REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Cihly s integrovanou izolací z aerogelu ovládnou trh. Až budou levnější

Jsou to prosté počty: čím lépe je budova izolovaná od venkovního prostředí, tím méně tepla v zimě ztrácí. A samozřejmě, o tolik méně energie je pak zapotřebí k tomu, abychom uvnitř takové dobře zateplené budovy udrželi komfortní teplotu. Jak ale vybrat tu nejlepší formu izolace? Trendem v cihlářském průmyslu se stávají cihelné bloky vyplněné polystyrenem, minerální izolací nebo perlitem. Vědci jsou však ve vývoji mnohem dál. Jen ta cena není zatím příliš příznivá.

Omítání homogenního povrchu cihelného střepu je jednodušší. Dutiny cihel vyplněných izolací fungují jako velmi dobrá tepelná obálka budovy, zdivo nepotřebuje dodatečné zateplení, takže obálka domu je vytvořena v jednom technologickém kroku. Jenže ani tepelné vlastnosti dosavadních materiálů se Švýcarskému federálnímu úřadu pro energie (SFOE) nezdají dost dobré.

Aerogel bude primární izolací. Možná...

Jannis Wernery, technolog Švýcarského centra pro materiálové vědy (EMPA), popisuje stávající situaci: „Přístup, při kterém se izolační vrstva aplikovala na vnější povrch hotové zdi, je dnes opouštěn. Stále častěji se používají již izolované cihly. Šetří to pracovní čas, výsledky odpovídají nákladům, a navíc se tím otevírají nové možnosti uplatnění v architektuře. Například při stavbě výškových budov. Zaizolované cihly nejsou dokonalé, ale jsou kompromisem mezi svými mechanickými a izolačními vlastnostmi. Mají velký potenciál.“ Na trhu jsou zaizolované cihly k dostání v bezpočtu variant: obsahují vzdušné komůrky, perlit, minerální pěnu, polystyren. A perlit si, coby izolační výplň, zatím stál nejlépe.

Na popud SFOE se ale EMPA pustila do výzkumu nad efektivnější variantou. Perlit nebo jiné výplně při něm v cihlách naradil aerogel. Vysoce porézní pevná hmota, která má současně velmi vysokou odolnost vůči teplotám (snese až 300 °C). Ne, aerogel není ve stavebnictví novinkou. Už nějakou dobu se používá v izolačních omítkách. Bývá také často aplikován při izolaci historických budov (které díky němu nemusí při honbě za udržitelností a energetickou efektivitou měnit svůj vzhled). Wernery s kolegy ale vytvořil aerogelovou směs, která se může stát interní součástí izolačních cihel.

Aerobrick Zdroj: EMPA

Lepší? A taky o 11 000 Kč/m2 dražší

Není to nic extra důmyslného: máte dutou cihlu, vyplníte ji aerogelem, a pracujete s ní normálně dál. Jen prostě máte aero-cihlu,“ popisuje Wernery. A praktické výsledky? Z hlediska tepelné vodivosti si aero-cihla stojí o 35 % lépe než izolační cihla s perlitem.  „Takže byste na dosažení stejného výsledku potřebovali o třetinu tlustší perlitovou zeď.“ Pokud metr neizolovaných cihel nahradí 263 milimetrů perlitem izolovaných cihel, těch s aerogelem potřebujete jen 165 milimetrů. „Dvacet centimetrů aero-cihel dokáže to, co dva metry hluboká zděná stěna,“ chválí si Wernery. „Je to tedy v současnosti nejlepší izolační stavební materiál světa.“

A bohužel, z těch konvenčních také nejdražší. „Při současných cenách vám jeden čtvereční metr stěny z cihel s aerogelem přidá k nákladům asi 500 franků (cca 11 000 Kč). Boom aero-cihel ale nastane,“ předpovídá Wernery. „Chce to jen počkat, až budou pořizovací náklady umírněnější. Lepší a lehčí materiál totiž neseženete.“

Otázka tedy zůstává ohledně konce životního cyklu těchto stavebních materiálů. Jak se budou recyklovat?

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Kaple svaté Máří Magdalény - Praha. Zdroj: Adobestock – Badahos

Od Stalinova pomníku po těžbu železné rudy. Proč musely kostely cestovat

Ve švédské Kiruně přesouvali starý dřevěný kostel do pět kilometrů vzdáleného místa, aby vznikl prostor pro rozšíření největšího dolu na železnou rudu v Evropě. U nás je zřejmě nejznámějším přesunem kostel v Mostě. Ale není jediným. A ani ve světě to není ojedinělá záležitost, i když…

Ilustrační obrázek, Česká Lípa. Foto: D. Kopačková, redakce

Debata ČKA na téma dostupné bydlení

Jako dostupné je vnímáno bydlení, na které domácnost vynakládá max. 30 % svého příjmu, ve velkých metropolích pak 45 %. Jako kritická hranice se v parametrech podpory dostupného bydlení v politikách bydlení většiny zemí objevuje úroveň cca 40 %.

Foto: Tomáš Slavík

Rekonstrukce, jako odraz potřeb majitelů

Rekonstrukce starého rodinného domu vychází z touhy vytvořit prostor, který bude reflektovat současné i budoucí potřeby manželů. Záměrem bylo, aby dům téměř nezměnil svůj venkovský charakter a v ulici zůstal nenápadným. Propojení mezi interiérem a exteriérem umožňuje přímý kontakt se zahradou.

REKLAMA