"Praze chybí databáze, kde by byly veřejně přístupné informace o volných městských objektech," uvedla Kolínská s tím, že magistrát by tak mohl inzerovat případným nájemcům řadu prostor, které jsou nyní nevyužity.
Radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) nedávno uvedl, že majetkový odbor magistrátu v současnosti připravuje takzvanou pasportizaci nemovitostí města, tedy jeho zaevidování do interní databáze. Evidence majetku je nicméně podle radního v Praze kvalitní, problémem je spíš jeho efektivní využití. "Máme řadu prázdných budov na lukrativních místech a snažíme se o co nejrychlejší nastavení tak, aby byly pro město využity," uvedl. Problémem jsou podle něj i nevýhodné pronájmy. Město chystá přesoutěžení správcovských firem.
V poslední době se magistrátu podařilo vyřešit otázku takzvaných radničních domů na Malém náměstí, které pronajalo několika organizacím, a nevyužívaných budov v Hybernské ulici, kde Univerzita Karlova vytváří multifunkční kampus. Jedná také o výměně sousední budovy, kterou vlastní stát, za jiné nemovitosti v majetku města. Objekt začátkem června na krátkou dobu obsadili squatteři.
Například opuštěný dům na Staroměstském náměstí pronajalo město skautům, kteří v něm zřídili Skautský institut. Pořádájí zde pro veřejnost přednášky, komorní divadelní a hudební představení, rukodělné i jazykové kurzy. Najdete zde čítárnu i zázemí pro spolkovou činnost. V současné době skauti celý dům uvnitř předělávají a vybavují.
Další otázkou jsou podle Kolínské prázdné objekty v soukromém vlastnictví. Další motivace pro majitele k jejich údržbě je však komplikovaná a vyžádala by si patrně zásahy do celostátní legislativy. Podle analýzy, kterou si náměstkyně nechala vypracovat od Parlamentního institutu, se v zahraničí tento problém řeší například zvláštní daní nebo vyvlastněním. V českém právním systému propadá státu nemovitost v případě, že je opuštěná, tedy že vlastník po dobu deseti let nevykonával vlastnické právo. To však může být velmi obtížně prokazatelné.
Podle posledních oficiálních dat ze sčítání lidu bylo v roce 2011 v hlavním městě 7022 prázdných domů, z toho zhruba 90 procent tvořily rodinné. Neobydlených bytových domů bylo evidováno 390. Na nevyužité budovy se zaměřuje také projekt prazdnedomy.cz, který začátkem roku 2017 v Praze evidoval 256 prázdných domů. Podle městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) by využití 390 domů v Praze při průměru 15 jednotek na dům znamenalo téměř 6000 nových bytů, což zhruba odpovídá objemu nové bytové výstavby v roce 2016. "Předpokládáme ale, že část statisticky vykazovaných domů a bytů ve skutečnosti využívána je," uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.
Sdílet / hodnotit tento článek