu jiný budou určeny pro rodinnou rekreaci. Budou běžně dostupné k pronájmu, zástupci Českého ostrovního domu uvažují, že ubytování bude v nižších cenových relacích tak, aby se v apartmánech vystřídalo co možná největší množství lidí a byly vytížené. Že to v takovém apartmánu nebude jen tak ledajaká dovolená dávají tušit například plány na soutěž o co nejnižší spotřebu energií mezi dvěma domy a podobně.
„V roce 2018 začínáme stavět,“ uzavřel svoji řeč optimisticky Vojtěch Lichý.
Technologie a český ostrovní kontejner v praxi
Další přednášky patřily oborovým partnerům a seznamovaly přítomné o možnosti ukládání elektrické energie do baterií, s řídícími systémy do domácnosti, s trendy vodního hospodářství a využití dešťové vody.
Konferenci završil svéráznou přednáškou Daniel Brýda, taktéž dělený vítěz soutěže Český ostrovní dům, který se rozhodl svůj projekt zrovna postavit. Ke stavbě využil přepravní kontejner, který upravuje pro potřeby bydlení a realizuje tak svůj ostrovní dům.
Všechny kompletní přednášky a další informace můžete nalézt na facebooku Český ostrovní dům.
Sdílet / hodnotit tento článek